Pak je vtipný v kontextu toho co píšeš, že sám Nolan na otázku: Zda je hudba důležitou součástí filmu řekl, že není....

Parádní článek. A díky za něj! *:+*

Zajímavé, třeba u Odyseje podle mě soundtrack fungoval tak, že jsem si ho ve filmu skoro ani nevšiml (s výjimkou těch pár výraznějších skladeb), ale přitom rozhodně všude podporoval to budování atmosféry a gradace a intenzity atd. A když jsem ho pak šel poslouchat samostatně, tak mě naprosto uchvátil a zjistil jsem, že vlastně všechny skladby jsou prostě něčím krásné. Takže, ať tu 4 sošku klidně dostane. *8)* Mimochodem, Sinners taky na samostatný poslech velká paráda.

Interstellar, to považuji za hudební vrchol jejich spolupráce a i jeden z nejlepších soundtracků Zimmera.  A možná je škoda, že už spolu nespolupracují, ale i díky tomu máme Dunu takovou, jaká je. 

Super článek *:+* Ono ostatně už cca po 30ti minutách Odyssey (a myslím na to i po tolika dnech) jsem si říkal, že mne strašně mrzí, že neexistuje verze i s Zimmerovou hudbou. To bych chtěl fakt zažít... ale bohužel, u Göranssona mám vždy rád tak 1 skladbu z filmu a zbytek je v samotném filmu ok a +/- fungující, na samostatný poslech pak přímo hrozné (a to už má ve svém věku 3 Oscary, proboha...). Naopak dvojice Zimmer + Nolan fungovala (až na Dunkirk, tam si hudbu skoro nevybavuji) doslova famózně, a to jinak mi Zimmer přijde občas přeceňovaný a některé jeho jiné megaslavné soundtracky jsou za mne spíše jen cajk. Za mne tedy: 1) Interstellar 2) Batman sága 3) Inception Ty byly fakt top, pak už s větším odstupem... 4) Memento 5) Tenet 6) Odyssey 7) Prestige 8) Dunkirk 9) Oppenhaimer 10) Insomnia

Dream is collapsing  a Dream within dream je oficiálně moje finále OST Mass Effect 3.  Zážitek o level výše. Batmani nemluvě, takové [b]watch the world burn[/b] funguje jako finále samo a finále si těžko představit bez ... Zimmer byl vždycky vysoko, ale s Nolanem hodně vyrostl.  Díky za článek. 

lol, zrovna poslouchám song Odysseus (za mě lepší než samotný film) když vlezu na MZ a tady tenhle článek. Jinak ano, jakkoliv mám většinu Nolanovek rád, tak Memento je za mě dodnes nepřekonané, a to i díky Julyanově hudbě. Ta atmosféra je neskutečně vtahující. "I have to believe in a world outside of my own mind. I have to believe that my actions have meaning, even if I don't remember them. I have to believe that when my eyes are closed the world is still there. Do I believe the world is still there? Is it still there? ...Yeah! We all need mirrors to remind ourselves who we are sometimes. I'm no different. Now, where was I?" So what's the last thing you do remember? My wife... That's sweet. Dying. I remember my wife dying.

Mombasu z Počátku mám v soundtracku na běh. Neskutečný nakopávač. Počátek je celkově největší srdcovka a nejrozmanitější Nolanův OST.

U Počátku se mi vybaví hlavně Time. 

parádny článok*:+*

Spôsob, akým Nolan pristupuje k hudbe, je jedným z dôležitých faktorov, prečo je mojím najobľúbenejším filmovým tvorcom. Hudba tu bola pred tisíckami rokov a dodnes dokáže človeka zo všetkých vnemových stimulov napojiť najlepšie na to, čo chce tvorca, aby sme cítili. Teda aspoň u mňa to tak funguje. Niekedy to, samozrejme, môže pôsobiť aj ako lacná skratka. Dá sa však povedať, že presne tak, ako vo mne rezonuje hudba v Nolanových filmoch, vnímam rovnomerne aj film samotný. Ku klasikám, akými sú soundtracky k TDK trilógii, Interstellaru, The Prestige či Inception, si dnes rád pridám aj Odyseu. [url=https://www.youtube.com/watch?v=WCxx_OVOVUw&list=PLJ0HkI4z3-5o&index=22]Toto [/url]od kina nemôžem dostať z hlavy.