Lišák a Život pod vodou, top. Love Murray, Wilson, vrcholy karier.

Tak Lisaka jsem zkusil 2x a naprosto nekoukatelne.  Jeho hrane filmy jsou fajn.

The Royal Tenenbaums a Život pod vodou jsou podle mě jeho vrcholy, pak už to jsou jen fajné filmy s podobným konceptem. Ale takhle to má každý filmař. Je to úplně přirozené. Grandhotel je takové univerzální Wes pro nejširší publikum.

Jsem ve stejném týmu, také mám mnohem radši Moonrise Kingdom / Až vyjde měsíc (2012), který rád doporučuju, ale Grandhotel je pro mě též hodně zábavný. 

Jak píše Elerrina, je škoda, že dalšími počiny to Anderson nedokázal zopakovat. Ale dle mě se jen lehce přiblížil a docela dost se opakuje. Což je sice na jednu stranu fajn, ale ztrácí to své kouzlo. 

Za mě opravdu nejlepší Andersonův film a zároveň jediný, ve kterém se mu opravdu povedlo tu jeho šílenou, ze řetězu utrženou imaginaci podřídit smysluplně vystavěnému dějovému oblouku. (Moonrise Kingdom je hned v závěsu.)
Škoda, že už to nikdy poté nedokázal zopakovat.

Nejdiváčtější je samozřejmě Fantasticky pan lišák. Ale tohle je hned za tím.

Záleží na úhlu pohledu, buď je Grandhotel budapešť poslední a nejvymazlenější film, než ztratil mojo a upadl do čistého formalismu, nebo naopak první, kde se mu to už stalo. Taky mám radši Moonrise Kingdom a za ultimátního Andersona považuju Life Aquatic. Grandhotel Budapešť nejlépe okomentoval kamarád, který napsal "Na mě tam asi už toho Wese Andersona bylo nějak moc."

Rozhodně nejdiváčtější Anderson. 

To už je dvanáct let. Šílené. 

Hned mám chuť si to pustit  opravdu VIM! 

Krásný příklad toho, jak se všechny ty výrazné prvky Wesovy tvorby krásně propojily do jednoho uceleného díla. Tady si to prostě všechno nádherně sedlo. 

Osobně mám o něco radši Moonrise Kingdom, ale Grandhotel je hned v závěsu. A ten soundtrack je naprosto boží. Byly doby kdy jsem ho poslouchal pravidelně.