11. Jak vycvičit draka
Rozpočet: 150 (milionů dolarů)
Tržby v USA: 263
Tržby globálně (včetně Ameriky): 636,4
KarelR se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Papírově zcela zbytečný remake, ve skutečnosti však ohromně sympatická a našlapaná fantasy, jejíž existence mě vůbec neuráží.
Vytáhni v hospodě: Kanadský režisér a scenárista Dean DeBlois se před premiérou hraného remaku „svého“ animáku vyjádřil v tom smyslu, že není velkým fanouškem převádění animovaných filmů do hrané podoby. Jeho myšlenku sdílím. Když za ním však studio Universal přišlo s nápadem na remake, tak jim kývnul. Prý především proto, že si nedovedl představit, že by režii "jeho" Draka někdo jiný pos*al. Moje cynické já mi říká, že velkou roli hrála i tučná gáže. Studio mu totiž kromě jiného poprvé přihrálo i vděčný producentský kredit.

Universal se minulý rok začal opičit po Disneym a vyplatilo se. Remaster prvního dílu oblíbeného dračího animáku se vyšvihl na pozici nejúspěšnější instance franšízy (doposud vládla animovaná dvojka s 621 melouny) a není tedy divu, že první hraný sequel se již pilně chystá a pokladny kin po celém světě by měl vybrakovat již v roce 2027. Přiznám se, že skoro až nadšení některých kolegů v redakci v případě hraného Draka úplně nesdílím.

Když už ale vane vítr tímhle (podle mě trochu smutným) směrem, tak režisér Dean DeBlois s pomocí věrného Gerarda Butlera a nováčků Masona Thamese s výbornou Nico Parker zvládl úkol na jedničku. Rodinky s caparty, kteří v době premiéry animované jedničky nebyli ani na světě (fakt už je to patnáct let!), si užily povedenou a chvílemi znovu strhující dobrodružnou jízdu se sympatickým Škyťákem, odvážnou Astrid a samozřejmě i agilním Bezzubkou.

Po Minecraftu a Lilo & Stitch se v červnu znovu povedlo spasit kina s pomocí famílií, které navzdory neustále rostoucím (a pro mnohé už opravdu neúnosným) cenám vstupenek zamířily do multiplexů v davech. Rodiče si na dvě hoďky oddechli od hyperaktivních potomků, což je pro ně k nezaplacení.

Ne snad, že by rodinkám zaslíbené filmy byly univerzálním receptem na úspěch (paběrkující Pixar by mohl vyprávět), nicméně minulý rok znovu potvrdil, že právě všem přístupné snímky jsou tím nejdůležitějším a nejvýdělečnějším stavebním kamenem současného Hollywoodu. A nebýt jich, tak kina už vážně můžou zavřít krám. Smutným faktem totiž je, že dříve spásní teenageři (v dálce slzí třeba Michael Bay) oproti minulým dekádám už do sálů míří spíše sporadicky.

10. V zajetí démonů 4: Poslední rituály
Rozpočet: 55
Tržby v USA: 177,8
Tržby globálně: 494, 7
Crom se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Vymítačská rodina Eda a Lorraine Warrenových ze série V zajetí démonů má sice nejlepší léta za sebou, nicméně ani jejich rozlučkový případ nepostrádá základní elementy úspěchu celého univerza stvořeného hororovým mágem Jamesem Wanem. Takže pokud jste společně s nimi došli až sem, určitě si závěr série nenechte ujít. Už jenom proto, že se na nás chystá prequel a seriálový spin-off.
Vytáhni v hospodě: Byť se v Conjuringem exponované rodině Smurlových kdysi střídali žehnající kněží a samozvaní exorcisté jako na běžícím pásu, nikdo z pozdějších nájemníků/vlastníků domu nereportoval nic zvláštního. Člověk by při pohledu na sympatické obsazení úspěšných hororů skoro až zapomněl, že reální Warrenovi byli pozornost milující šarlatáni. Duchové a démoni samozřejmě neexistují a nikdy neexistovali. Pokud věříte opaku, tak já si zase myslím, že upíři nešikanují střední Evropu pouze kvůli dostatku česneku na místních polích.

Kromě animáků / rodinných filmů se na hollywoodském výsluní už pár let vyhřívají horory. Právě minulý rok však byl pro fandy žánru extra tučný. Tím nejklasičtějším zástupcem byl závěr vymítačského snažení manželů Warrenových. Oblíbené duchařiny s Edem a Lorraine sice po odchodu Wana z režijní stolice pro mě osobně pozbyly zajímavosti, ale režisér trojky a dnes vypíchnuté čtyřky Michael Chaves je alespoň schopný řemeslník, který ty nutné a většinou diváků očividně vyžadované lekačky zvládá levou zadní.

Warneři ve spolupráci s úspěšným Wanovým labelem Atomic Monster dobře věděli, že mají ve své stáji prvotřídní dojnou krávu, a tak neváhali zvednout rozpočet z obligátních 40 mega na 55 a loučící se dvojce Wilson/Farmiga slíbit ještě tučnější tantiémy než obvykle. Jasně, při pohledu na jakžtakž 200milionové tržby trojky to možná na první pohled vypadalo jako risk, ale nezapomínejme, že ta se dočkala premiéry v době poznamenané covidem a s tím přímo souvisejícím servírováním warnerovských blockbusterů v den premiéry na jimi zpočátku pouze v Americe tlačený stream HBO Max.

Čtyřka prostě byla sázka na jistotu, která se studiu vrchovatě vyplatila. Možná ani ti Warneři nečekali, že se v kinech po celém světě povede trhnout půlmiliarda. Slušná nálož a raději připomenu úvodní kritéria, kde zdůrazňuji, že největší kasovní hity za sebe neřadím jenom díky poměru rozpočet/tržby. Kdybych tak líně činil, V zajetí démonů 4 muselo být v žebříčku o dost výše. Vážně se někdo diví, že studio již oznámilo prequel s podtitulem First Communion, kterého se dočkáme již příští rok?

9. Hodina zmizení
Rozpočet: 38
Tržby v USA: 151,6
Tržby globálně: 269,1
KarelR se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Napínavá hororová lahůdka, kterou jsem po půl hodině vyděšeně vypnul (běh s nůžkami!), a jsem rád, že jsem našel odvahu ji nakonec dát až do konce.
Vytáhni v hospodě: Webzin Hollywood Reporter dal nahlédnout pod oponu studiových válek o další snímek režiséra Zacha Creggera. O Hodinu zmizení měly v návaznosti na scénář totiž vážný zájem i Universal, Sony a Netflix. Práva na horor nakonec ukořištili Warneři, respektive jejich filiálka New Line Cinema. Kromě faktu, že garantovali takřka desetinásobný rozpočet oproti Creggerovu Barbarovi, tak mu zároveň zaručili final cut, exkluzivní premiéru v kinech a samozřejmě i tučné (byť blíže neupřesněné) procentní všimné z tržeb. Dobře pro ně.

Další Warneři, další horor, další sukces. Ziskovější V zajetí démonů promine, ale Hodina zmizení je mnohem zajímavější zástupce žánru. Třeba už jenom kvůli tomu, že to není čistokrevný horor, ale zároveň také velmi chytře vymyšlený a vyprávěný mysteriózní thriller, kterým k hvězdám kvapně mířící Cregger po Barbarovi potvrdil, že patří mezi současnou hollywoodskou elitu. Zach mě díky strhující Hodině, která je vzhledem k tématu noční můrou každého rodiče, dokonce nadchl natolik, že se těším na jeho Resident Evil. Byť jsem hry nehrál a filmy s Millou Jovovich vážně nemusím. Cregger mimochodem minulý rok natáčel i v zasněženém Karlíně. Když se teď vrátím k žánrové nevyhraněnosti Hodiny zmizení, tak se přípománá zajímavý trend, který můžeme sledovat již v minulé dekádě díky filmům studia A24.

Začínající a talentovaní režiséři penetrují do hollywoodského mainstreamu právě díky hororovým lákadlům. Jejich ambice však sahají mnohem dále než jednoduše vyděsit diváky laciným prásknutím dveří, doprovázeným odpovídajícím hudebním podkresem. Renesance žánru by byla kompletní, kdyby dekády podceňovanou odnož kinematografie docenila i Akademie a podobné snímky začaly sbírat i nejcennější Oscary. Uvidíme, jestli se první vlaštovky nedočkáme už letos, ale to už trochu předbíhám.

Kolem a kolem je Hodina zmizení prostě skvělý film, který má polovina redakce v TOP 10 nejlepších filmů za minulý rok. Zasloužená čtvrtmiliarda z kin. Zase a znovu si udělám alibi, protože třeba taková lascivní thrillerová Pomocnice byla ještě o chlup levnější než Hodina zmizení a v kinech po celém světě nakonec trhne rozhodně více než 300 mega. Amanda se Sydney prominou. Berme je jako číslo 12. Však on se již odmávnutý sequel za dva roky umístí oficiálně.