Bitva o planetu opic: Muzikálová edice. Triumf digitální kinematografie na místě, kde byste to nečekali, nejen kvůli zapojení šimpanzů, ale zejména díky organickému propojování scén, kulis i prostředí, do vizuálně opulentních klipů. Vrcholem je "jednozáběrové" číslo na Rock DJ, absolutní maximum toho, čeho lze v žánru dosáhnout. První půlka je díky tomu naprosto strhující, desítkovou záležitostí, bohužel v té druhé se leckdy kodrcá kvůli přetažené stopáži, repetitivnosti a hlavně nedopracovanosti psychologické roviny. Film je pak nejen monotónní, ale navíc nejde do hloubky, co se týče Williamsovy autorské/interpretační výlučnosti, a démony jen banálně a povrchně vyzve na zteč. Nakonec jako by traumata fakt jen měla zastínit sláva a exhibování, což není úplně uspokojivé vyznění jinak parádně našláplého filmu...