Levy jde čím dál více kvalitativně do předu. Ne každý je hned od začátku naprostý král.
|
reagovat
|
|
reagovat
|
|
reagovat
|
.
, Foster opět dokazuje, že na nic jiného než jednorozměrné záporáky se opravdu nehodí, inscenování některých scén s mocným pokukováním dvojky Fuqua a Smith po nějakém tom ocenění doslova křičí pomalu z každé druhé scény, přičemž vybrané - naprosto vážně míněné - sekvence z tohoto ranku jsou téměř k smíchu (Smithův monolog na téma "zotročen, ale nikdy nezlomen", na který se hláška nejmenovaného německého teroristy, obsazujícího japonské mrakodrapy, "touching, cowboy, touching" hodí jako máloco), Ogg, alias šílený Trevor z Kanady, tady má bohužel pouze miniroličku v úvodu, k hlavní postavě (natož ke komukoliv jinému) si divák během děje nevybuduje žádný vztah (minimálně na mně film po emocionální stránce vůbec nefungoval), nijak zvlášť propracovaný survival se naneštěstí také nekoná a celý průběh útěku a pronásledování skrze močály probíhá stále podle stejné šablony (Smith se někam dostane, chvíli tam pobude a pokračuje zase dál, zatímco Foster je s ledovým klidem neustále o krok pozadu, aby se v závěru jako deus ex machina zjevil Smithovi hned za jeho zády), poslední půlhodina je jakoby z úplně jiného filmu a působí jako nadbytečný doslov, o který se ale nikdo neprosil (a kromě toho natahuje už tak dlouhou stopáž), i ta jedna trochu povedenější sekvence z pohledu divákovy citové angažovanosti (nalezení dítěte v rozpadlém domě) je tvůrci zabita hned v zárodku a konečně zvolený audiovizuál divákovi v tom, na co by se měl v obraze v ten který moment soustředit, moc nepomáhá.|
reagovat
|
|
reagovat
|
|
reagovat
|
|
reagují:
Muel
|
reagovat
|
|
reagují:
Ravenous
|
reagovat
|
|
reagují:
Mr. Hlad
|
reagovat
|

|
reagovat
|
|
reagují:
Ravenous
|
reagovat
|
|
reagují:
Mr. Hlad
|
reagovat
|