Ale jo, pamatuju. Byl jsem tehdy s mamou na prodlouzenem vikendu v Madridu, chodili jsme tam kolem Velikonoc a pred Vanoci na nakupy, a rad jsem vzdycky zabrousil do svyho oblibenyho obchodaku, kde jem co junior chodil na Karate Kida, Honbu za Diamantem, a kde jsem pozdeji videl treba Bladea, Vyjednavace... Tak takhle jsme tam skocili na Harryho Pottera. Byl to zajimavy nazev a jakoby mi to jmeno bylo povedome, prestoze jsem nemel ani paru, o co jde. Bylo to pekny, z celyho filmu se mi nejvic libila hudba J. Williamse, a vzpominam, ze se mi vubec nelibily detske herecke vykony, hlavne Harry a ten zrzek. Mam pocit, ze se mi snad jeste celkem libila dvojka a trojka (ne ze by me kdy lakalo se podivat podruhe), ale od 4ky dal to byla hruza a posledni dva dily mely vylozene smesne dialogy a filmy to byly straslivy. Hodnotim filmy, knihy jsem nikdy necetl. Z cele serie palec nahoru za Williamse. Je mi jasne ze pro mistni mladez to muze byt neco jako svaty gral, ja uz byl statny dvacatnik, tak to slo uplne mimo me... 

Tyhle osobní vzpominani casteji prosím*:+**8)*. 

Jo, taky si vzpomínám jak jsem si ty neoficiální překlady posledních dílů vytiskl (a já si je tedy i neuměle svázal) - po přečtení jsem je dal kamarádům a ony pak přes lidi putovaly po půlce Zlína. Po letech se mi jeden díl náhodou vrátil, úplně salátový samozřejmě, od holky se kterou jsem se zrovna seznámil.

Vidím, že mladší ročníky nepíší, tak vykopnu já. Pocházím z podivný “křesťansky” fanatický rodinky, takže herypotr se u nás doma rovnal málem satan (úplně ne, ale prostě jsme byli vidláci) a zatímco někdy v roce 2004 všichni spolužáci už věděli všechno, tak já myslel, že herypotr je prací prášek a tým který měl jágra, měl něco super navíc. Neměli jsme televizi, já trávil 99,99% času u knih (Foglar!!!) a měl ceny v městský knihovně za nejlepšího čtenáře. Pán Prstenů byl láska už od kolébky - starší sourozenci měli vypálené na deseti CD. Pak táta pořídil do kompu TV kartu a anténu a já viděl random 3. díl a pak prosil staršího bráchu aby mi sehnal díly před tím na torrentech a neříkal rodičům. A pak jsem ve vesnický knihovně objevil knížky!!! Legitka 55 měla v tabulce za sebou asi 7 půjčení. Filmy jsem viděl nakonec všechny, Harrry přestal být satan a získal uznání a já dodnes mám knížky úplně někde jinde…a Pana Prstenů, Silmarillion a Foglara ještě o dva levely výš. 

Ach, pekne nostalgický článok. Doteraz mi je trochu ľúto, že som bol generačne pozadu, prvá kniha vyšla v roku môjho narodenia. Aj keď na druhej strane, keď som začal čítať Harryho tak som mal nejakých 12 rokov, teda perfektný vek na absolútne očarenie celým svetom Rokfortu (bradavice ojoj, nie ďakujem *:D*). Celkovo bolo moje sväté trio Harry, Pán prsteňov a Narnia (O Narnii je mimochodom možné myslieť si a skritizovať všeličo, ale samotná Rowling priznala, že keď vyrastala, tak tie knihy milovala, bez Narnie by možno žiaden Harry teda ani nebol. Ale späť k téme..). Knihy o Harrym sú jediné, ku ktorým sa neustále vraciam, máločo mi tak dokáže zdvihnúť náladu... Tá zmes fantázie, napätia, krásnych myšlienok a v neposlednom rade aj humoru ma dokáže opantať i dnes, keď už pomaly končím výšku a budem pracujúci človek. Plus chvíle, keď som ich musel čítať pod perinou, lebo rodičia mi to zakazovali, tomu ešte dodávali chuť zakázaného ovocia *:))*. už sa teším na sviatky, minimálne zopár dielov si určite pustím.

I když jsem v té době byl cílovka, tak první dva filmy šly úplně mimo mě (Lotr, SW a Matrix byla holt jiná liga). Zlomilo se to až s VĚZNĚM Z AZKABANU, po kterém jsem si někde přečetl poslední třetinu čtvrté knížky. Následně jsem přečetl zbytek knih a na další filmy se už těšil. Dodneška si pamatuju, jak jsme s kamarády a spolužáky četli neoficiální překlady vytisknuté na A4. Nebylo to svázané a stránky se vždycky různé zpřeházely. Byly to zajímavé časy

Naskočil jsem do toho taky později, s trojkou/čtyřkou, někdy kolem, jen vím, jak jsme pak ještě později i ve škole tiskly A4 přeložených dalších dílů a půjčovalo se to a některé spoileroidní scény byl docela masakr. Knížky jsem dostal až zpětně. V kině jsem byl možná až od pátého dílu. Jo a zážitek se scénou z Morie a s Balrogem mám úplně stejnej, spolužák mi to pustil na počítači, nějaký kinorip, a vím, jak se pak čekala fronta ve třídě na cdčko s celým filmem :D a jak jsem si z něj vystříhal wallpapery na svůj počítač :D.

Na Vánoce 2001 jsem dostal už všechny čtyři knížky najednou a za vánoční prázdniny to přelouskal komplet, instantní láska. A to jsem měl Tolkiena načteného, ale to byl přecejen na ten věk 13 let docela těžkej text na zorientování (moc mi v tom pomohl film a druhé přečtení už bylo top). V kině jsme na HP byli tehdy ještě v Kotvě v Budějcích, i když už stálo multikino (kde jsem právě jako první film viděl Společenstvo). Bohužel v té době si pamatuju, že kino na Harrym bylo plné opravdu malých dětí, které dělaly strašný bordel a byl jsem z toho neskutečně pohoršenej *:D* Jinak se k prvnímu Potterovi pojí i jiná věc. Díky tomu, že u nás šel o takovou dobu později, tak jsem věděl, že už dávno vyšel soundtrack od Johna Williamse, kterého jsem samozřejmě kvůli Star Wars a Jonesovi nepokrytě zbožňoval (rodiče mi to filmový vzdělávání zařizovali komplet od malička). A já pořád chodil kolem té kazety v obchodě a byla na tu dobu pro mě neskutečně drahá. No nakonec jsem na to ty kapesný dal a byla to vůbec moje první kazeta/hudba, kterou jsem si kdy koupil. Bavilo mě si pak představovat, jak co bude ve filmu vypadat a mám jí doteď, i když už si jí na ničem nepřehraju :)

Když jsem šel do kina bylo mi 11 a byl jsem nadšený. Hned potom jsem začal číst všechny knížky a myslím, že úspěch Harryho Pottera stojí obecně za čtením mé generace u velké spousty lidí *:+* Jinak všechny filmy mám pořád rád, některé miluju *:)* LotRa jsem viděl až v polovině roku 2002 jako mé první DVDéčko z půjčovny do nové DVD mechaniky v prvním PC a na dvojku už do kina *8)*

Tyjo to jsem rád, že jsi to zmínil, Harryho Pottera na PS1 jsem sjížděl furt dokola, hlavně proto, že jsem neměl memory kartu k uložení pozice *:D* Disk doma ještě někde mám, ale tu PS1 už ne... Před lety jsem si koupil na Steamu LEGO Pottery, ale to už není ono *:-*

O mnoho let později mám filmovou jedničku v tý druhý polovině série, nicméně na Vánoce 2001, jako kdyby všichni dostali ve škole mj. pod stromek knížku Kámen mudrců. 25.12. jsem měl dočteno, nemohl jsem se od toho odtrhnout - kulatý jedenáctiletý dítě, s kulatejma brejlama *:D* Nicméně, i to si myslim, jak skvěle fungovalo - že jemu je taky 11. Krátce na to jsem v kině viděl film, později si pamatuju jak jsem byl vykulenej i ... z DVD menu, myslim že to bylo první DVDčko s interaktivními bonusy, co jsem viděl. V reálu jsem ... měl bradavici leda na ruce a musel chodit do klasický základky, jaký to zklamání. PS: Opět, nevím jak dneska, ale tehdy nám přišla s kámošem dokonalá právě ta stejnomenná hra, co vyšla tehdy na PS1. Pottermánie pak byla kompletní, včetně košťování Bertíkových fazolek.

Takže první shlédnutí Kamene mudrců si opravdu nepamatuji. Maximálně můžu říct, že jako správnej malej fanda Sci-fi a Fantasy jsem na Potterovi ujížděl, teda do posledního filmu, pak mne to pustilo. Tři roky nazpátek jsem ovšem sjel všechny filmy, a zas mne to chytlo. Od té doby dám aspoň jednou do roka povinně maraton. Jinak doporučuji zkouknout rozbory Potterovek od [url=https://youtube.com/playlist?list=PL3CERvuU7LEiUUVBxqQ39-i6MHONCwFGZ]Filmstalkera[/url], z toho smíchy uchcávám*:D*.

Ten hezký pocit, že napíšete podobný článek jako KarelR, a zjistíte, že on ho napsal asi 100x lépe. *:+* Já viděl Harryho v nejlepším možném věku (10 let), hezky v kině a byl to pro mě obrovský zážitek. Hned poté jsem šel přelouskat knihy, a těšil jsem se na další díl, který měl být do konce roku v kině. Nevynechal jsem žádný díl v kině a vždy to pro mě byla velká událost. A je i do dnes. Opravdu se těším, až si najdu čas a kouknu znovu na filmy a přečtu si knihy. Teď si krátím čas, že se synovci procházím Lego Harry Potter na PS4, které je plné skvělých detailů. PS: Odkaz na můj článek, kdyby někdo měl zájem, ale jak už jsem psal, ten Karlův je lepší. [url=https://plotpoint.sk/film-harry-potter-a-kamen-mudrcu/]článek[/url]

Ted jsem to zacal cist detem a jsem asi boomer odkojeny Kingem a Tolkienem, ale tvl to je strasne napsany. Od zacatku neprehledny a takovy zmateny. To chce asi trpelivost nevzdat to

První zhlédnutí Kamene mudrců už si upřímně nevybavím. Tajemnou komnatu jsem viděl jako dítě v kině. VHS s Vězněm z Azkabanu jsem našel na Vánoce pod stromečkem. Z Ohnivého poháru jsem odcházel absolutně nadšený z kina, a je to dodnes s třetím dílem můj nejoblíbenější Potter. Někdy v té době jsem měl již přečtené i první čtyři knihy. Fénixův rád i Prince dvojí krve jsem dal ještě v kině, poslední dva filmy už nikoliv. Ono "krátké" opojení světem Harryho Pottera, během kterého jsem přečetl všech sedm knih nejméně třikrát, rychle vyprchalo. V srpnu, po dlouhých letech, jsem viděl všech osm filmů znovu. S nostalgickým úsměvem jsem se bavil u 1.-4. dílu, při dalších dvou jsem se bavil již méně, a u posledních dvou vyloženě zíval.  PS. Letos jsem taky konečně přečetl díla od mistra Tolkiena, po nich si dal DC LOTRa, a milerád přiznám, že jsem si chrochtal blahem. *:)*

Užil v tom naprosto nejideálnějším věku 13. Nicméně jako první jsem měl ze světa HP vlak do Bradavic z Lega, v rámci soutěže s cocacolou. Když jsem ho postavil porad sem otravoval staršího brachu, který viděl film v kině s otázkami jestli v tom filmu sou přesně tyhle detaily, jestli je tam žába a pavouk atd *:D* film jsem videl až když vyšel na VHS. O Vánocích  4 knížky a uz to frcelo láska do konce života.

*:D* Díky za doplnění mého ročníku!  K tomu kouzlení bez hůlky, já teda taky myslím, že je možné a několikrát bylo v knížkách zmíněno. Hůlka ale umožňuje přesnější provedení kouzla a pro méně zkušené či nadané kouzelníky (teď jsem si musela vygooglit, jaký termín se v češtině používá *:D*) je kouzlení bez hůlky téměř nemožné.

Všeobecne vzaté, je potreba vždy prútik. Pretože je z toho chaos. Aj Dumbledobre používal v knihách len prútik.

Já myslel obecně. Je to v knížkách, že třeba děti kouzlí bez hůlek, nebo občas Brumbál nebo i Harry nepoužívají hůlky. Hůlky jsou akorát jistější. 

Harry Potter kniha zarezonovala po tom, co mě přesvědčila, že to musím přečíst, moje budoucí žena. Četl jsem sérii dvakrát, poprvé v roce cca 2001/2002 (to mi bylo dvacet) po vydání Ohnivého poháru, který mě jako kniha tehdy bavil nejvíc, i když mozkomoři už v trojce mrazili, dnes asi nejvíc baví knižně Princ dvojí krve, ale vlastně nevím...*:)* první dva filmy jsem zaškatulkoval někam k Saxaně, v PC tehdy rychle překlikal a u dvojky skučel při pitomém potlesku na závěr. Vězeň z Azkabanu, resp. Cuaron, o dva roky později v kinech přepsal pravidla hry a tam končí k Potterovi moje jakékoliv vážnější výhrady, jak v knihách, tak ve filmech to byla od té chvíle i v dospělosti prvotřídní zábava.