4. Ghost Stories (2018)

Jasně si vzpomínám, že jsem byl před dvěma (možná už třemi, ten čas tak utíká...) měsíci na projekci na Smíchově v multikině. Ghost Stories k nám šly do multiplexů s opravdu velmi zpožděním, ale díky aspoň za to. V sále sedělo tak 20 lidí a já jsem po skončení hororu třikrát nesměle tlesknul do hrobového ticha. Proč takové mdlé reakce? Viním pointu linoucí se posledními deseti minutami. Ta se moc nepovedla, ale v mých očích to stejně nenuluje tuhle parádní hororovou antologii. Řecké slovíčko v mém článku? Před diváky se rozehrávají 3 děsivé příběhy, které spojuje osoba skeptika, který se živí ridikulováním lidí, kteří věří na nadpřirozeno. A "antologie" je substantivum, kteří "hororožrouti" milují nejenom kvůli děsivé sbírce povídek známé jako "V/H/S".

Jednoho dne výše zmiňovaný (a mnou zbytečně zamluvený) sociopat navštíví svůj starý idol. Starý pán mu nejdříve sebere iluze o tom, že lidé po osmdesátce většinou bývají cool neretardovaní týpci, a následně mu poskytne materiály ke třem případům, které během své dlouhé kariéry nevyřešil. Skeptik začne případy procházet a vy se začnete bát už 5 minut po startu rekonstrukce toho prvního. Všechno je totiž správně děsivé, skvěle natočené a disponuje to klasicky provedenými lekačkami, které vám připomenou to nejlepší z žánru. Do kina už nestíháte, ale doma si film koukejte pustit. Ideálně na chatě, ve tmě, o samotě. Bude to zážitek, věřte mi.

P.S. Rimsy dává 8/10, takže případně nadávejte jemu. On je zvyklý, já si to beru osobně.

3. The Autopsy of Jane Doe (2016)

Tahle dva roky stará filmová pitva se nejenom na MovieZone dočkala slušného hypeu a něco mi říká, že jí hodně z vás tenkrát vidělo. Tím líp. Alespoň mi v diskuzi pomůžete přesvědčit menšinu eMzáků, kteří mají nekompromisně děsivý biják pořád ještě v kolonce „hororový rest“. Příběh? Na pitevně se jistě stávají divné věci, ale tohle bude moc i na mého kolegu z práce, který je strašně divný a už od mládí chtěl (podle svých slov) pitvat. Jelikož příští rok dokončí školu, tak se toho dočká a snad mě někdy vezme s sebou na svojí kustomizovanou pitevnu. Ale to jsem odbočil.

Jane Doe je jméno, které automaticky dostávají anonymní oběti trestných činů. Jedna taková se objeví na stole pitvajícího profesionála s tváří Briana Coxe. Tomu pomáhá jeho znuděný syn hraný Emilem Hirschem. Úvodní řez do podezřelého těla vyloučí vaší první hypotézu – ne, ta holka není živá. Další použití skalpelu (patologové mezi námi – jak se vlastně nazývají ty instrumenty, kterými se řeže do mrtvol?), však rozpoutá peklo. Netřeba dodávat víc. Vlastně ještě jedna věc. Bludištáka navíc dostává zvukař. Pořádně si totiž pohraje s vašimi nervy.


2. Ghoul (2015)

Jákl? Jákl. Český režisér je posledních pár týdnů skloňovaný především v souvisloti s ambiciózním filmem o životních osudech nejslavnějšího českého vojevůdce Jana Žižky. Toho si zahraje velkými hollywoodskými filmy ošlehaný Ben Foster a já už jdu zpátky ke Ghoulovi. V první řadě je třeba říct, že Petrův film z roku 2015 patří do mírně kontroverzního horového subžánru „found footage“. Proč kontroverzního? Protože po dvě dekády staré premiéře Blair Witch se těm desítkám a stovkám podobným filmů nepodařilo dostát kvalitám obstarožní americké čarodějnice natočené na nekvalitní amatérskou kameru. Dnes můžete najít desítky známých recenzentů, kteří na tento subžánr plivou a odmítají ho (podle mého názoru mírně povýšeně) považovat za hodný pozornosti.

Pokud však found footage jako takový vyloženě nebojkotujete, musíte uznat, že český režisér zadání zvládl a natočil horor, který bez jakéhokoliv dišputátu uspěl i mimo naší kotlinu. Jistě, není to žádný zázrak a každý rok vzniknou zajímavější zástupci žánru, ale mě to stačí. Jákl totiž s omezenými prostředky natočil mírně nadprůměrný horor, který funguje a dokáže vyděsit. Co by za to dal takový Juraj Herz (budiž mu země lehká) s nekoukatelným flákem T.M.A. Správně cítíte tu pachuť, že jsem na režiséra trochu hodnější díky jeho národnosti. Ale kéž by bylo víc takových fachmanů z naší malé země. Tímto zdravím Andyho Fehu, na kterého se s jeho povedenou Tiffany dostane příště.

P.S. Že jsem vám neřekl, o čem to vlastně je? Dobrá, je to o "filmařích", kteří na Ukrajině točí dokument o kanibalismu. Klíčové slovo je v tomto případě Čikatila.

P.P.S. Rimsy tomu v recenzi dal jenom 4/10. Ghost Stories zapomenuto, nerozumí tomu.

1. The Visit (2015)

Ono by to Civalovi bylo líto, kdybych ho jako posledního zasloužilého eMzáka v článku nezmínil. Potkali jsme se na jedné svatbě a Petr tam zmínil, že tenhle nenapádný Shyamalanův film ještě neviděl. Já mám Indovu filmografii nakoukanou komplet, a právě tenhle nenápadný šproch dostal M. Nightův comeback do mého článku. Když to neviděl ani ten Cival, jistě je takových lidí plno, říkám si při psaní. Souhlasím s vámi, že takové laciné přesvědčování je z mé strany hodně slabé. Napravím. Tak předně, Manoj servíruje další nezapomenutelnou pointu.

Co dál? Máme tu sympatická děcka, která přijedou na návštěvu prarodičů. Brzy začne být jasné, že něco není v pořádku. Divné chování starých lidí („mohla bys prosím vlézt do trouby a vyčistit jí?“) vystřídají scény s lekačkami, ze kterých vám bude tuhnout krev v žilách. Za všechny jmenuji vnučku, kterou pronásleduje babička pod domem a modří už jistě tuší. Kde je tedy ten háček a proč není hodnocení na CSFD (a jinde) o 10 procentních bodíků větší? Bohužel to celé Shyamalan točil s rozpočtem 5 milionů babek a je to tedy další zástupce found footage. Na rozdíl od mnou chváleného Jákla se sice dočkáme zajímavějších optických hrátek z jakoby amatérské kamery, ale nemůžu si pomoci – je to trochu škoda.

---

Hotovo a diskuze je otevřená. Bonusového zástupce v mém žebříčku se tentokrát nedočkáte. V hlavě mám však další hororovou jedenáctku, kterou bych vám v následujících měsících rád naservíroval. Vaše slušné reakce a tipy na další děsivé pecky jsou samozřejmě vítané.