Zásadně nesouhlasím s tím tvrzením, že to pro Wrighta nebyl srdcovej film. Ani že by tak nepůsobil. Ta hudebně-střihová extáze a vlastně i ten příběh, co ze všeho nejvíc pojednává o lásce a úniku je něco, co ten film pohánělo od začátku až do konce a imho to samé platí o režisérovi. Tyhle malý velký story jsou celkem jeho, zkrátka je to dětská duše, a ten film tohle všechno vstřebává a potom stříká ven na všechny strany.
|
reagovat
|
) a v druhej polovine prepne do módu veselej krvavej rezničiny.