Peter Jackson se oněch deset let po dokončení původní trilogie Pána prstenů tak trochu hledal. Stihnul natočit jen dva filmy - rozpačitého King Konga a hodně upozaděné Pevné pouto - než došlo k tomu, co všichni tak nějak tušili. Vnitřní démoni, Warneři a potomci J.R.R. Tolkiena ho donutili, aby se vrátil do knihovničky a vytáhnul odtamtud Hobita. Následné dělení na tři filmy a snaha dolovat hezké vzpomínky z generace, která si odžila deset let zpátky premiéru jedné z největších filmových událostí moderní kinematografie, patří spíš k temným kapitolám filmové historie, ale někde prostě Hobit vzal a jinde zase dal. Přílišný důraz na CGI triky a experimentování s dvojnásobným frameratem zůstanou v kategorii věčných výčitek, které čas neotupí - ba právě naopak. Jackson ale umožnil celé nové generaci zažít to, co bylo po návratu Star Wars a premiéře Matrixu jedním z definujících okamžiků nulté dekády. 

Hobití trilogie tak sice vydělala (v průměru každý film miliardu, i když magickou hranici překonal jen první film), ale zůstane navždy ve stínu Pána prstenů. Přesto si Jackson na záda naložil projekt obrovských rozměrů a před většinou diváckého světa to vlastně se ctí ustál. Z útlé knížečky udělal tři celovečeráky - tam kde musel u Pána prstenů nemilosrdně stříhat, tady občas nastavoval, ale dokázal "prodat" tuhle filmovou událost starým i novým fanouškům. Návrat do Středozemě byl jedním z velkých okamžiků aktuální dekády. Musel se o pozornost cílovky prát s mnohem větší konkurencí - ať už filmovou nebo televizní či videoherní - ale přesto obstál a stal se jediným snesitelným klonem Pána prstenů za oněch deset let různých rozpačitých až trapných pokusů. 

Kdysi dávno platilo, že když už jste neměli na stříbrném plátně co pohledávat, šli jste do televize (často se kruh uzavřel, protože mnohé filmové hvězdy odtamtud vzešly), ale z tohohle historického omylu nás poměrně rychle vyvedly televizní seriály nulté dekády, které naopak v mnoha případech resuscitovaly chřadnoucí kariéry a vracely herce znovu do oběhu, ač třeba jen na pár let. Viz Kiefer Sutherland ve 24 hodinách. Vzájemná symbióza filmu a televize se během poslední dekády proměňuje dost značně, ale skoro by se dalo argumentovat tím, že tohle černobílé dělení už nestačí. Stejně jako k televizím a kabelovkám přibyly jejich online konkurenti jako Amazon, Netflix nebo Hulu, objevil se nový typ ambiciózních seriálů, který přesahuje konvence sezónních rychlokvašek, co musí každých pár měsíců vychrlit dvacet epizod. 

House of Cards, True Detective, Breaking Bad. Minisérie, které daly kvalitě přednost před kvalitou. Tituly, které místo oblíbených procedurálek, v nichž se s postavami něco děje jen proto, že to divák času od času vyžaduje, daly přednost starému dobrému vyprávění. Takové výkřiky do tmy tu byly už předtím, ale ze všech zmíněných záblesků geniality programových ředitelů, co je schválili do výroby, se staly obrovské události. Ano, House of Cards ztratil ve třetí sezóně dech a True Detective nedokázal dostát očekávání už v té druhé, ale Breaking Bad vyšvihl tak neuvěřitelně očekávanou, sledovanou a aplaudovanou koncovku, že si toho museli všimnout snad i ti, co se evolučně zastavili u kuličkového počítadla.

Seriálová scéna se vyvíjí konstantně, stačí se podívat na seriály ze sedmdesátých, osmdesátých a pak třeba devadesátých let. Ukazovat tedy na konkrétní dekádu a hlásat něco o převratných trendech je poměrně úsměvné. S nástupem internetu a streamovacích služeb se však mění věci překotně hned na několika frontách a ona akcelerovaná snaha "být napřed" je mnohem hmatatelnější. Stejně jako rostoucí masa lidí, kteří přestávají chodit do kina a preferují binge watching na Netflixu. My zatím tyhle trendy můžeme sledovat závistivě přes zeď, ale online videotéky se systémem all you can eat už míří i k nám a je jen otázkou času, než změní divácké návyky - nejen u youtube generace, která má problém s udržením pozornosti na víc než deset minut, ale taky u starších diváků, kteří ono pohodlí a svobodu volby za pár stovek měsíčně rádi vymění za zkostnatělé programové schéma českých televizí. Počkejte a nebudete se stačit divit.