Dnešní doba je pro mě utrpení. Mobily, namyšlení teenageři (facebook z vás udělá celebritu), příšerná hudba atd. Nejednou jsem při sledování měl vlhké oči. Protože bych si chtěl aspoň jednou místo duc duc zatančit na krásnou dobovou pozitivní muziku. Lidé se vám smějí, že v mladém věku máte záliby jako starší muži. Nejdete s dobou, nejste cool. A víte co, ať si říkají co chtějí. Včera jsem si v autě pustil píseň ze soundtracku Bring a little lovin a bylo mi nádherně. Nastahoval jsem si pecky ze šedesátek a zvedá to náladu. A přesně ten pocit chce Quentin na vás tímto filmem převést.
Vím, že jsem film dříve odsuzoval, ale postupně jsem ho začal milovat. Je to jediný případ, kdy jsem si užil film více doma než v kině. S ukecaným sálem se do toho neponořím. Taky by jste to pochopili, kdyby za váma fůra lidí remcala, o čem to ku*va je?
Je to nádherný film, který má srdíčko a krásně se na něj kouká. Po shlédnutí jsem si z bonusů pustil Ricka Daltona a celý jeho zpěv "Green door"
Oscar ze režii patřil Quentinovi, protože to vypiplal na maximum a já mu za tento dobový zážitek děkuju
