

Ale Ritchieovky a další podobně "pokleslé" žánry holt nemají šanci.
U popcornových blockbusterů po oscarových nominacích netoužím, akademie by měla oceňovat i jiné kvality než jak moc je film zábavný a jak epickou má akci, ale u Indyho bych se tomu vlastně nebránil, už proto jak hezky film pracuje s jeho postavou a v chytrém finále uzavírá jeho příběh


(Moje farnost, kde se cítím jako doma, je v Praze.) A na další dny u mě jedou především oba díly Sám doma - na blučkách bez rušivých reklam. A naštěstí tam zůstal legendární a dodnes geniální český dabing s Janem Kalousem. 