Besson svůj stín z 90s už nikdy poté nepřekročil, ale jednou za čas se pokusí znovu přijít s něčím zajímavým, což je sympatické. Aktuální Pejskař je zajímavý svým rozkročením do několika žánrů současně, které už na papíře působí poněkud nesourodě, čímž ovšem veškerá zajímavost Bessonova posledního počinu bohužel končí, protože neobvyklý žánrový mix se tady nepovedlo přetavit do komplexně fungujícího celku.

Psychologické drama, tragická romance, krimi thriller, akční béčko, absurdní komedie, nakročení ještě do pár dalších podžánrů (ve kterých figurují mafiáni, drag queens, redneckové a v neposlední řadě domácí mazlíčci) a do toho retrospektivní vyprávění, divadelní vsuvky, regulérní hudební čísla a společenská kritika kdečeho (od nefunkčního sociálního systému, přes uplatnění handicapovaných, až po problémy neziskového sektoru). Besson rozehrává jeden motiv, který by sám o sobě vystačil na celovečerní stopáž, za druhým, aniž by ovšem s kterýmkoliv z nich strávil dostatek času na to, aby jej pořádně rozvedl a současně se celý film snaží balancovat na pomezí brakové žánrovky a artu, což místy funguje a místy moc ne. Jones podává obětavý výkon, jistým scénám nelze upřít stylový audiovizuál a finální vybíjená nepříliš bystrých gaunerů smečkou hafanů se povedla, ale ambice tentokrát předčily výsledek. 

Podle mě to bude pecka .
A sex a psi jsou pěkný, ale ještě jsem neviděla 

Na Dogmanovi je pre mňa zaujímavé možno najviac to ako zapadá do Bessonovej filmografie z pohľadu sexuality či pohlavia hlavného hrdinu. Pretože u Bessona je zjavná inklinácia k mladým ženským hrdinkám s jemnejšími črtami (Nikita, Leon, Piaty element, Johanka z Arku, Angel-A, Lucy, Anna, Valerian) a tu je po dlhšom čase v centre marketingu a traileru síce muž, ale zase nie pôsobiaci macho či maskulinne, prezliekajúci sa aj za ženu a tiež povedzme jemnejší či emocionálnejší. 

U Bessona pri hodnotení jeho kariéry už nie je pre mňa úplne to najdominantnejšie ani tak to či natočí slušnú žánrovku, lebo natočí, ale vnímam časom viac práve jeho záľubu v trošku špecifickejšie (možno až trošku úchylnejšie) koncipovaných a vyzdvihovaných ženských hrdinkách - lolitka Matilda z Leona, infantilne nevinná Leeloo v obtiahnutom dizajnovom kombiné, anjel Ria Rasmussen v Angel-A, rôzne účesy a šaty striedajúca Scarlett Johansson v Lucy, detto Cara Delevingne vo Valerianovi, detto Sasha Luss v Anne. 

Napr. pri Leonovi sa nájde aj polemika či vzťah Leona a Matildy nie je inšpirovaný vzťahom Bessona a herečky Maiwenn (s ktorou Besson začal chodiť keď on mal 32 a ona 15). A za tie roky sa okolo Bessona nakopili aj sťažnosti na sexual misconduct - ktoré ale (treba povedať), nikdy neboli preukázané/potvrdené. 

Čiže Dogman svojím úchylnejším a divným cross-dressing hrdinom vlastne Bessonovi do tvorby zapadá, a je to podľa všetkého slušná žánrovka. Čiže asi to čo sa od neho nejako všeobecne dá čakať.