... protože na tu chvilku, kdy jsem to náhodně v 8 letech vyhrabal doma v obýváku mezi kazetami a tajně zkoukl, už jsem nikdy nezapomněl. A byl jsem z toho tak mimo, že jsem si začal čmárat a psát. Nevim, kolik měl ten sešítek stránek, ale byla to splácanina výlevů právě z „Evil Dead“, ale i třeba z „Exterminátora“ nebo „From Beyond“ (k tomu jsem se tehdy nedostal, jen zahlídl to hnusný monstrum). A vzpomínám si i na tu chvíli, kdy učitelku napadlo kousek z toho přečíst, protože si všimla, jak v lavici furt něco čmárám. Styděl jsem se, ale měl jsem pak vlastně radost, jak to spolužákům a jí přijde odporný
.Je to můj nejoblíbenější film vůbec. A funguje stále skvěle, naposledy jsem to viděl před měsícem (spolu s ostatními, který mám na tom piedestalu taky, ale dvojku v popředí kvůli tomuhle osobnímu zážitku).


, bez většího prozrazovaní to dokáže perfektně navodit atmosféru, žádná akce, minimum dialogů a přesto se člověk do kina těší, protože kombinace Nolanova přízemnějšího vizuálu s Harryhausen-like triky, to je něco co jsme ještě neviděli. Estetika kostýmů mi nevadí, protože nás čeká Jáson a Argonauti nebo Souboj Titánů v moderním podání a v režii Nolana, kdo by před pár lety čekal, že se něčeho takového dočkáme.