reaguje na:
Eleanor
Hlasim, ze som psychicky velmi labilny jedinec
|
reagovat
|
, až takhle silnou z tohoto filmu pociťovala atmosféru a tak moc jí záleželo na postavách.
Nebo je tady snad někdo, kdo si u toho rval vlasy a brečel? Je tady někdo takový, co se týče celkové kinematografie od Nolana? Nevím, kolik jsi toho od Nolana viděl, ale jeho filmy jsou přímo pověstné odtažitostí a chladem. Pokud u Dunkirku pláčeš a bojíš se, zda se vojáci dostanou na druhou stranu kanálu La Manche, nejspíš jsi velmi psychicky labilní jedinec. 
|
reagují:
pepo
|
reagovat
|
|
reagují:
TedGeorge
|
reagovat
|
Děkuji za skvělé články.|
reagují:
KarelR
|
reagovat
|
|
reagovat
|
|
reagují:
TheAshenOne
|
reagovat
|
|
reagují:
Robur
|
reagovat
|
Ale no tak! Práci s časem, s rozdíly mezi syžetem a fabulí atd., pracuje Nolan už od filmu Sledování (1998) a takřka ve všech snímcích, které za tu dobu natočil, byla tato práce hlubší, zábavnější a přesnější (!Inception!, !Dokonalý trik!), než u Dunkirku. Navíc naprosto nesouhlasím i s větou "Práce s časem, atmosféra, o tom by Kinematogarfie měla být, žádná zbytečná slova, děj je vyprávěn skrze postavy bez výraznějšího charkteru." Takže film by měl mít postavy bez vlastností, dokonce beze jmen, pokud si dobře vzpomínám na Dunkirk a bez dialogů. Měl by být strhující pouze v kině, protože tam si to můžou zvukaři dovolit "ohulit" na max. Film by měl být bez emocí, bez toho, aby si divák ke komukoli a čemkoli na plátně vytvořil jakýkoli vztah? Potom ale zbude jen forma. Zbude jen hlasitá prázdná slupka plná vizuálních efektů bez obsahu, příběhu a bez postav. A to pro mě prostě není film.|
reagovat
|

|
reagovat
|

|
reagovat
|
|
reagovat
|


tá druhá hudba je dosť o ničom, ale hlavne tam vôbec nie je počuť to čo rozprávajú herci a to tomu desne chýba 
|
reagovat
|