10. Ghostwatch (1992, r. Lesley Manning)
Oficiálně bývá jako první zástupce found footage hororů uváděný Cannibal Holocaust z roku 1980, ale ten je podle mého názoru nekoukatelný a nemohu vám ho s klidným svědomím doporučit. Začneme tedy unikátním televizním dramatem BBC, které se před 33 lety vysílalo na Halloween, jenom aby vyděsilo dobře třetinu u televizí sedícího obyvatelstva Velké Británie. O čem vlastně tzv. "mockument" pojednává? Štáb se vydává do jednoho londýnského domu, kde prý straší. Co zpočátku vypadá jako další marná snaha zachytit na kameru paranormální jevy, to se změní v nervy drásající boj o přežití.

Pokud vás zajímá, kde o sedm let později hledali inspiraci tvůrci Záhady Blair Witch, tak právě zde. BBC sice na začátku dušičkového vysílání jasně uvedla, že film je fikce, ale miliony sledujících, kteří si zapnuli televizi až v následujících minutách, opravdu žili v domnění, že sledují živě vysílanou reportáž z baráku, kde se to jenom hemží duchy. Zní to přitažené za vlasy? Připomínám, že internet byl tenkrát hudbou budoucnosti.

Už tehdy se ukázalo, že v případě found footage je samotný film občas jenom polovinou úspěchu. Tou druhou je potom více méně důvěryhodná omáčka okolo, která má za úkol diváka přesvědčit, že sleduje reálný záznam děsivých událostí. Co dodat na závěr? Vězte, že BBC ten večer v jednu chvíli sledovalo 11 milionů Britů! Ghostwatch v roce 2025 samozřejmě působí trochu archaicky, ale nezapomenutelný závěr zvládne spolehlivě vystrašit i dnes. (TedGeorge)

9. Pod zemí (2014, r. John Erick Dowdle)
Možná vás podceňuji, ale troufnu si tvrdit, že středověkého písaře a alchymistu Nicolase Flamela si většina čtenářů vybaví především díky Harry Potterovi a Kameni mudrců. Flamelův kámen alias elixír života je tzv. „MacGuffinem“ pro mladou archeoložku Scarlett, jež se snaží navázat na výzkum zesnulého tatínka. Dovolíte krátkou odbočku? Pod zemí podle mého ničím podloženého názoru viděl i Steven Spielberg, načež obsadil velmi sympatickou hrdinku (tedy herečku Perditu Weeks) do Ready Player One.

Po explozivní předehře v Íránu se každopádně dostáváme do Paříže. Tvrdohlavá doktorandka zde naverbuje partu dobrodruhů a vydá se s nimi do podzemí francouzské metropole, kde by měl být legendární artefakt ukrytý. Ani tentokrát se v katakombách nevyhneme logickým lapsům, klišoidnímu dělení podzemních přátel na menší skupinky a některé lekačky jsou zase a znovu lacinější, nicméně celkově se podle mě pod zemí rozehrává jeden z těch nejpovedenějších zástupců pořád ještě relativně mladého hororového subžánru.

Režirující Dowdle se po The Poughkeepsie Tapes a americkém remaku REC alias Karanténě prostě potřetí vydal do stejné found footage řeky. Na rozdíl od většiny souputníků se rozhodně neutopil a zvládnul na jedničku především úvod s představením sympatických protagonistů. Kde jiní na začátku nudí, tam se v případě Pod zemí třeba poprvé rozezní dlouhá staletí rozbité pařížské zvony, a zrcadlová symbolika po necelé hodině a půl vrcholí uspokojivým koncem. Příjemné překvapení, na němž je žánrově nadprůměrný rozpočet 15 mega naštěstí vidět. (TedGeorge)

8. Host (2020, r. Rob Savage)
Když se řekne rok 2020, jistě si také rychle vybavíte tragický covid. Nezmar Rob Savage se rozhodnul, že nebude doma sedět se založenýma rukama, a pod jeho vedením vzniknul pozoruhodný "karanténní Zoom horor“ Host. Rob samozřejmě nebyl první, kdo využil online prostor pro celovečerní film, ale pandemický nápad s duchařskou seancí šesti přátel na callu se ukázal být velmi šťastný. Ono to strašení prosím pěkně funguje a jistě nejsem jediný, kdo se tenkrát v noci (shodou okolností v karanténě po pozitivním covidovém testu) bál!

Pozoruhodný je styl, jakým se natáčelo. Přítomní (ne)herci si před začátkem natáčení prošli rychlokurzem "old school" praktických efektů. V úvahu vážně nepřicházela nějaká drahá CGI postprodukce, takže když bylo třeba z ničeho nic bouchnout dveřmi nebo shodit něco z poličky (víc nebudu spoilerovat), posloužily dobře předem nachystané dráty, s nimiž doma manipulovali samotní protagonisté. Zní to teď na první dobrou hrozně?

Moc nechápu jak, ale ničeho si na první pohled nevšimnete. Pokud jsem vás pořád ještě nepřesvědčil a raději byste na tomto místě viděli spřízněné (a známější) desktopové Odebrat z přátel alias Unfriended, tak vězte, že duchařský Host během své krátké 56minutové stopáže dokáže především v druhé polovině spolehlivě vyděsit i otrlé fanoušky hororů. No a pokud jste na článek zabloudili náhodou a found footage vážně není váš šálek kávy, milerád vám od talentovaného režiséra doporučím následujícího (již "klasicky" hraného) Kostlivce s vycházející hvězdičkou Sophií Thatcher. (TedGeorge)