NEJLEPŠÍ BITKA

Redakční tip – Masakr v klubu v Opičím muži

Viděl jsem loni hodně bitek, jako ostatně každý rok. Z těch asijských by se dalo vybírat, vyloženě mi šmakoval indický Kill s vybíjenou kompletního vlaku, líbilo se mi pár momentu v Twilight of the Warriors a finále Life After Fighting by si zasloužilo samostatný rozbor, álééé... umanutost Deva Patela v Opičím muži prostě musí vyhrát. Možná to není nejkomplexnější choreografie, kamera se při ní až příliš často drží pohledu třetí osoby a cuká s sebou ve směru úderů, ale je to krásně krvavé, masité a chaotické, abychom ve vypiplané scénografii a sound designu cítili každou zlomenou kost.

Pár z těch kostí a kůstek patřilo i Patelovi, který tu doslova cedí krev, aby jeho srdcový projekt užil a my jsme si ho mohli užít. Kdo šel do kina na další Ong-Bak či Zátah, ten byl zklamaný, kdo chtěl poznat Patela jako renesančního hrdinu, ten byl překvapen i ohromen. Vymyslet, oddřít a ještě natočit takovouhle sedmiminutovku, to vyžaduje ohromný talent. Navíc si cením toho, že styl bitek Opičího muže je na hony vzdálený leitchovsko-stahelskovské továrně na univerzální hollywoodské fighty a mnohem víc si doslovně půjčuje z bollywoodské i hongkongské historie. (imf)

Osobní tip Civala: V podstatě všechny soubojové scény Ve jménu cti – V tomhle historickém dramatu zvítězila čistá filmařina - a i když mě nejvíc zasáhl souboj v parku uprostřed filmu, prakticky všechny střety byly adekvátně napínavé, elegantní i imponujícím způsobem nasnímané.

Osobní tip KarlaR: Finále Boy Kills World – Smutně přehlížená akční pecka, v níž je spousta dobré akce. Ve finále ale dojde na pořádnou bitku s hvězdou Raidu, že ano…

Osobní tip Mr. Hlada: Finále Rebel Ridge – Aaron Pierre se osmdesát procent stopáže snaží nenaštvat, ale nakonec se mu to nepovede. A vykydlí celou policejní stanici v americkém vidlákově. To jsme viděli už mnohokrát, tady mě ale bavil fakt, že akční drama Jeremyho Saulniera je ukotvené v realitě, takže hrdina se tu nepokouší zkorumpovanou uniformovanou pakáž pozabíjet, ale jen zneškodnit, protože by jinak nejspíš nafasoval doživotí. Což mu paradoxně dá mnohem víc práce a výsledkem je strhující a sympaticky jiná akční podívaná. 

Osobní tip Rimsyho: Úvod Deadpoola – Z téhle kategorie, která mě na filmech obvykle pramálo zajímá, bych jen těžko mohl vybrat jiného zástupce nežli záměrné znesvěcení Loganovy heroické oběti ze stejnojmenného, samozřejmě stále obskurně přeceňovaného titulu. Deadpool ukázal, že lepší než Logan opravdu je, když v nápadité titulkové scéně zlikvidoval tlupu vojáků za zpěvu *NSYNC a prolévání litrů digitální krve. Milé.

Osobní tip do_Oda: Cailee Spaeny vs. xenomorphové ve stavu beztíže – Asi bych dokázal najít i vyloženě fyzickou bitku, ostatně ve famózním Opičím muži jich bylo několik a bitky Deadpoola s Wolverinem mě taky dost bavily. Mně ale v hlavě nejvíc utkvěla pasáž z předkonce Romula, kde si to hrdinka v podání Cailee Spaeny sympaticky rozdá ve stavu beztíže hned s několika xenomorphy, a za pomoci svého fištrónu nad nimi vyzraje. Pro mě jedna z nejlepších scén filmu i loňského roku jako takového.

Osobní tip TedaGeorge: Bitka Davea Bautisty ve Vraždě hrou – Polepšený nájemný vrah se zamiloval do postavy hrané Sofií Boutella (chápu ho) a našel smysl života. Béčkový akčňák Vražda hrou alias Killers Game byl fajn a jedním z důvodů byly (kromě té Sofie) i četné kontaktní bitky. Vypíchnout si zaslouží třeba ta, kdy si jeden za zabijáků dá do uší špunty a před řezanicí s Bautistou zahlásí: „I love this fucking song“.

Osobní tip Croma: Deadpool vs. Wolverine v Hondě Odyssey – v rodinném autě vybaveném všemi možnými bezpečnostními prvky se dá dělat ledacos. Třeba si dát pořádně přes držku. Jak to ostatně předvedl s choreografickou dokonalostí rosomák s adamantiovými drápy a nezničitelný žoldák s vysokorychlostní vyřídilkou v posledním díle Deadpoola.

Osobní tip Jokola: Anora se brání mafiánům – Jakákoliv scéna, kdy se mladá a křehká Anora brání ruským hulvátům, kteří si i přes hory svalů nedovedou poradit s její tvrdošíjností, je úžasná díky vymazlené kombinaci komiky a tragiky. Právě v těchto sekvencích si mě Mikey Madison získala nejvíc.

Osobní tip krauseta: Závěrečný tenisový duel v Rivalech – Je to souboj, v němž nejde o život. Ale hraje se o čest. Pro někoho nenabízí finálové utkání v Rivalech dostatečně velké sázky, ale opak je pravdou. Každé přeletění míčku přes pásku má moc dokázat, zda si žena vašeho života sedící na tribuně vybrala správně.