Ještě než Cival přispěchá s klasickým tržebním reportem, který se výjimečně odsunul kvůli Oscarům, dáme si zase jednou kasovní preview. Přiznám se, že bych mnohem raději psal o nadcházejících hollywoodských peckách, které zaplní multiplexy, kde bych se mohl v diskuzi pod článkem s čtenáři znovu sázet o ikonku, jestli nadcházející megahit v kinech překoná miliardu.

Při zběžném pohledu na vyloženě slabý sled letošních premiér v prvním kvartálu by to však znamenalo, že nebudu psát zhola nic. S imfem jsme na začátku ledna rozjeli tipovačku a s mírně optimističtějším kolegou se shodneme, že poloprázdná kina budou v následujících měsících znovu bojovat o přežití.

Ne, Sněhurka na 99 % nebude kasovním hitem. Po Capovi nás s velkou pravděpodobností čeká další disneyovské zklamání, které se nejspíše dokonce dočká nelichotivého puncu „kasovní propadák“. Vítejte u článku, kde si povíme, jak velký ten propadák bude a pokusíme se identifikovat ty hlavní důvody, proč se do multiplexů řítí další disneyovský provar. Spoiler: Ne, za všechno nemůže jen prostořeká herečka Rachel Zegler.

Asi chápu, proč měl myšák potřebu přispěchat s hraným remakem své milované klasiky z roku 1937. Sněhurka a sedm trpaslíků je prvním animovaným celovečerákem z dílny Disneyho. Vyrůstaly na něm minimálně v zámoří celé generace. Nepřeháním, animák se tam totiž dočkal úspěšných re-releasů v letech 1944, 1952, 1958, 1967, 1975, 1983, 1987 a 1993.

Díky tomu se mu povedlo původních 66 milionů dolarů z třicátých let jenom v Americe celkově ztrojnásobit. Nepřijde vám to jako až tak velký dolarový nášup? Vzpomeňme na ošemetnou inflaci. Sice nemluvíme o šílených miliardách jako u Jihu proti Severu, nicméně Sněhurka je při započítání inflace s necelou miliardou v prestižní americké TOP 10 všech dob. Opravdu se někdo diví, že se v druhé polovině března dočkáme návratu pohádkové postavičky se spánkovým handicapem?

Disney jistě s velkou nelibostí sledoval, že Universal v roce 2012 přispěchal s úspěšnou Sněhurkou a lovcem (studiu vypršela doba ochrany autorských práv a Sněhurka bylo tzv. „volné dílo“.) Nakonec jsme však čekali téměř deset let, než se mocné studio rozhoupalo a odsouhlasilo návrat ke svému rodinnému stříbru.

Samotné natáčení začalo již v březnu 2022 a skončilo v červnu téhož roku. O rok později došlo k prvnímu návratu na plac. Dodělávaly se flashbacky s mladou Sněhurkou, kterou si zahrála herečka Emilia Facher. Premiéra byla následně stanovena na 22. března 2024.

Již na konci roku 2023 však bylo oznámeno, že se start v kinech odkládá o rok. Tedy až na letošní březen. Oficiální důvod? Dlouhotrvající herecká stávka. Opravdový důvod? Masivní přetáčky, které se ještě v polovině roku 2024 odehrávaly v Londýně, jak potvrdila Zlá královna alias Gal Gadot. No a tady se s dovolením na chvíli zastavím.

Přetáčky jsou běžná věc u pomalu každého druhého velkého filmu. Ideálně to však znamená návrat na plac na týden až dva a vypulírování již fakticky hotového snímku. Proč se Disney zase jednou s něčím s prominutím patlá dlouhé roky? Inu, on sám to nikdy oficiálně nepotvrdil, ale nepostradatelné trpaslíky měli původně hrát herci z masa a kostí. Důkazy najdete třeba zde.

Studio po nekompromisním on-line hejtu, kdy se samozřejmě zmiňovala i barva kůže fiktivních postaviček, zacouvalo. Rozhodlo se, že Rachel Zegler budou dělat společnost animovaní kumpáni. Stella Zázvorková by ze záhrobí jisté glosovala situaci s tím, že Peter Dinklage a jeho malí kamarádi nebudou mít co žrát.

Kromě toho se v návaznosti na dlouho neviděnou nenávist z řad prostých fanoušků a tragické reakce ze zkušebních projekcí studio rozhodlo zjemnit i prý docela nekompromisní poselství filmu, jež ze Sněhurky učinilo silnou a nezávislou ženu, která samozřejmě nepotřebuje chrabrého prince, aby ji zachránil. Chápete správně, dostáváme se k Rachel.

Zegler je nejenom podle mě dobrá herečka a skvělá zpěvačka (stačí se znovu podívat na Spielbergovu West Side Story, ale vlastně je fajn i v jinak průměrném prequelu Hunger Games). Již v roce 2022 se však v jednom náhodném a nešťastném rozhovoru na červeném koberci pro extratv nechala slyšet, že verze z roku 1937 je zastaralá, princ tam chudáka Sněhurku stalkuje a celá ta klasika je prostě divná a dnes už přežitá. Oheň byl na střeše.

Člověk by skoro až nevěřil, kolik ochránců kulturního dědictví v podobě jednoho Disney animáku ze třicátých let se zase jednou mělo potřebu hlasitě ozvat. A s pomocí vděčné zkratky „woke“ prostě poslat Rachel víte kam. Jasně, herečka si mohla ono suverénní, nedomyšlené a úplně zbytečné spláchnutí animované klasiky v rozhovoru odpustit. Zkušenější nádeníci z továrny na sny by si jistě dávali větší pozor na jazyk.

Rychle zaktivizovaný internetový mob je však něco, co se mi vrcholně příčí. Zvláště když začne řešit barvu kůže a původ herce/herečky. Mnozí internetoví hrdinové si totiž nemohli pomoct a vztekali se, že Sněhurka přece musí být bílá. Skandál, ona ji hraje herečka kolumbijského/polského původu! Trochu mi to připomíná případ Halle Bailey, kterou kvůli barvě pleti nemohli zkousnout pro změnu fundamentální fanoušci pohádky Hanse Christiana Andersena Malá mořská víla.

Tuším, že jsem tenkrát psal, že takoví ochránci dobrých mravů a správné barvy kůže jsou bez prominutí idioti, tak už to dnes znovu nemusím rozvitě opakovat. Tím hlavním problémem nové Sněhurky však proboha není Rachel, jež mám pocit teď slouží některým lidem jako symbol, který pro ně reprezentuje všechno, co je se současným Hollywoodem špatně. Tím hlavním problém je zoufale bezzubý Disney.

Přepálený hollywoodský aktivismus dokáže být už hodně dlouho vrcholně protivný a bohužel se často vyskytuje v celovečerácích, co jsou vyloženě slabé. Chvályhodnou snahu o rovnoprávnost tak studia (nejenom Disney) vlastně torpédují tím, že myšlenky na sílu roubují do filmů, které by se měly v první řadě snažit cálující diváky v kinech zabavit. Neurážet je svým pitomým scénářem (na to si ještě počkejme) a všudypřítomným digibordelem (to už vidíme teď).

Nenápadným oslím můstkem se dostáváme k prvnímu traileru. Ten s více než milionem dislajků trhal na YouTube všechny rekordy klikací nenávisti. To je hnus, velebnosti. Zase a znovu mi krvácí oči při pohledu na vizuál. Za hezký by jej označil snad jenom zpěvák Stevie Wonder. Přitom je to úplně zbytečné. Chaotické produkce disneyovek se právě kvůli tomu zoufale prodražují a my už se konečně dostáváme k číslům.

Začnu u rozpočtu a po zkušenostech s diskuzí pod tržebním reportem Captain America: Nový svět (Disney trvá na tom, že budget marvelovky byl pouze 180 mega, nejenom já věřím mnohem většímu nášupu) budu ještě opatrnější, než obvykle. Asi nijak nešokuje, že rozpočet disneyovky byl zase jednou absurdně vysoký.

Pokud vím, tak oficiální číslo ještě není „venku“. Vsadil bych se však, že v zájmu klidného spánku věčně nervózních akcionářů bude Disney za pár týdnů tvrdit, že Sněhurka je vyšla na klasických 200 melounů. Webzin Variety, který má k hollywoodským studiím odjakživa blízko, každopádně už teď píše o reálných nákladech 240 mega (samozřejmě bez nutného marketingu).

No a pak tu máme Forbes. Na konci minulého roku přispěchal magazín s informací, že nákladné přetáčky vyhnaly budget až na 269 milionů dolarů. Pro úplnost dodám, že někteří insideři citovaní třeba na webu World of Reel tvrdí, že rozpočet nakonec nabobtnal až za hranici 300 milionů dolarů. Takže si v klidu vyberte a já dodám, že v tomto případě věřím Forbesu. Ten mimochodem operuje již s číslem očištěným o daňovou vratku z Velké Británie.

Vás teď jistě zajímá, kolik by Sněhurka musela v kinech trhnout, aby se dostala do plusu. Ti největší optimisté, kteří už započítávají i placení „sami sobě“, alias pochybný desátek za pozdější uvedení na streamu Disney+, by vám řekli, že dvou-a-půl-násobek rozpočtu. Pokud teď se mnou budete věřit Forbesu, tak jsme tím pádem na 672 milionech. No a tolik Sněhurka v kinech po celém světě fakt neutrží.

Když se na začátku února objevil první tracking zaobírající se americkým otvírákem, zaznělo nic moc číslo 65–70 milionů dolarů. Vězte, že aktuálně už jsme dokonce u padesátky (konkrétně prý 53). Rovnou bych tedy zapomněl na start z ranku Malé mořské víly. Ta v Americe otevřela za slušných 95 mega a nakonec jí chyběly pouze dva miliony, aby v USA pokořila tři kila. Ve světě to bylo trochu slabší a globálně tak padlo jakž takž 569 milionů dolarů.

Co se Sněhurky týče, tak v redakci už zazněl hlas, že od samého počátku průšvihová pohádka nezvládne celosvětově pokořit ani 300 milionů. Já jsem trochu větší optimista a tipnu si, že v Americe budeme nakonec končit u 150 milionů a ve zbytku světa padne tentokrát o trochu více. Globální závěr tak tuším v okolí (pořád zoufale nedostatečných) 350 melounů. Pokud by snad mělo padnout víc, tak jenom díky nadšeným recenzím a spokojeným reakcím prvních diváků. Počkejme si, ale nevěřím.

Série disneyovských failů tedy po Capovi bude se Sněhurkou velmi pravděpodobně pokračovat. Co víc – když se tak dívám na nadcházející studiová želízka v ohni (marvelovská týmovka Thunderbolts, Lilo & Stitch, originální a už teď tím pádem ke kasovní záhubě bohužel odsouzená pixarovka Elio), tak si pomalu myslím, že Disneyho spasí až na konci roku mocné miliardové kombo Zootropolis 2 a Avatar 3. Pokud tedy v červenci nepřekvapí Fantastická čtyřka: První kroky, jejíž trailer si pustilo již více než 200 milionů lidí.

Co dodat na úplný závěr? Na základě minulých zkušeností jsem si skoro jistý, že jeden z prvních komentářů pod článkem bude znít nějak následovně: „Mají, co chtěli. Ať se nediví, když točí takové sra*ky.“ Zkusme však na chvíli potlačit zlost z toho, že jsme vytasili ze šrajtofle pětikilo za vstupenku a občerstvení na tragického Ant-Mana 3 a další hnusné "srajdy" od dotyčného studia. Ať se nám to líbí nebo ne, tak Disney je navzdory slabším rokům pořád jedním ze základních stavebních kamenů, který po covidu paběrkujícím kinařům umožňuje přežívat. Stačí se podívat na kasovní výsledky té hrstky megahitů z minulého roku.

Škodolibé posmívání se molochu, jenž si fakt nezaslouží za svoje filmy (ale třeba i za to, jak strašně se chová ke svým zaměstnancům) bránit, naprosto chápu. Ale fakt, že Cap v kinech právě hrozivě propadnul a Sněhurku čeká dost možná ještě šílenější kasovní provar, není dobrá zpráva pro nikoho z nás, kdo pořád ještě občas rádi zajdeme do kina. Tvrdím to pořád, ale je v zájmu všech, aby i v těch předražených multiplexech zůstalo rozsvíceno a my měli možnosti i nadále chodit na pecky Christophera Nolana, Denise Villeneuva, Jamese Camerona, Stevena Spielberga, Roberta Eggerse a mnoha dalších.

---

Poznámka pod čarou: Diskuze je otevřená, tak se neupejpejte a vytaste se s vlastním tipem na americké a globální tržby Sněhurky. Kdo bude se svým kasovním odhadem nejblíž, tak se dočká nehynoucí slávy a uctivé zmínky v jednom z dubnových tržebních reportů.