James Mangold

Diváci ve světě od něj mají nejraději: Jak Logan, tak Le Mans mají 8,1
Češi a Slováci od něj mají nejraději: Čekal jsem, že vyhrají slušní lidé, kteří milují Logana, ale rosomákových 84 % nestačilo a pro mě docela překvapivě v tuzemsku vítězí Le Mans s 90 %...
Největší hit v kinech: Logan si došel pro zasloužených 619 mega a skoro celé redakci MovieZone to dělá dobře.
Za kolik běžně točí? Logan stál 97, Le Mans prakticky stejné numero, takže tak. Chystaný Indiana Jones bude samozřejmě (nejenom díky gáži Harrisona Forda) o dost dražší.
Vytáhni v hospodě: Mangold nemá rád potitulkové scény. V minulosti se vyjádřil v tom smyslu, že když režisér neumí ukončit film v "řádné" hrací době, tak je něco špatně. On sám se přesto jedné potitulkové scéně neubránil a bylo to na nátlak studia u Wolverinea (2013). U pozdějšího Logana už však žádná taková dodatečná scéna naštěstí není.

Občas se to tak stane, že některého režiséra vnímáte okrajově a říkáte si, že by z něj něco mohlo být, až se to pak skutečně stane a vy jste překvapení. Podíváte se přes rameno na jeho filmografii a uvědomíte si, že to tam vlastně vždycky bylo. Chlapácká Země policajtů, vychytralá Identita, mainstreamová, ale chytlavá romantika Kate a Leopold a samozřejmě remake westernového 3:10 Vlak do Yumy, kde jsem si definitivně Mangolda zaškatulkoval jako režiséra silných chlapských témat. V Zatím spolu, zatím živí (podle mě dodnes nedoceněný mix akčního filmu a romantiky) dokázal, že umí zapůsobit i na něžnější část publika, ale pak se vrátil k Hugh Jackmanovi a na dva pokusy – u samurajského Wolverinea a následně především u postapo Logana, dokázal, že umí svým unikátním náhledem na věc oprášit i tak zprofanovanou věc jako je komiksový film.

A dokonce i po dvou randíčkách s nejslavnějším X-Menem dokázal ty samčí feromony napálit ještě výš, když natočil Le Mans ‘66. Pozdní míza? Druhý dech? Ne, Mangold tohle vždycky uměl, jen potřeboval zahrát na tu správnou kytaru, tak jako Johnny Cash v jeho Walk the Line. A protože teď sype jeden riff za druhým, všichni v redakci mu držíme palce, aby mu nedošel dech u pátého Indiana Jonese, na kterého se v momentální formě hodí dost možná víc než sám Spielberg. A to je největší ze všech poklon, které jsem schopen vymyslet. (imf)

Co nás od něj čeká příště: Indiana Jones 5

Christopher McQuarrie

Diváci ve světě od něj mají nejraději: Mission: Impossible – Fallout má 7,7
Češi a Slováci od něj mají nejraději: Poslední dobrodružštví Ethana Hunta si na CSFD vysloužilo 79 %. To předposlední je jenom o jeden procentní bodík níže.
Největší hit v kinech: Fallout si došel pro 791 milionů.
Za kolik běžně točí? Národ grázlů pořídil za 150, Fallout za 178 a něco mi říká, že poslední právě dotočená Mission: Impossible už půjde daleko za dvě kila. Kde jsou ty časy, kdy McQuarrie natočil Únosce za 8,5 melounů?
Vytáhni v hospodě: Když potřeboval Bryan Singer pomoct se scénářem X-Menů, Christopher McQuarrie neváhal. Odmítl ale, aby bylo jeho jméno v titulcích. Měl pocit, že většinu práce odvedl David Hayter a on by ho zbytečně zastínil.

Proč jsem si vzal zrovna Mangolda a McQuarrieho? Oba “rozkvetli” až v pozdější fázi své kariéry, oba jsou neuvěřitelně sdílní na Twitteru, kde odpovídají komukoliv na jakýkoliv všetečný dotaz, ať už se týká samotného natáčení nebo hollywoodského zákulisí. McQuarrie proslul hlavně jako scenárista, ale rychle zjistil, že ani oscaroví Obvyklí podezřelí ho od psacího stroje k režisérské sesli nevystřelí. Naštěstí začal sepisovat nápady pro Toma Cruise, který z pozice producenta zařídil, aby se McQuarrie dostal, kam patří. Pátá Mission: Impossible pod jeho taktovkou patří k tomu nejlepšímu, co v sérii i žánru vzniklo a McQuarrie je zodpovědný i za tuning Na hraně zítřka nebo druhého Top Gunu. Kromě dalších Mission: Impossible (natočených, roztočených i teprve připravovaných) si s Cruisem střihnul i zkušebního Jacka Reachera.

Ze všech filmů crčí pozornost k detailům, úpěnlivá snaha o srozumitelné vyprávění a dialog s divákem a především snímek od snímku rostoucí řemeslná jistota. McQuarrie dnes dovede své myšlenky zhmotnit s elegancí virtuoza a možná je škoda, že se zakopal u Cruise, jakkoliv mu vděčí téměř za vše. Na druhou stranu je mu teprve dvaapadesát, takže dostane jistě šanci i jinde a s komerčně úspěšnou blockbusterovou sérii bude mít dveře otevřené téměř kamkoliv. Ani se nebojím, do kterých vstoupí, protože si stačí poslechnout některý z jeho zákulisních podcastů věnovaný pátému či šestému Mission: Impossible, a rázem zjistíte, že tenhle chlápek to má v hlavě srovnané jako málokdo. Prý kdo neumí, ten učí. McQuarrie zvládá levou zadní obojí. Z fleku bych mu nabídnul cokoliv, ale obávám se, že by byl vybíravý. A to je jedině dobře. (imf)

Co nás od něj čeká příště: Mission: Impossible 7

Sam Mendes

Diváci ve světě od něj mají nejraději: Překvapuje mě to, ale 1917 se dělí o piedestal s Americkou krásou. Oba filmy mají hodnocení 8,3.
Češi a Slováci od něj mají nejraději: Americká krása je u nás s 87 % nedostižitelná
Největší hit v kinech: Skyfall vydělal více než 1100 mega a je to tak první bondovka v historii, která překonala miliardu.
Za kolik běžně točí? Spectre byl s 245-250 miliony nejdražší. Potom dlouho nic, až válečná 1917 za 95 mega a Road to Perdition 80. Přitom jeho nejlepší film, tedy Americká krása, stála pouhých 15 melounů! 
Vytáhni v hospodě: Mendes je jedním ze šesti režisérů, kteří dostali Oscara za svůj vůbec první film. Ostatní jsou Delbert Mann (Marty), Jerome Robbins (West Side Story), Robert Redford (Obyčejní lidé), James L. Brooks (Cena za něžnost) a Kevin Costner (Tanec s vlky).

Původně jsem chtěl začít výčtem jeho nejlepších filmů, pak mi ale došlo, že bych musel vyjmenovat všechny filmy, co jsem od něj viděl. A to jsou s výjimkou jeho dvou televizních prvotin a pak nezávislé komedie Všude dobře, proč být doma, jednoduše všechny. Místo toho tak začnu výčtem věcí, které zdobí režijní styl Sama Mendese nejvíc. A budu trochu podvádět, protože jako první zmíním jeho úspěšnou spolupráci s kameramanem Rogerem Deakinsem. Ano, můžete se hádat, že ty magické záběry ze Skyfall, Spectre či 1917 má na svědomí nejvíc právě Deakins, na druhou stranu filmařina je kolektivní úsilí, a byť se známému kameramanovi daří i pod jinými režiséry, s Mendesem je to přece jen vždy tak nějak výjimečnější. Jako by tam byla z obou stran snaha jít ještě o krok dál, překonat o jednu překážku navíc, aby ten výsledek dopadl ještě o fous líp. A funguje to ohromně.

Mendes však ukázal velký smysl pro estetiku filmových záběrů dávno předtím, než navázal spolupráci s oscarovým kameramanem. Americká krása i Road to Perdition jsou nádherné a silné snímky nejen svými příběhy, ale i vizuálním pojetím. To nicméně nejsou jediné režisérovi přednosti. Jenom extrémně nadaný člověk s velkým historickým přehledem a bohatými znalostmi umění a kultury totiž dokáže svoji tvorbu plnit takto různorodými díly, kdy od sociálního dramatu přejde ke gangsterce, jenom aby posléze natočil psychologickou studii vojáka z Pouštní bouře, dekonstrukci amerického snu z 50. let, vztahovou komedii, melancholický špionážní thriller s jednou z nejslavnějších postav všech dob a posléze intenzivní jednozáběrový válečný epos. Ha, tak jsem ty jeho úžasné, stejné, a přesto natolik odlišné filmy nakonec stejně vyjmenoval. Nedalo mi to, precizního režiséra totiž nejlépe definuje jeho precizní tvorba, a tu má Mendes opravdu výstavní. Takže prosím, PROSÍM, jen tak dál. (do_Od)

Co nás od něj čeká příště: Empire of Light

George Miller

Diváci ve světě od něj mají nejraději: Nejčerstvější Šílený Max. Dostal 8,1.
Češi a Slováci od něj mají nejraději: Happy Feet 2 to není. U nás vyhrává Babe 2, pras-… Ne, také ne. I u nás vyhrává poslední Šílený Max s 80 %, ale oproti prvním dvěma dílům je to o prsa Charlize Theron.
Největší hit v kinech: Je to přesně jak si myslíte – nejoblíbenější biják Quentina Tarantina Happy Feet s 384 miliony. Max jich po celém světě bohužel vydělal o 8 méně.
Za kolik běžně točí? Tučňáky pro děti pořídil za kilo, Šíleného Maxe s Hardym pro dospělé za 150.
Vytáhni v hospodě: Miller je sice podepsaný jako režisér pod všemi čtyřmi díly Šíleného Maxe, u třetího filmu ovšem na place moc nebyl. Natočil jen akční scény, o zbytek se postaral George Ogilvie. Millerovi se do Maxe nechtělo, protože jeho kamarád a producent předchozích filmů Byron Kennedy zemřel při pádu helikoptéry. Miller chtěl původně celý projekt stopnout, ale nakonec předal část práce Ogilviemu a pomohl alespoň s tou akcí. Prý nechtěl jen sedět a truchlit.

Chtělo to trošku práce a přesvědčování, abych si do tohohle seznamu prosadil George Millera. Na jednu stranu chápu, že v jednadvacátém století natočil jen jeden zásadní kousek a dva animáky o tancujících tučňácích, tím zásadním filmem byl ovšem Šílený Max: Zběsilá cesta, takže jsem přesvědčený, že tenhle Australan sem patří. Miller je vizionář, který si čtvrtého Maxe piplal dlouhé roky a proti němu jakoby stál celý svět. Jednou nemohl natáčet kvůli počasí, jindy kvůli politické a ekonomické situaci ve světě, pak mu plány zkřížila válka nebo zestárly staré herecké hvězdy a ty potenciální nové tragicky zesnuly dřív, než se stačily postavit před kameru. Jenže v roce 2015 dodal podívanou, která ukázala prostředníček celému Hollywoodu.

Zběsilá cesta je natolik výrazný, sebevědomý, osobitý a nekompromisní snímek, že proti němu neobstojí ani argument s těmi tancujícími tučňáky. Miller v něm posunul měřítko akčních scén, stvořil fascinující svět a porušil snad všechna pravidla, jimiž se řídí hollywoodská studia. Navzdory všem protivenstvím natočil film, který by podle všeho neměl nikdy vzniknout a prostě měl přijít někdo, kdo by mu řekl „hele, tohle ne.“ Ale Miller si toho Šíleného Maxe vybojoval a při každém zhlédnutí jeho postapokalyptické pecky v něm člověk nachází další nové a odvážné věci, na jaké v Hollywoodu nemá nikdo koule. V jednadvacátém století natočil možná jen jeden zásadní film. Ale byl tak zásadní, že na tenhle žebříček to bez problémů stačí. (Mr. Hlad)

Co nás od něj čeká příště: Three Thousand Years of Longing s Idrisem Elbou a Tildou Swinton