Já jsem Risky Bussiness nebyl schopnej dokoukat. Dneska už je to strašná nuda. Podobně jsem po deseti minutách musel vypnout Say Anything, protože mě to prostě štvalo.

Na Billa a Teda se už taky strašně dlouho chystám. Taky na Wayne's World, ale tam mě furt děsí ten Myers. 

Kluci, když už se to teď na moviezone hemží různými žebříčky a výběry filmů, co takhle pokračování 50 filmů před Star Wars, hm? :) Po čtyřech letech by už možná bylo záhodno :)

Spoustu jsem toho nevidel, ale znam vsechny hlavne z popkultury (dokoukavani klasik je u me hodne pomalej proces). Jinak super napad a clanek. Druhe dil by klidne mohl byt za tyden, inspirace v komentarich je tu dost (a ne kazdy do komentu chodi).

Od Hughese vlastne jeste Weird Science, pak treba Risky Bussiness S mladym Crusiem ma taky strasne malo hodnoceni, oba dily Bill & Ted, The Lost Boys, Empire Records, Blazing Saddles, Young Frankenstein, Love Story...

OK, vypadá to na "agree to disagree",  s čímž nemám problém - jen aby bylo úplně jasno, já tu mluvím o historické době "předinternetové", kdy jsem i nadále přesvědčen, že spousta lidí v televizi zkonzumovala mnoho filmů (a to těch samých, napříč národem), které by si dnes nikdy aktivně nenašli a nepustili (a sem počítám mj. i lidi, kteří netuší, co je čsfd, neřkuli uložto...). 

Other opinions are available, jak říká Mark Kermode... 

Tak určitě se ta "známost" starších filmů rozprostře mezi větší počet děl (což časem do značné míry vymaže rozdíly zmiňované v tomto článku), ale jinak nemyslím že by se méně lidí dívalo na staré filmy.
Já nemluvím o lidech kteří chodí na filmové weby, ale o lidech kteří obecně jsou ochotní koukat se na 50 let starý film - a typ lidí který se na ně nedívá teď, by se na ně nedíval ani tehdy - a obráceně.
(s tím že je nutno vzít do úvahy, že už je tu posun dvou dekád, tzn co tehdy znamenal film z padesátých let, to je teď film z let sedmdesátých) 

Blues Brothers byli na CT2 nekdy kolem 15.3. a BB2000 myslim 22.3. samozrejme jsem se nedival (u takovych filmu, jako je jednicka, jsem ochoten poslechnout starsi dabing, ale uplne novy ne)

Spielberg to napsal i produkoval + tam hraje ten maly z Chramu zkazy

Já bych ani neřekl, že jsme vyloženě ve při, jen každý mluvíme o jinak velkém segmentu populace  - ty (a Tony pod tebou) o lidech, kteří chodí na filmové weby, a ti jsou dnes na tom samozřejmě výrazně lépe, o tom nemá smysl se vůbec bavit... Já měl však na mysli "obecné povědomí" ve smyslu "co nejvíc rozšířené" a nikoliv "co nejhlubší". 

Zjednodušeně řečeno, dřív prostě daleko víc lidí znalo daleko menší (stejnou) množinu filmů, zatímco dnes, kdy je dostupné de facto cokoliv (zvláště pro lidi bez skrupulí ohledně "neoficiálních" zdrojů - i když i to je další filtr navíc), je ten trend logicky a nevyhnutelně opačný - a o tom jsem psal já...

Čistě za sebe můžu říct, že se ke klasikám dostávám především díky YouTube kanálům jako Cinefix apod., a v neposlední řadě i díky článkům na MZ. ()

Jako mladoch, kdyz jsem videl Rostaky poprve, tez jsem myslel, ze to je dilo modly Stevena. Ale ono ne! Donner mel stejnou formu a pribarvil to mozna jeste lepe a malinko odlisne, nez Steven treba Hooka. Rostaky jsem pak videl jeste minimalne 2x a hltal kazde policko. Je to pecka!

S tím bych dost výrazně nesouhlasil, s tou nevírou v mladší generaci že si ke starším filmům není schopná najít cestu sama - televizní dramaturgie jistě může pomoct ve smyslu edukačním (ČT2 mi v dětství vnutila spoustu skvělých kousků), ale díky internetu je všeobecný přehled mnohem větší, a hlavně je mnohem snazší se k těm filmům nějak dostat.

My když chtěli koukat na Hitchcocka, a že toho zná každý, museli jsme se modlit aby ho nějaká stanice zařadila na program. A když už, tak stejně jen dávala těch pár nejznámějších děl. Teď je to na pár kliknutí, kdykoli.
Naše omezené televizní stanice fungovaly spíš jako brzda, než aby to povědomí nějak výrazně rozvíjely.

Jinak z tohoto seznamu jsou pro mě naprosto srdeční záležitost Blues Brothers - a ti zaručeně min. jednou v devadesátých letech v TV šli. Vím to, protože jsem na scénu s Rawhide velmi intenzivně vzpomínal, když jsem coby člen příležitostné dechové sekce tátovy kapely jednou hrál v klubu Rikatádo - velmi podobná výzdoba i oblečení hostů, jen to ochranné pletivo před pódiem jaksi chybělo...

Gremlins , Monster squad, Malá Monstra (Fred Savage) , Kdopak to mluví , Critters, Želvi Ninja a pak třeba vanoční filmy které dřiv v Tv byly a ted mě přijde že už vůbec , jako např. Santa Claus ( 1992, Tim Allen) , Zázrak v New Yorku a nebo Santa Clause ( 1985) . 

Plus tisíce dalších kousků ... ach ta nostalgie ..

Dobrý článek, zajímavé téma  S tím obecným povědomím o starších filmech už to bude jen výrazně horší - my jsme (a to asi ještě spíš ti starší ze zde přítomných)  zřejmě poslední generace, která někdy měla televizi tradičního typu jako primární, ne-li jediný zdroj - nebo ať se zdejší omladina případně vyjádří, jestli ještě VŮBEC na filmy v TV (typicky v dabingu, zhusta s reklamami a ve fixní čas) kouká... 

RHPS je hodně zajímavý film. Není to pro všechny a té přepálenosti se musí jít naproti. Ale ty songy jsou dost chytlavé a mladá Susan Sarandon taky není k zachození.

Asi ine zmluvy. Neviem preco to tak je. Mozno sa to vas oplati. Podobny problem je s povodnym mad maxom. 

To je zajímavé, na naší Nova Cinema jedou  Gremlins několikrát do roka, včetně Vánoc. A to Markízu i Novu vlastní stejná společnost.  

O RHPS semtam slyším. Stejně tak o Goonies a Čaroději. Něco plánuju dokoukat, ale o několika jsem nikdy neslyšel a nehodlám to měnit
a Hřiště snů je boží! A perfektně jej prodal Himym. 

Sunset Blvd. tu bývá dost často opakovaný na festivalech, v Ponrepu na programu ho vídám, a byl i v rámci Projektu 100, takže ten je známý dost.

Btw Projekt 100 obecně má na všeobecnou známost u nás taky hodně velký vliv.