Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Téma: Jak se v Hollywoodu bojuje o nejlepší datum premiéry?


ikona
TedGeorge
adam sandler aquaman avatar avengers: endgame black panther deadpool disney hvězdné války kral artus: legenda o meci marvel netflix shaft star wars uncharted warner bros. x-men x-men: dark phoenix
Aneb jak si Avatar a Star Wars zarezervovali Vánoce až do roku 2027...  

Představte si teď na chvíli, že jste bohatý hollywoodský producent, který může svůj film poslat do kin v kterémkoliv měsíci. Jaké datum byste volili? Vaše odpověď bude pravděpodobně záviset na tom, jak moc sledujete Hollywood a filmový byznys jako takový. Vždy totiž platila jednoduchá poučka, že největší filmy se zásadně posílají do kin v letní sezóně (o jejím ohraničení až dále) a na Vánoce.

Bijáky cílící na Oscary se potom většinou dočkaly premiéry na podzim a naplno si užívaly sezónu plnou Zlatých glóbů, Malin a plešounů. Jenomže platí takové moudro i dnes? A kam vlastně velká studia uklízejí ty nechtěné premiéry? Na leden a únor? Ještě pořád na Netflix? Pokud vás odpověď na nějakou z těchto otázek zajímá, čtěte dál.

Když se před pár dny dočkala premiéry poslední (a dost možná i „poslední“) instance X-Menů s podtitulem Dark Phoenix, řada lidí jen kroutila hlavou, kam to kdysi prémiová komiksová značka dotáhla. Z vyhlížené události se stal nechtěný a odkládaný foxovský bastard, jenž se musel o svou chvilku slávy porvat s dvojkou animovaných Mazlíčků. No a jak už jistě dobře víte, dopadnul jako sedláci u Chlumce. Nízké tržby šly ruku v ruce s mizernými ohlasy a Foxové budou podle posledních zpráv tratit více než 100 milionů babek.

Vy už jste si jistě přečetli imfovo téma, ve kterém je zmiňováno, že za (mírně řečeno nevhodný) termín letní premiéry X-Menů mohl i James Cameron, který loboval za únorový slot pro Alitu - a režisér mutantů Simon Kinberg musel kapitulovat a přijmout studiem nadiktovaný letní termín premiéry. Ne, nebudu vám tu znovu papouškovat všechny x-menovské průšvihy, které za tenhle fail mohly. Na celé záležitosti mě nejvíc zaujal ten boj o únorový slot.

Bývaly doby (a není to zase tak dávno), kdy se právě leden a únor používal jako odkladiště nechtěných, neambiciózních a nepovedených premiér. Vždyť ještě v roce 2008 byla největší premiérou druhého měsíce sci-fi Jumper, ve které Hayden Christensen pod režijním vedením Douga Limana skákal na atraktivní místa po celém světě (jen aby nakonec našel cestu ke své mamince). Jumper v Americe vydělal pouhých 80 mega a stejně mu to stačilo na první pozici v únorovém startovním poli. Že tu jmenuju výjimku a jiné roky to bylo jinak? Však se sami podívejte sem a uznejte, že ještě před pěti lety to byla bída třená nouzí, kdy si prvenství za celý měsíc braly bijáky jako Nepřítel pod ochranou nebo komedie Identity Thief alias Z cizího krev neteče.

Co se ledna týče, tam je to to samé v bledě modrém a vy se na ty příklady nejvýdělečnějších filmů za první měsíc každého roku můžete mrknout tady. Pomiňme teď výjimky jako LEGO příběh (čtěte Karlovu legendární desítkovou recenzi!), který si v únoru léta páně 2014 přišel na fantastickou čtvrt miliardu z USA a dalších 210 mega ze zbytku světa. Ten pravý cirkus nastal až v roce 2016! To se druhý kalendářní měsíc dočkal premiéry outsider, jehož dlouhé roky nikdo nechtěl ani cítit, a vytrvalý Ryan Reynolds (Stamina 3000) ho ve spolupráci s Foxy pořídil za blockbusterově extrémně podvyživených 58 melounů. Vy už jistě víte, že mluvím o Deadpoolovi, a zároveň si dobře vzpomínáte, že rudý pošuk se zlatým srdcem vydělal v kinech po celém světě víc než 700 milionů dolarů.

Právě tři roky starý případ byl tím zlomem, který (občas velmi pomalý) Hollywood přesvědčil, že není nutné cpát všechny ambiciózní premiéry do těch čtyř vysoce exponovaných letních měsíců. Chcete si zahrát na ďáblova advokáta a brát Deadpoola jako výjimku z blockbusterového pravidla? OK, a nezapomínáte náhodou na 1,3 miliardy dolarů, které v multiplexech loni vydělal únorový Black Panther?

Továrna na sny samozřejmě nezačala houfně přesouvat všechny premiéry na únor. Jen to pro ni byla jasná zelená na pomyslné křižovatce nazvané "boj o rozumný distribuční termín". Fakticky každé léto má Hollywood totiž o nějakou tu velkou premiéru víc, než by bylo záhodno, a je nepsaným pravidlem, že všechny letní sezóny disponují hned několika propadáky. Právě tyhle velké únorové úspěchy jen potvrdily již nějaký ten rok trvající trend, kdy se tzv. „blockbuster summer“ mění na „blockbuster year“, a je čím dál těžší odlišit, kdy začíná ta hlavní sezóna pro největší hollywoodské filmy. Pokud ještě něco takového vlastně existuje. Dříve totiž býval problémovým měsícem i březen a poslední roky v něm startují ty největší filmy vůbec. Za všechny jmenuji miliardovou Krásku a zvíře nebo podobně úspěšnou Captain Marvel.

Jedním z důvodů, proč tak dlouhou trval status quo říkající, že ty největší filmy musí startovat v parných měsících, byly kupodivu i smlouvy s herci. Ti nejpopulárnější a nejdražší hollywoodští nádeníci (koukáme na tebe, Tome) měli ve smlouvách klauzule, které jim zaručovaly atraktivní premiérový slot - a zároveň se v dotyčných lejstrech také psalo, že jejich kariéru nesmí postihnout taková ostuda, jakou bylo uklizení filmu na (tehdy nepopulární) Video on Demand služby. I tenhle důvod pominul. Jednak díky popularitě a jistému „cool faktoru“ Netflixu (Adam Sandler už to v kinech ani nezkouší a podle všeho vůbec není škodný) a jednak právě kvůli tomu, že vydělat peníze je často mnohem jednoduší v únoru a březnu, než v totálně přecpaném červnu nebo červenci.

Když už jsme u toho Netflixu – dovolíte rychlou odbočku? Před pár lety se právě v souvislosti s populární streamovací službou hovořilo o odkladišti premiér, které nikdo nechce. Netflix a další svým způsobem začaly suplovat čím dál dražší kino premiéry (neskutečně rostoucí náklady na reklamu se vymykají běžnému chápaní) a bijáky jako The Cloverfield Paradox a další - původně směřující do kin - nakonec vzaly za vděk útočištěm na té největší streamovací síti.

V poslední době se navíc Hollywoodu osvědčuje model, který teprve před rokem představila sci-fi Annihilation. Ta se dočkala klasické kinopremiéry v Americe, ale ve zbytku světa se o distribuci postaral Netflix. Průšvihy provázené studio Paramount tím tak trochu napodobilo střelce z Lionsgate, kteří většinu svých bijáků financují tak, že prodají práva na uvedení ve světě a zbytek nákladů se snaží zaplácnout americkou premiérou. Viz třeba známý propadák (i když… ) Bohové Egypta. Chcete borce na konec? Shaft startuje v amerických kinech už za pár dní. Ve zbytku světa se však o distribuci postará zase ten Netlix. Už za dva týdny a konec odbočky.

První kapitola je u konce. V té druhé se na problém ošidných voleb termínů premiér podíváme z trochu jiného úhlu. Pořád totiž existují týdny v kinech, o něž se chamtivá a vypočítavá studia perou už roky dopředu. A ano, mluvím hlavně o těch Vánocích. Klikejte na další kapitolu.

© copyright 2000 - 2019.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se na MovieZone zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace