Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Mikrorecenze z Jihlavy: Surrealismus, sokol a prezidenti


ikona
Rimsy
dobrý život sokola bendyjan švankmajerji.hlavamáme na vícmfdfmichal horáčekrobin kvapilvratislav effenberger
Uzbecká pastevecká dramata jsem se tentokát snažil omezit na minimum, ale to se prostě nikdy nepodaří úplně. Letošní prezidentská volba už ale zní atraktivněji, ne? 

Poté, co jsem vás lákal na dokumentární hody do Jihlavy, jsem dokonce i několik filmů sám viděl. Do hrobu si to nevezmu, takže proč se o to nepodělit, že. Na které kusy z letošní festivalové nadílky jsem narazil?

Daleký sever

Čtvrthodinový Optimismus dává vzpomenout na zaprášený žánr městských symfonií, když se zabývá yukonským zapadákovem Dawson City. Sněhem zaváté kanadské město mnoho zábavy nenabízí – pokud se tedy nevydáte na dobrodružnou dráhu zlatokopa. Zrnitý obraz navozuje atmosféru bezčasí, protože před sto lety tamní život asi nevypadal o moc jinak než dnes. Vtipný voice-over bývalého starosty přitom umocňuje pohodovost, a pokud jste nikdy neviděli odlévání zlatých cihel, těch pár minut s Optimismem uteče jako nic.

Co je umění?

Kanadský experimentátor Mike Hoolboom se i v novince Následky drží svého stylu a jeho kvarteto uměleckých portrétů představuje velmi nesourodou, až neuchopitelnou koláž. Využívá prvků dokumentárního i hraného filmu, rychlý střih i dlouhé záběry, černobílé i pastelově zabarvené pasáže. Představuje malíře Jacksona Pollocka a Fridu Kahlo, fotografku Janietu Eyreovou a komika Fatse Wallera. Pasáže o malířích představují zábavný kontrast v pohledu na umění – Pollock striktně odmítá promyšlenost a racionalitu, naopak politicky angažovaná Kahlo se snaží burcovat davy. Fotografka se zjevnou poruchou osobnosti mě spíše obtěžovala, protože s obdivováním sebepoškozování mám trochu problém… A humorný Fats, vyrůstající v těžkých poměrech, mě za srdíčko taky nechytl. Hodina a čtvrt je místy trochu úmorná, některé pasáže se v experimentální zmatenosti utápějí až příliš, ale vnímavý divák si odnese zamyšlení nad hranicemi umění. Což není málo!

Dřina zábavně

Ukrajinský Heavy Metal nezkoumá chlapácký hudební žánr, nýbrž pro nás trochu nepochopitelnou aktivitu dělníků na volné noze, kteří si vydělávají odstraňováním kovů ze starých budov a jejich následným odvozem. V rámci závěrečné školní práce sleduje režisér Eugene Golovanevsky několik takovýchto budižkničemů, kteří kdesi uprostřed pustiny rozebírají barabiznu v duchu Pata a Mata. Jsou stejně neohrožení jako líní, a tak jejich leckteré zlepšováky mají do doporučení z bezpečnosti práce hodně daleko. Pomocí obvykle statické kamery a dlouhých záběrů se daří budovat dále nekomentovanou komiku, ale při některých krkolomných okamžicích se divák o nešikovné lopaťáky až bojí. Příjemný rozjezd kariéry.

Z podobného soudku je i Voda naše vezdejší, sledující pár námořníků, kteří napříč chorvatskými ostrovy vozí pitnou vodu. Bezesporu užitečná a těžká práce, na které by toho ani nebylo moc vtipného a zajímavého, nebýt ústřední postavy kapitána; ten nejde pro ostřejší slovo daleko a jižanský temperament rozhodně nezapře, takže jeho sekýrování mladých pomocníků občas připomíná grotesku. Zároveň odhaluje i kousek z tamější mentality, propojující choleričnost a pohodářství.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (3)
© copyright 2000 - 2022.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace