Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Téma: Pětadvacet let v Pasti


ikona
imf
die hardjohn mcclanetéma
Od zranitelného hrdiny k nahláškované mašině 

Už ve čtvrtek se do kin vrátí John McClane. A poprvé nebude operovat v rodné Americe, ale vydá se spasit pro jistotu celý svět před ruským jaderným stínem. V recenzi už jste se asi dočetli, že nejsme moc spokojení. Naše výtky ale sahají za hranice jednoho filmového díla. Pohlavky si zaslouží nejen John Moore a Skip Woods, i když je bez pochyb, že Johnovu cestu do akčního pekla značně urychlili.

Ručičkové hodinky v digitální době

Celý akční žánr míří do kýblu s vodou, kterou v méně civilizovaných zemích používají místo splachovadla. Tleskáme metrosexuálům v latexech, kterak s pomocí mutagenů, magie a technických hraček zachraňují svět, zatímco hrdinové z masa a kostí si v ústraní lížou rány a znovu a znovu se vrhají hlavou proti zdi diváckého nezájmu. Nemá smysl nad tím brečet, taková je dnešní doba a s ní i blockbusterová poptávka. Vzestup a pád "chytrých" akčňáků ale málokdo personifikuje přesněji než John McClane. A to přesto, že přišel o rok později než Martin s Rogerem ze Smrtonosné zbraně. Ve dvou se to totiž lépe táhne a na rozdíl od Johna to zabalili už po deseti letech. Proč? Protože na to byli příliš staří. To je John taky, ale na předčasný odchod do penze se newyorských policajtů nikdo nikdy neptal.

Je příznačné, že Richard Donner - režisér Smrtonosných zbraní - natočil v roce 2006 snímek 16 bloků (recenze), ve kterém Bruce Willis coby stárnoucí polda musí eskortovat důležitého svědka. Film se odehrává v reálném čase a v reálném New Yorku. Geneticky má s první Smrtonosnou pastí a charakterem Johna McClanea společného víc než poslední dvě Pasti dohromady.

Že mluvím z cesty? No tak si to pojďme rozebrat...

Smrtonosná past 5: V Rusku? Tam je všechno možný... (recenze)

Bída padla na studio a na Bruce Willise. A nešlo ani tak o peníze jako o nedostatek námětů. Foxům se prostě další Past hodila do krámu a Willis od čtyřky nic kloudného (minimálně komerčně) nenatočil, takže byla dohoda snadná a nikdo ani moc neřešil, že vlastně neexistuje scénář. Skip Woods se dostal ke korytu, protože na place čtyřky přepisoval hlášky, aby sedly hercům líp do pusy (v podstatě dělnická práce - něco odposlechnete, narvete to do dialogu a zbytek dne strávíte u automatu na kafe). O důsledku jeho angažmá jsem se dostatečně rozepsal v recenzi, stejně tak jsem dost špíny naházel i na Johna Moorea. Pojďme si spíš rozebrat, co jejich výkon znamená pro McClanovu image.

Jeden by čekal, že pětka bude minimálně pokračovat v supermanství, které odstartovala čtyřka. Chyba lávky, přátelé. Někdo z producentů přišel na to, že fanoušci původní trilogie, už jsou vlastně tátové od rodin, a tak na ně bude příznivě působit, když se bude John chovat jako starostlivý otec, jedoucí vysvobodit nezbedného syna do matičky Rusi. Tohle uvažování má ovšem celou řadu trhlin.

 Pro všechny a pro nikoho

Předně je tu okatá globalizace, která snad musí urážet i samotné Rusy. Producenti mají pocit, že když přijedou do Moskvy (pardon Budapešti, kde se ve skutečnosti natáčelo), přijdou jim místní diváci nasypat o to víc. Johnova motivace, vzhledem k tomu, že k osvobození syna dojde během prvních deseti minut, je posílená globální hrozbou atomových rozměrů, kvůli které ovšem nikdo nikam nevolá - McClaneovic rodinka to zmákne. Místo pocitu nadbytečného patriotismu ovšem nastupuje Willisova lhostejnost. Senior a junior se naoko kočkují, aby si vybili vzájemnou frustraci z toho, že musí v evropském zapadákově honit sovětské kmety šermující s černobylským tajemstvím. Film má zhruba o půl hodiny méně než všechny předchozí Pasti, a divák má přesto pocit, že kdyby se Jai Courtney nepletl Willisovi pod nohy, je vymalováno za televizní hodinku (tj. čtyřicet minut plus reklamy).

Jenže to není jen o překážejícím synátorovi. McClane nikoho nepenetruje rampouchem, nikomu nedá rokrok do svěráku. Dokonce ani nikoho nevykuchá ve výtahu. V době, kdy všechny tyhle atrakce přesvědčivě zvládají televizní borci vyškolení Jackem Bauerem, je podobná fotříkovská vyměklost neodpustitelná. Uprděná snaha zaujmout co největší publikum vyústila v tragikomický případ filmu, který nezajímá vůbec nikoho. Tedy kromě opožděné Evropy, která na to půjde, protože vidět přece znamená věřit.

Nechtěl bych sedět u Foxů ve velíně až premiéru šestého dílu přivítají poloprázdné sály a chlápek v saku, co už dávno zapomněl, že na první Pasti kdysi vyrůstal, nebude vědět, co napsat chlápkovi v lepším saku s delší kravatou a výplatní páskou.

© copyright 2000 - 2020.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se na MovieZone zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace