Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Téma: Pětadvacet let v Pasti


ikona
imf
die hardjohn mcclanetéma
Od zranitelného hrdiny k nahláškované mašině 

Už ve čtvrtek se do kin vrátí John McClane. A poprvé nebude operovat v rodné Americe, ale vydá se spasit pro jistotu celý svět před ruským jaderným stínem. V recenzi už jste se asi dočetli, že nejsme moc spokojení. Naše výtky ale sahají za hranice jednoho filmového díla. Pohlavky si zaslouží nejen John Moore a Skip Woods, i když je bez pochyb, že Johnovu cestu do akčního pekla značně urychlili.

Ručičkové hodinky v digitální době

Celý akční žánr míří do kýblu s vodou, kterou v méně civilizovaných zemích používají místo splachovadla. Tleskáme metrosexuálům v latexech, kterak s pomocí mutagenů, magie a technických hraček zachraňují svět, zatímco hrdinové z masa a kostí si v ústraní lížou rány a znovu a znovu se vrhají hlavou proti zdi diváckého nezájmu. Nemá smysl nad tím brečet, taková je dnešní doba a s ní i blockbusterová poptávka. Vzestup a pád "chytrých" akčňáků ale málokdo personifikuje přesněji než John McClane. A to přesto, že přišel o rok později než Martin s Rogerem ze Smrtonosné zbraně. Ve dvou se to totiž lépe táhne a na rozdíl od Johna to zabalili už po deseti letech. Proč? Protože na to byli příliš staří. To je John taky, ale na předčasný odchod do penze se newyorských policajtů nikdo nikdy neptal.

Je příznačné, že Richard Donner - režisér Smrtonosných zbraní - natočil v roce 2006 snímek 16 bloků (recenze), ve kterém Bruce Willis coby stárnoucí polda musí eskortovat důležitého svědka. Film se odehrává v reálném čase a v reálném New Yorku. Geneticky má s první Smrtonosnou pastí a charakterem Johna McClanea společného víc než poslední dvě Pasti dohromady.

Že mluvím z cesty? No tak si to pojďme rozebrat...

Smrtonosná past 2 (1990): Dejá Vu (V.I.M.)

Všechno je stejné, ale větší, hlasitější a brutálnější. John opět zachraňuje manželku a opět kazí teroristům pečlivě naplánovanou operaci. Dvojka je o velký kus intenzivnější, protože se odehrává plus mínus v reálném čase (to vyplývá i z knižní předlohy) a záporáci nejsou ozbrojení zlodějíčci, nýbrž žoldáci rekrutovaní z elitních jednotek. John opět spoléhá na svou partyzánskou školu, ale tlačí na něj čas, takže je o poznání odhodlanější - neváhá protáhnout chlápka lisem na kufry, zapíchnout strážnému rampouch do oka nebo postřílet celou jednotku v letištní lobby.

Letištní terminál je samozřejmě lákavější pískoviště než všem důvěrně známý interiér kancelářské budovy (ačkoliv pro Čecha mohl být mrakodrap Nakatomi Plaza v 90. letech málo vídanou exotikou). Druhá Past je ovšem hlavně cvičením v rozhazování. Studio chtělo pokračování co nejrychleji a neváhalo kvůli tomu změnit režiséra. McTiernan chtěl dvojku točit, ale už měl roztočený Hon na ponorku a nemohl cuknout. Studio proto najalo Rennyho Harlina, což se odrazilo v trochu svéráznějším přístupu k násilným akčním scénám. Všechny ty průstřely a nepříliš příjemné fatality ale nejsou jen režisérovou vizitkou. Celý druhá Past v tomhle směru trochu křečovitě zkoušela trumfnout jedničku. Vrcholem je, když William Sadler, hlavní záporák, pošle v půlce filmu k zemi letadlo plné cestujících a nechá tak zahynout stovky lidí jen proto, aby dodal svým slovům váhu. Kritika to tehdy odsoudila a filmoví záporáci v následujících letech už byli s prstem na spoušti zatraceně opatrní.

Silnější, ale pořád náš

McClane se ale ani přes všechny tyhle zlepšováky příliš nezměnil. Willisovi producenti povolili improvizovat, protože se to v jedničce osvědčilo, a tak měl herec v kočírování postavy relativně volnou ruku. Jeho výdrž tváří v tvář nejlépe trénovaným vojákům na planetě je možná zpochybnitelná, ale McClane má oporu v ochotném a statečném personálu letiště a hlavně neřeší věci podle vojenské příručky, což záporáky nejednou zaskočí. Návaznost na jedničku je tu několikrát násilně našroubována pomocí verbálních referencí, ale i cameo roličky Williama Athertona. Z dnešního pohledu to lze vnímat jako fan service, nikoliv jako tvůrčí křeč. Osobně těch pár minut s McClaneovou manželkou považuju za přínos. Divák k ní získá větší respekt a pochopí proč se vlastně John oženil.

Druhá Past stála víc než dvakrát tolik co jednička. Sedmdesátimilionový film vydělal v Americe sotva 120 milionů. Bohatě se zaplatil díky tržbám z Evropy a ziskům z prodeje videokazet. Studio si ale spočítalo, že rozjetou kariéru Bruce Willise, jehož honoráře začaly rychle stoupat, si nemůže dovolit, a proto se natáčení trojky odsunulo. Akční žánr během těch pěti let prošel zásadní proměnou.

 

© copyright 2000 - 2020.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se na MovieZone zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace