3. Příběh Alvina Straighta (1999)

Nejznámější kousek v mém výběru? Dost možná. Davidu Lynchovi asi začalo vadit, že točí filmy, které nikdo nechápe. Proto si odskočil k Alvinu Straightovi. Díky bohu za to, tento pomalý road-trip je totiž nezapomenutelným filmem. Pokud se vám nelíbil (nebo nebude líbit), tak si nemáme co říct. Ale žádný stres, názor si udělejte sami a tímto ukončuji nejkratší odstavec v mém článku. Slovo dostává můj kamarád.

Redaktor TVZone Davies182 k tomu totiž napsal: „O tom, že o odpuštění není nutno žádat slovy. Postačí i malé velké činy“. Sám bych to nenapsal lépe. Alvin Straight, hraný neodolatelným důchodcem Richardem Farnsworthem, se kdysi pohádal s bráchou. Táhne mu na osmdesát a dostane se k němu zpráva, že je „brašule“ nemocný. Rozhodne se ho navštívit. Problémem je, že sourozenec bydlí v jiném americkém státě. Alvin nemá prachy na jízdenku a tak vytáhne z kůlny starý traktůrek a vydá se ho navštívit. Film je o tom, jak k němu rychlostí 10 kilometrů za hodinu (to možná přeháním) jede. Je to vyloženě očistná cesta a vy byste u ní neměli chybět. Pokud patříte k menšině uživatelů MovieZone, kteří tento film ještě neviděli, tak neváhejte a shánějte.

2. Malá smrt (2014)

Nějaké fetiše má každý. Některé jsou vtipné, jiné smutné. Malá smrt je synonymum orgasmu a takto netaktně pojmenovaný film před dvěma lety propadnul. Velká škoda. Tento propletenec příběhů několika párů je totiž velmi vtipným nahlédnutím do ranku společností tolerovaných (a neškodných) sexuálních deviací. A deviantů. Režisér / debutant Josh Lawson nám servíruje více či méně vtipný náhled do partnerských vztahů. Zezačátku to opravdu působí jako komedie, ale už po necelé půlhodině vám začne být jasné, že rejža umí zahrát i na dramatickou notu. Jsem rád, že jsem si příběh a hodnocení odbyl v jednom odstavci. Ten následující jsem si totiž mohl pošetřit na tu překladatelku.

Fakticky se jedná jenom o nějakých 10 minut filmu. Ta nádherná slečna pracuje na jisté telefonní centrále. Ovládá znakovou řeč a funguje to tak, že jí pomocí Skypeu někdo zavolá a ona díky technické vymoženosti překládá. Ten večer jí brnkne kluk, který chce být spojen s tzv. „holkou na drátě“. Nevím, kolik vám je let, ale říká vám něco ženský hlas řvoucí: „zavolej jedna jedna dva pět šest sedum?“. Hluchoněmý panic využije služeb nebetyčně sympatické slečny spojovatelky a nechá se spojit s prostitutkou přes telefon. Chudák operátorka musí překládat, jaké prasárny klukovy paní na telefonu sděluje, a vy se budete neskutečně bavit. Alespoň chvíli. Pak vám ukápne slza, jak vás to dojme.

1. New Yorku, miluji tě! (2008)

Ne, nezapomínám na povídkový snímek Paříži, miluji tě. To je také pecka, ale filmový New York je přeci jen méně známý, takže si zaslouží MovieZone hype. O co jde? V roce 2008 se několik desítek výborných herců, hereček, režisérů, režisérek a producentů uvolilo k tomu, věnovat svůj čas povídkovému souboru, který v kinech nikomu nevydělá peníze. Chtěl bych jim na tomto místě poděkovat. Je to totiž moc fajn. Těch zajímavostí okolo tohoto unikátního projektu je strašně moc. Hrají tu Natalie Portman (ta navíc i režíruje jednu povídku), Ethan Hawke, Blake Lively, na začátku článku zmíněný Anton Yelchin v luxusní společnosti Olivie Thirlby, Bradley Cooper, Eli Wallach, Shia LaBeouf a mnoho dalších.

Svým způsobem má tento článek stejné ambice jako povídkový biják New Yorku, miluji tě! Každý si z něj může vybrat to svoje a následně autorovi poslat nějakou incentivu k další práci. To přeháním, červené víno mi zatím doručil jenom můj bratránek, kterému se před půl rokem líbily dva články mojí provenience. Jinak je u TedGeorge sucho. Vy musíte z předchozích řádků extrahovat jenom dvě následující informace. První je, že tu máte (díky úvodním odkazům) více než 50 parádních filmů, které byste měli vidět. Informace číslo dvě? V sobotu se pořádá oslava 11. narozenin nejsnaživějšího filmového webu na českém internetu.

Kvůli pracovním povinnostem zatím nemohu na 100 % zaručit, že tam budu, ale vy byste u toho rozhodně neměli chybět. KarelR mi přislíbil, že pokud k němu během této MovieZone párty přijde (samostatně) alespoň 10 lidí a řekne mu do obličeje heslo: „50 filmů před Star Wars“, tak napíše pokračování svého legendárního článku do těchto Vánoc. A teď mě prosím omluvte. Musím Karlovi napsat, k čemu se právě uvolil...