Presne to som chcel napísať. Ak im aj vyjde casting, ak bude skvelý scenár, môže to zabiť retardovaný mcu humor. X-Meni by mohli a mali byť filmami pre dospelé publikum. Teda aspoň tie s najznámejšími postavami.  Tak či tak, bude to ťažké. Nevyhneme sa porovnávaniu s pôvodnými predstaviteľmi. Som skôr skeptický, no veľmi zvedavý. Inak skvelý článok, veľa vedomostí som si oživil. Ďakujem.

Ale čo ma desí na tejto predstave je to, že ak pôjdu po vzore ostatných marvel disneyoviek, dopadne to ako komédia. Pri tom mi X-Meni vo filmovej podobne prišli ako dospelý a vcelku aj dramatický. Stačí sa len pozrieť na Budúcu minulosť, Logana, X-Men 2 - v podstate ide o Wolverina a jeho minulosť, X-Men 3 koniec s Jeyn Gray, dramatický koniec s Cyclopsom. Tieto filmy mi samozrejme nik nevezme, len si želám, aby ich nezhovadili. Ďalej vzťah medzi Erikom a Charlesom. Najlepšia scéna a síce výmena názorov v lietadle v Budúcej minulosti. Ďalej mi vadí, že vymenili úplne všetkých. A teda Fassbendera s McAvoyom, ktorí hrali prvú ligu. Mohli ich nechať... Predsa len, v x-men svete tie roky sa tam hádzali kade tade, to by Disney ustálo, keď už tam má samo v tom chaos.  Btw. super článok. Okrem Spideyho mám najradšej X-Menov. 

Úžasný vhled do možných dějových linek, ale jak známé Marvel, adaptují pouhý zlomek věci popsaných v článku.

Napísané to je pekne, ale aj tak sa obávam že Doomsday a Secret Wars bude po vzore Infinity wars a Endgame  zase "iba" dobre vykalkulovaná prehliadka Eastern eggov kde sa musí povinne  ukázať každý hrdina. Dodnes rešpektujem Russoových že to dokázali  udržať po hromade. Ale jedným dychom musím dodať že v tom filme skôr cítim ten dôsledný až mechanický konštrukt než "srdiečko". 

O bratrech Russoových si můžete myslet co chcete, ale faktem je, že oni těm postavám rozumějí. Joe & Anthony Russo’s Foreword for the Marvel Premier Collection release of Jonathan Hickman's  'AVENGERS: TIME RUNS OUT':   “We grew up in Cleveland, in an old, ethnic neighborhood that felt like something out of a fairy tale. Our world was pretty small, but the comics we found didn't feel that way. We'd pick them up from drugstores and corner shops - sometimes out of order, sometimes years apart - and we read them until they were barely holding together. They were surprising and rich with ideas that gained more meaning as we got older, and they opened up worlds that felt bigger, stranger and more honest than anything around us.   Secret Wars spoke to us in that same way. Jonathan Hickman created a story that felt enormous but also incredibly personal. It followed a universe pushed to the edge and asked a simple question that carried real weight: What remains when everything else falls apart?  When we joined Marvel Studios for The Winter Soldier, we had no idea where the journey would take us, only that we wanted to tell the best story we could. Our focus was to tell a story rooted in feeling and grounded in truth, and as our work expanded through Civil War, Infinity War and Endgame, the canvas grew, but the emotional center stayed close.   Hickman's work reminded us that the heart of any epic story lives in the people trying to survive it.   And then there is Doom.   Doom is not just an adversary. He is ambition and fear woven together. In Secret Wars, he tries to hold reality in place through sheer will. He believes he can save everything if he controls enough of it. Hickman reveals the strain behind that effort and the human fragility beneath the armor. Even someone who can reshape existence cannot escape the emotions that define him.   We have always been drawn to characters who walk that line. People who reach for something noble and lose themselves along the way. Sometimes, destruction does not arrive as a single blow. It arrives through decisions made in uncertainty and through fractures between people who want the same thing but cannot find their way to each other. That is its own kind of ending. It is quiet, painful and incredibly human.   In Time Runs Out, one of the most striking elements is how the world begins to slip. It is not a dramatic explosion. It is fear. It is compromise. It is the slow erosion of trust among people who care deeply and still cannot prevent the fall. Stories like that linger. They ask us to look at who we become when pressure shapes every choice.   Over the past decade, we have worked on stories that pulled us into extraordinary spaces. We have followed soldiers, spies, cosmic beings and everyday people who shoulder impossible burdens. Through all of it, one truth has stayed with us. Scale only matters when it is anchored in sincerity.  Secret Wars carries that sincerity through every page. It turns the end of everything into a story about identity, hope and the cost of wanting to save something larger than yourself.   We are still those kids from Cleveland who opened comic books and felt the world expand. The medium changed for us, but the sense of wonder never left. And, yes, we enjoy blowing up a building or two on screen, but books like this remind us why we fell in love with storytelling in the first place.”    Joe & Anthony Russo 2026 [url=https://youtu.be/ijNwZjYzmnc?is=cRNhFz_QBuxYv4en]Link[/url]

Můj nejoblíbenější mutant a jedna z vůbec nejoblíbenějších postav je Magneto. Vím, že byl v každým filmu, ale i tak si neumím představit, jak to na mě bude fungovat bez něj.

Ano líbil. Popravdě velká část těch postav by podle mě bez problémů utáhla vlastní sólovky. Vlastně by mi ani nevadilo, kdyby ke složení týmu vedly třeba filmy o Jean a Scottovy nebo jak Rogue přivede do kómatu Captain Marvel.  *8)*

No, už na nich sedí několik let, tak snad to tentokrát pořádně promysleli. A i když tomu prd rozumím, tak mi Mr. Sinister nepřijde jako postava, která by utáhla být big bad. Wolverina a vlastně všechny ostatní původní mutanty bych nechal odejít do zaslouženého důchodu, jinak v tom budou zbytečně dělat bordel. Ale že bych něco z toho četl a vyloženě se těšil, to taky nemůžu říct.

Děkuji za velmi podrobný článek. Těch potencionálních příběhů by se dalo zmínit ještě mnoho. Například osud Kitty Pryde je také velmi zajímavý. Když už byla řeč o Hope Summers zajímavá je také Rachel Summers z alternativní dystopické budoucnosti, která je přímo biologická dcera Jean a Scotta.  Osobně doufám, že Marvel bude mít odvahu postupně budovat jednotlivé milostné linky a další vztahy mezi postavami, které se postupně vyvíjejí a jsou důležité pro hlubší emocionální dopad toho, co by nás mělo čekat pokud dojde na Dark Phoenix, útlak mutantů nebo rovnou sentinely. Proto by bylo fajn přivést na scénu mladšího Gambita. A také Kitty Pryde a Colossuse (u této dvojce by se hodil i restart Strážců galaxie) nebo Wolverina. *;)*

co by ma viac potesilo, keby sa inspiroval hudbou johna ottmana a pouzivali staru dobru x-men theme [url=https://youtu.be/5l1cTVN8ht0?is=UNypgVuCjt1vkyWN]https://youtu.be/5l1cTVN8ht0?is=UNypgVuCjt1vkyWN [/url]avengers ju maju odflaknutu, x-meni ju maju epic.

[i]We are so back![/i]

Ja hlavne doufam, ze skonci vsechny multivesmiry. Filmove to fakt nedava smysl a Marvel to skoro pohrbilo. Ocekavam, ze se v Doomsday vsichni kratce mihnou, pak skapou, a v Secret Wars se dokonci reset s novymi X-Meny, novou generaci Marvelovskych postav (Thor uz taky presluhuje...) a novym, min prekombinovanym pristupem s vetsi tvurci svobodou. Ale to uz asi chci moc. :D

No jistota, že zanikne (zákonitě musí) je tu snad stoprocentní

No myslím že najväčšou otázkou je to zladenie svetov. Napríklad jedným z dôvodov prečo na mňa fungovala nová Fantastic 4 bol práve ten retro dizajn v inej dimenzii. AK ten po Doomsday/Secret wars zanikne lebo sa hlavná rodina presunie do reality k Avengers tak to stratí svoje kúzlo. Najradšej by som bol ak by si MCU nejaký ten vedľajší vesmír nechal v zálohe  a napríklad ten spomínaný  Goslingov Ghost Rider sa odohrával práve vo vesmíre F4. 

Taky děkuji za rozsáhlý článek. Komiksový svět mi je vzdálený, takže se ráda nechám zasvětit do jeho příběhů (znám jen to, co bylo ve filmech). Myslím si, že by se X-menům mohlo dařit. Stejně jako v minulosti. Mít takové schopnosti je lákavé a jitří to fantazii a jednotlivé postavy jsou zajímavé a osobité. Stačí tak vymyslet jen trochu dobrý příběh, ke kterému však, jak je vidět, existuje i dost podkladů.

Tome parádní a vyčerpávající článek. Nejdůležitější jsou čistě z mého pohledu dvě velmi zásadní věci. 1) Aby se film povedl a diváci si našli k postavám cestu.  2) Dokázat, aby filmy obstáli i bez Wolverinea. Zatím se to povedlo jen jednomu filmu. Osobně si myslím, že pro rozjezd filmu by stačilo pro začátek něco komornějšího. Pak se může začít budovat širší lore, přidávat postavy atd a zkoušet, co tenhle svět unese. Vše bude záležet na prvním filmu, přijetí postav. A pak se teprve můžou vytahovat příběhy. Četl jsem několik příběhů, co tady v češtině vyšly, a jen pár stálo zato.  Ale nepopírám, že jsem velmi zvědav.