Ano. A když má rodič třeba dítě s nemocí, nebo zažil nechtěný potrat...
Arrival je film, který mě spolehlivě rozbrečí svými prvními dvěma minutami úplně pokaždý a mimochodem, ty první dvě minuty jsou asi moje nejoblíbenější střihová sekvence. Nedávno jsem někde měl prezentaci o střihové sklatbě a po všech těch nápadných a vynalézavých střihových kreacích jsem pustil tohle, abych demonstroval, že opravdu dobrý střih není o střihu, ale o příběhu a emocích. Někdo může říct, že je snadné udělat dojemnou sekvenci, když tam umírá dítě, ale naprat to celé do dvou minut, z toho nechat půl minuty záběr na temný obzor, nepřecpat to, neuspěchat a dostat diváka do stavu, že na konci brečí, jakoby ty postavy znal a prožil s nima celej příběh... je geniální.
reaguje na:
Galactus
|
reagovat
|

Ale inak skorší Nolan bol vždy emočne silný. Až od Dunkirku to už nie je úplne ono. Odysea môže jedine prekvapiť.