Teď jsem podruhé dočetl povídku, ať si to připomenu a je dobře, že si vzal Perkins jen premisu a vrhl se do toho směrem černého humoru a bizarních smrtí.
Kdyby se toho držel, tak by to působilo spíš směšně, natahovaně a diváci by se u smrtí typu "mozková mrtvice" unudili k smrti.
Povídka jako taková je ale výborná a děsivá.
|
reagovat
|

.
, bez většího prozrazovaní to dokáže perfektně navodit atmosféru, žádná akce, minimum dialogů a přesto se člověk do kina těší, protože kombinace Nolanova přízemnějšího vizuálu s Harryhausen-like triky, to je něco co jsme ještě neviděli. Estetika kostýmů mi nevadí, protože nás čeká Jáson a Argonauti nebo Souboj Titánů v moderním podání a v režii Nolana, kdo by před pár lety čekal, že se něčeho takového dočkáme.