
Dneska jsem se pěkně nakrkla, pouštěla jsem Lásky jedné plavovlásky svým spolužákům v rámci povinných projekcí, a těm neznabohům se to nelíbilo (ehm, to je slabé slovo, oni skoro nadávali). A to jsou prosím studenti filmové vědy, kteří asi nepochopili, že na filmu může být zajímavé i něco jiného než děj

|
reagovat
|
Ten film je fakt jednoduchý k neuvěření, ale dialogy jsou tak živé a vtipné, že není třeba komplikovaného děje, stačí mít jako základní kámen pár situací, ve kterých ty řeči o ničem vyzní. Jediná scéna rodinného postelového pošťuchování mi přišla až trochu moc dlouhá.
