Tak i tentokrát jsem se s Malickem minul. Malebná kamera, hudba, Pitt a to je tak všechno.

Audiovizuálně nádherné a až opojné. Z tohodle hlediska nemá letos konkurenci a mrzí mě, že jsem to neviděl v kině. Na druhou stránku, představa, že sedím v sále a okolo mě lidi chroustaj popkorn a čekaj až Pitt někoho skalpuje, mě trochu děsí.
Film není pro každého (což se,ehm,dalo předpokládat) a věřím, že poté co se tam objevili dinosauři, tak si bude většina říkat, co to k sakru má znamenat (včetně mě). Osobně si myslím, že hlavním tématem bylo vnitřní usmíření syna s otcem a vlastně celé usmíření v rámci rodiny (teda aspoň tak jsem to pochopil)
Herecké výkony byly z hlediska celého konceptu trochu upozaděny, ale z toho mála dokázaly vytěžit maximum.
Náročné, ale dobré

Pro mě byl Strom života osobním diváckým experimentem. Je to první film od Malicka, který jsem viděl a sám jsem byl zvědavý jak se s ním vypořádám. V hlavě mi utkvěl skvělý vizuál, nádherná kamera, výkony Brada Pitta a dětských herců, pěkná hudba. Pořád jsem, ale rozpačitý z toho, co mi měl Strom života sdělit. Je to rodině? O vztahu k Bohu? O vztahu otec/matka/dítě? O přírodě vs. víře? O tom jak různí lidé různě k víře přistupují? O tom, že naše rodinné epizodky jsou ve vztahu k vesmíru/planetě nicotné? O něčem jiném? O všem? Nevím. Strom života ve mě zanechal obrovské množství otázek. Nicméně vztah mám k němu kladný. Hodnotí se mi, ale těžko, proto berte hodnocení s rezervou.

To je asi dôvod, prečo sa mi ten film absolútne nepáčil (a podobné filmy tiež). Galériám sa vyhýbam ako čert krížu. A keď ma tam už niekto dostane, tak vydržím maximálne 5 minút, pretože už mám všetko pozreté.

... a žili spolu šťastně až do smrti

Shushika: Svojim vyrokom si prave postupil na idealneho partaka pocas mojich navstev galerii.

Dodatečně bych ten film přirovnal k návštěvě galerie... Ale kolik z nás vydrží koukat na obrazy něco přes 2 hodiny?!...

Vůbec netuším, jak ten film ohodnotit. Pocity z toho jsou různé a občas protichůdné. Ale ano, bylo to originální skladbou. Úchvatný vizuál a zvuk (občas žádnej zvuk je taky dobrej zvuk). V paměti to ale docela vydrží a hlavně se u toho bezvadně vzpomíná na dětství..

Každý poctivý umělec, ať je to malíř, sochař, hudebník nebo filmař, se snaží o to, aby dospěl toho, že jediným svým dílem obsáhne celý svůj život, a pocit z něho. Že do jednoho počinu vloží život všech. Že vzdá hold, bázeň a pokoru veškerenstvu, které si lidi personifikovaly do osoby Boha.
Tohle všechno, se Malickovi ve stromu života podařilo. Vznik elementů, světa, života, evoluce, zrození člověka, a jeho okouzlení, mystérium, vztek, hněv, radost, krutost, moudrost, hloupost, smutek, zášť atd... Celé to uzavírá odpuštění, láska, pochopení a smíření.
Příběh není vyprávěn klasickou cestou, ale připomíná panoramatický zpětný pohled na život, jak ho popisují lidé, kteří prožily klinickou smrt. Pohled do zrcadla.
Malick svůj rukopis a tendence, které byly patrné v jeho předchozích filmech, dotáhl do konečné podoby, která mu až teď, po vzdání se starosti o diváka, dovolila plně se rozvinout a vyjádřit. Stojí tu před námi ve své genialitě, a nic se nestará o to, vidí-li ho tak i někdo jiný. ( Je to taková obdoba Marka Rothka )Tohle je jediná správná cesta!
Osobně jsem ve filmu našel spoustu paralel se svým vlastním životem. Výjevy a okouzlení raného dětství ( vše je snímáno kamerou ve výšce očí dítěte, a dost často, jakoby jeho pohledem ), před-pubertální a pubertální věk ( rozbíjení oken, zabíjení žab, a dalších klukovin, které jsem absolvoval se svým bratrem a kamarády ), až po mé zralé úvahy o marnosti a smrti. Myslím že každý tam najde kus sebe.
Po třetím zhlédnutí, jsem pochopil, že film obsahuje i spoustu symboliky, která mi poprvé unikla. Film je jí tolik napěchován, že ji člověk prostě nepobere ( např. dveře v poušti, odhozená škraboška ve vodě atd...).
To je, mimo ne-atypický syžet, důvodem, proč u spousty lidí film nepochodí. Člověk, je totiž v běžném životě otupělý, a jeho úhel pohledu si navykl být příliš úzký. Navíc se příliš spoléhá na intelekt, a ve způsobu vnímání jemnocitem a intuicí, zaostává. Takový člověk pak nebudete připraven vnímat velká témata. A Strom života je o velkých tématech. Má to v názvu.
Film nelze zařadit k určitému žánru, protože svou ambicí o to, čím se snaží být, všechny žánry překračuje. Snad nejlépe jde zařadit vedle vizuálních opusů jako Koyaanisqatsi, Naqoyqatsi, Powaqqatsi a Baraka. Svým zahrnutím intimity, však možná překračuje i je.
Smekám klobouk, a děkuji Terrenci!

Od Malicka som videl doteraz len Nový svet, teda prvých asi 20 minút, viac som nemal silu pozerať... Do tohto som teda pochopiteľne išiel s obavami, ale trailer vyzeral dobre, tak som si povedal, že možno ma to prekvapí. Prvých 20 minút bolo bolestivých, síce nie tak ako v zážitku pri Novom svete, ale ten boj, ktorý sa odohrával v mojom vnútre bol neskutočný. Nakoniec som to dokázal nejako ustáť a dopozeral som to dokonca, aj vďaka skvelej hudbe a sekvencii vzniku života, ktorá mi dala trochu nádeje na lepšie zajtrajšky.... a potom som zistil, že som bol oblafnutý. Celkovo asi 70% filmu tvoria scény a obrazy, o ktorých môže človek len diskutovať donekonečna, čo tým autor chcel povedať a prečo to tam vlastne je. 3*

No bylo to celkem zajímavé.. všechno už bylo víceméně řečeno, a nakonec jsem rád, že mě na to dneska kamarád dotáhnul a dal jsem tomu šanci.. tušim nikdo se ještě nezmiňoval o dokonalé hudbě po celou dobu filmu.. když se rozehrála Vltava, tak to pro mě dostalo uplně novej rozměr.. jsem asi na stejné vlně jako Cival co se týče názoru na film :)

duro:na tie uteky divakov z kina, to evidentne vsetci este nevedia.

Však v pohodě :-) Už aby tu byl Moneyball

duro: no 10 let... Mexičan (2001), Troja (2004), Smithovi (2005)... to jsou "filmy s Pittem"... takže spíš 5 let...

Shushika: 9/10, 10/10?

Shushika:
Pravdou jest, že spousta lidí šlo na "novej film s Pittem" a asi krutě narazilo. Proto ty útěky a znuděné obličeje na konci promítání. Já osobně jsem na film šel kvůli traileru, který mě onehdy posadil na zadek a taky kvůli ohlasům, které se nesly s tímto filmem... Ale i když jsem nebyl typickým příkladem masového diváka a věděl jsem přibližně do čeho jdu, tak se nemůžu ubránit pocitu, že tomu filmu prostě neco chybělo a naopak něco tam bylo navíc...

A co se týče onoho duchovna a božské přítomnosti a již zmíněného (wtf) intermezza... Nemůžu si pomoci, ale pokud film hrál lehce na duchovní stránku a božskou přítomnost, tak právě dinosauři (a i celé znázornění evoluce) byli opravdu mimo...

Prostě ani teď nevím co si o celém filmu myslet...