NEJLEPŠÍ POSTAVA

Redakční tip - Varang v Avatar: Oheň a popel

Avatar je rodinná zábava, proto mě celkem překvapilo, jakou záporačku nám James Cameron ve třetím díle naservíroval. Varang je zlá. Možná trochu šílená, divoká a skoro až zvířecí. Jakoby do tohohle světa vůbec nepatřila a přinesla sem úplně jinou energii a temnotu. Její balancování na hraně šílenství, absolutní odhodlání, krutost a zároveň jistá tragičnost z ní dělají někoho, z koho jde strach, ale člověk jí zároveň i trošku lituje. S Varang jakoby Cameron hodil granát do filmu o důležitosti rodiny a touze žít v míru a ukázal, že ne každý z modrásků to vidí takhle a někteří z nich prostě chtějí jen koukat, jak svět hoří. Když se pak podívám, jak křehce působí její představitelka Oona Chaplin, musím jí v duchu za její výkon zatleskat. (MrHlad) 

Osobní tip Civala: Válečný veterán z Dívky s jehlicí – Černobílé krutopřísné drama ukazuje, že i když se manžel vrátí z vojny, neznamená to nutně začátek juchání. Konfrontace s válečnými zvěrstvy skrze zraněného navrátilce z fronty, který se chce najíst, je hodně drastickým zážitkem.

Osobní tip Mr. Hlada: Peter ze Sorry, Baby – John Caroll Lynch je jeden z těch herců, jejichž jméno většina lidí nezná, ale pamatuje si jejich obličej. A taky ví, že umí hrát a stačí mu málo prostoru. Jeho Peter, majitel obchodu se sendviči, neměl v Sorry, Baby moc prostoru, ale byl to přesně ten člověk, kterého hlavní hrdinka potřebovala ve chvíli, kdy si myslela, že nemůže být hůř. A on jí ukázal, že stačí trocha empatie a sváča, aby tomu tak nebylo. Každý občas potřebuje takového Petera potkat.

Osobní tip do_Oda: Feťák James v podání Austina Abramse v Hodině zmizení – Geniální casting, geniální postava, geniální ztvárnění. Mladičký Abrams se po Euforii rozhodl vzít osud do svých rukou, zandat casting do filmu, jemuž silně věřil a následně se stát absolutním miláčkem hororového publika díky skvělému nenuceně komediálnímu výkonu, jenž se navzdory očekáváním stal srdcem filmu. Je to samozřejmě primárně díky vizi Zacha Creggera, že to celé takhle fungovalo, přesto musím smeknout před Abramsem za to, jak se do téhle role pustil po hlavě. Odměnou mu budiž dva letošní mimořádně kvalitně vypadající thrillery, které budou stát takřka celé jen na něm.

Osobní tip filmfanoucha:  Bob Ferguson z Jedné bitvy za druhou – Totální chaotik, bývalý revolucionář a především táta, který se snaží zachránit dceru. Jedna z nejzábavnějších a nejlidštějších rolí Leonarda DiCapria za dlouhou dobu.

Osobní tip Rimsyho: paní Zdeňka z Domu bez východu –  Zdeňka Holcmanová, jedna z obyvatel nechvalně známého Domu bez východu, sice před kamerou až tak moc nehrála, i tak ale její přítomnost pomohla ukotvit diváckou pozornost v boji proti démonickému majiteli jednoho brněnského sociálního bydlení. Málokdy se poštěstí, aby se sociální aktér ukázal tak dramaticky funkční, zde je však třeba práci týmu kolem dokumentaristy Tomáše Hlaváčka vyzdvihnout. 

Osobní tip KarlaR: Sonny Hayes z F1 –  Asi nejméně originální postava roku… ke kterém se rád vracím pořád dokola. Jedna z nejvíc cool rolí Brada Pitta.

Osobní tip Jokola: Ian Kelson z 28 let poté  – Jeden z nejlepších filmů minulého roku přinesl velmi čerstvý závan do postapo žánru. Ztělesněním neběžného přístupu se stala postava doktora Iana Kelsona. Přednes Ralpha Fiennese byl jako vždy přesný a výjimečný. A jeho charakter, který si i roky po konci světa udržuje morální hodnoty, rituály i úsměv na tváři, je pro mě velkou inspirací.

Osobní tip krauseta: Lorenz Hart – V Linklaterově Blue Moon prožíváme jeden těžký večer textaře Lorenze Harta, jenž právě v baru zapíjí smutek z úspěchu muzikálu Oklahoma!, který nemůže vystát. Ethan Hawke se převtělil do textaře, který nezavře pusu a má co říct o polovině lidí v showbyznysu.