Děkuji autorovi jak i pro mne velice výstižně popsal dojem z filmu.

Nesouhlasil bych snad jen s tvrzením, že je to vrchol Hrušínského kariéry. Tím pro mne vždy bude zcela zapomenutá skoro prvotina Humoreska. Všem doporučuji, Hrušinský opravdu nikde nebyl lepší. Adéla je v těsném závěsu :-)

Existuje speciální kategorie filmů, které považuji za geniální, ale už je opravdu nikdy nechci znovu vidět a doufám, že už je také nikdy neuvidím. V této kategorii je Spalovač mrtvol zcela jistě kandidát na první místo. Úžasný zážitek, kterého si velmi vážím.
Pro mne osobně nejsilnější aspekt filmu je, že naprosto věrně zobrazuje tu nejtemnější stránku "typického Čecha". Ještě stále silně si pamatuji ten odpor, který jsem po shlédnutí Spalovače cítil ke všem svým spoluobčanům, protože jsem jeho odstíny viděl opravdu doslova v každém (možná i včetně sebe). Jen málo filmů mě v životě takhle odrovnalo.

Nejlepší role Jana Krause.
Ale teď vážně...
Nejen jeden z nejlepších českých, ale i světových filmů a důkaz toho, proč je pro mě Hrušínský nejlepším českým hercem všech dob.
BTW Jokolo je na V.I.M. srdcař. Když jsem viděl nadpis, tak jsem doufal, že se toho chopí on

Mám zrovna teď rozpracovanou svou top10 vůbec a marně hledám důvody, proč by tam Spalovač mrtvol neměl patřit. 

Bych čekal, že to je ve VIM už tak dvacet let. Bez debat jeden z nejlepších a nejoriginálnějších filmů, co u nás kdy vznikly.

Spalovače vydal i Criterion a nedávno o něm na jejich YouTube kanále mluvila i Carrie Coon: link

Hlavne prechody medzi scénami ma na prvom zhliadnutí strašne prekvapili. Strih je fakt top-notch.

Ten film je skvělý a Hrušínský dokonalý. Nemám ani zdaleka nakoukané všechny jeho snímky, ale fascinuje mě, jak tuhle dokázal zahrát vážnou postavu a tamhle* byl zase neuvěřitelně vtipný. Jediná moje výtka směřuje k tomu, že když si chci přečíst Spalovače mrtvol, tak z hlavy toho Hrušínského nemůžu dostat a všude ho tam vidím, což mi ten zážitek trošku kazí... :) 

*Adéla ještě nevečeřela, Tajemný hrad v Karpatech... však to znáte. 

Nezapomenutelný formující zážitek na škole, kdy jsme dle pravidla nejprve přečetli knihu a pak si pustili film. Vybavuju si Svět podle Garpa s Robinem Williamsem. Lolitu, kdy z nějakého důvodu nepustili tu od Kubricka, ale hlavně - hlavně Spalovače, který je pro mě (i přes resty, co mám) nejoblíbenějším českým filmem (druhý by byl Happy End s Menšíkem). Vzpomínám si, že jsem se občas zasmál jen já a že zbytek účastníků semináře odcházel na oběd s lehkým/velkým zhnusením. Já si to chtěl hlavně pustit hned ještě jednou, protože mi to přišlo dokonalý po všech stránkách alias sraz velkých Mistrů - Hrušínského, Lišky, Herze, Miloty -  hltal jsem každý záběr a šátral v tašce po hřebínku.

spolu s Kladivom na čarodejnice a Dědictvím najlepší CZ-SK film všetkých čias. 

Top 3 československých (a českých samozřejmě) filmů.
A je docela ironické že všechny tři jsou v podstatě o tom samém, i když každý úplně jinak. Holt ta historická zkušenost se na nás podepsala hodně. 

Teprve? 

Mám rád filmy, které jsou ve své podstatě nenapodobitelné. Co prostě existují, a nikdo se jich neodvažuje ani dotknout nebo se jim přiblížit, protože to je zhola nemožné. Spalovač je bezpochyby právě takovým filmem. To ani není produkt svého času, to je prostě produkt několika géniů ve špičce svého mistrovství. Fenomenální záležitost....
A nejvíc ze všeho mě vždy přišel nenapodobitelný ten vizuál. Absurdní, bizarní využívání "rybího oka" na herce, co je metr od kamery, neustále close-upy, skoro až expresionistické pojetí a vnímání okolí...