6. Star Wars: Nová naděje, 1977, r. George Lucas

Historie stříbrného plátna je plná neodolatelných rošťáků. A je úplně jedno, jestli mají srdce na dlani a v druhé ruce svírají kord, bouchačku nebo laserové ukazovátko. Harrison Ford jako vesmírný pirát, komplet s obouchaným, ale charismatickým korábem, nad nimi ale vyčnívá. Lucas mu tu roli musel vnutit poté, co ji Ford předehrával všem ostatním uchazečům, protože nikdo neměl tu jiskru v oku a přednes jako Harrison, bývalý truhlář, co byl ve správný čas na správném místě. Navíc je to part vyloženě za odměnu už v té úvodní epizodě, kdy by se nezkušenému divákovi mohlo zdát, že Han Solo hraje druhé housle. Naopak, vedle naivního vesnického synka z farmy a poustevníka Obi-Wana je logicky Han Solo tím nejzajímavějším členem ansámblu, takže se nikdo nemůže divit, že se princezna Leia zamiluje právě do něj a nikoliv do horlivého blonďáka, co je beztak na stormtroopera příliš malý. Fordovi se povedlo Sola opatřit oním nezapomenutelným “však ono to nějak dopadne”, shrnutým do charakteristického úšklebku, s nímž se vrhá do sebevražedných misí. Byl to onen lidský element ve světě plném nepozemské techniky a divných tvorů. Není divu, že navzdory terminologii je to právě Han Solo, kdo je rytířem, jenž na konci získá princeznu, zatímco Luke i Obi-Wan jsou spíš počestní mnichové, kterým fandíme, protože nám to scénář velí. (Imf)

5. Dobyvatelé ztracené archy, 1981, r. Steven Spielberg

Kdybych měl vypíchnout jednu postavu z celé filmové historie, která nejvíc ovlivnila popkulturu jako takovou, byl by Indiana Jones s přehledem na prvním místě. Zrozen coby kompilát několika hrdinů knižního braku a James Bond bez gadgetů, se Indy díky Spielbergově umu, Lucasovým nápadům a Fordově charismatu, stal nesmrtelným zdrojem pro další filmové série, videoherní frančízy, ale i knížky, seriály a obecně charakterové archetypy, co vidíme všude kolem nás. Nejen povahové rysy, ale i jednotlivé části Indyho šatníku se staly poznávacím znamením a věčnou inspirací. Klobouk, bič a ostrý jazyk si ale někdo musí obléct. A Harrison Ford už čtyři dekády sedí na trůnu, na který všichni ostatní hledí z uctivé dálky. Image klackovitého rošťáka ze Star Wars tu Ford povýšil díky svému profesorskému alter-egu a vznešeným ideálům. Zároveň už při první štaci servíroval koktejl tak mimořádný, že ji už jej asi nikdo nikdy nenapodobí. Nezbývá než vzpomínat, oprašovat a znovu nakoukávat, protože tohle je, dámy a pánové, vrchol mainstreamového vyprávění. (Imf)

4. Uprchlík, 1993, r. Andrew Davis

Nedovedu si moc představit, že by Uprchlík fungoval tak dobře bez Harrisona Forda. S rolí Richarda Kimbla, doktora obviněného z vraždy manželky, by si v půlce devadesátých let určitě poradil bez větších problémů třeba Kevin Costner nebo Kurt Russell, ale těžko říct, jestli by dokázali být tak krásně nehrdinští. Fordův Kimble je inteligentní chlap, i když žádný drsňák. Není to ani mladík a člověk mu věří, když míří na Tommyho Lee Jonese a skáče z přehrady, i když prostě jen sedí a s někým si povídá. Ford dal Kimblovi ne hrdinství, respektive to mu dal taky, ale civilnost a uvěřitelnost. Proto se mu tak dobře fandí, protože to není Jason Bourne, nýbrž zoufalý doktor, který je sice odhodlaný a pálí mu to, dělá však chyby. A někomu takovému se drží palce mnohem snáz než dalšímu bývalému mariňákovi nebo agentovi CIA (stačí se podívat na sequel Uprchlíka Šerifové). Ford tu svou hereckou polohu obyčejného chlapa v nesnázích vytěžil až do dna. (Mr. Hlad)