7. „Narvaná“ česká kina
Co se hollywoodských blockbusterů týče, tak chutě krajanů ve velké většině případů korespondují se zbytkem světa. Stovky tisíc diváků míří na bondovku (s tržbami 67 milionů korun se jedná o druhý nejvýdělečnější film roku), pokračování Venoma, Dunu nebo čerstvého Spider-Mana (byť Peter Parker v našich kinech minulý vánoční víkend spadl o šílených a těžko pochopitelných 80 %). Čím se však vyznačujeme, je zástup domácích premiér.

Tuzemští diváci mají české bijáky rádi od nepaměti a především na košilaté komedie často míří ve statisícových počtech. Samozřejmě nejsme jediní a v Evropě najdete tucet zemí spoléhajících stejnou měrou na hollywoodské a tuzemské filmy. Letošek však byl v souvislosti s domácími premiérami přesto jednou věcí výjimečný. Bohužel nemluvím o kvalitě (čest výjimkám z ranku Chyb nebo Myši patří do nebe), ale o kvantitě.

V okamžiku, kdy vláda v létě konečně povolila stavidla a kinech se dokonce mohlo prodávat občerstvení, zavětřili distributoři příležitost a do multiplexů vyslali neskutečný nášup dlouho odkládaných filmů. Dodnes si vzpomínám na smutného Rimsyho, který především v září a říjnu studoval mnohdy i více než tucet víkendových premiér a chudák nevěděl, kam dřív skočit. Fakt, že na naprostou většinu českých filmů přišly pouhé jednotky tisíců platících diváků, je vzhledem k omezenému počtu sálů (když pomineme jednosálovky, tak já třeba chodím do jihlavského CineStaru disponujícího čtyřmi sály) v naší kotlině vlastně pochopitelné.

6. Čína Hollywood nespasí
Když se po roce 2010 ukázalo, že prodeje blu-rayů rozhodně nenahradí miliardy utržené v první dekádě nového tisíciletí za populární a pomalu odcházející dvdčka, upřela továrna na sny svůj zrak na Čínu. Především franšízy jako Rychle a zběsile nebo Transformers doplňované marvelovkami pravidelně vydělávaly v miliardové zemi stovky milionů dolarů a látaly tak díry v účetních závěrkách po absentujících prodejích domácích nosičů.

V posledních letech to však nejenom kvůli covidu nebyla žádná sláva a rok 2021 v plné nahotě Hollywoodu ukázal, že má velký čínský problém: cenzory. Do tamních kin se totiž nepodívala jediná marvelovka a ostrouhal dokonce i sequel Venoma, jenž musel zapomenout na 270 míčů, které tam vydělala jednička. V některých případech byly důvody šikanování zámořských blockbusterů relativně jasné. Režisérka Eternals v minulosti řekla, že v Číne se lže, a Shang-Chi alias Simu Liu miliardovou zemi prý urazil mimo jiné tak, že chválil lahodný nápoj z Hong Kongu (fakt). Nezbývá než dodat, že u Black Widow se bez nějakého rozumného důvodu odkládala premiéra tak dlouho, až si každý Natašu stáhnul, a zbytečně pozdní lednová premiéra Spider-Mana podle mě také nebude žádná sláva.

Mocná asijská země dobře ví, proč Hollywoodu háže tolik klacků pod nohy. Domácí spotřebitelé nemají jinou volbu, než zamířit na nacionalismem provoněný film The Battle at Lake Changjin a nechali tak v pokladnách dechberoucích 900 milionů dolarů. Vláda takový úspěch samozřejmě využije i v propagandě a diváky naočkuje tím, že zámořské blockbustery vůbec nepotřebují. Složitá obchodní válka mezi mocnostmi má v případě filmů jasného vítěze. Pokud vás snad zajímá, kolik hollywoodských filmů se letos do čínských kin dostalo, o kolik méně je to oproti roku 2019, a jestli se Hollywood v budoucnu znovu dočká primátu v žebříčku nevýdělečnějších filmů v zemi s Velkou a dlouhou zdí, zajděte na MovieZone v první polovině ledna. Musím počkat, až to za mě někdo v zámoří spočítá.

5. Hybridní premiéry vládly světu
Než budu nadávat na Warnery a jejich rok trvající HBO Max strategii… Letos rozhodně nebyli jediní. Disney se na jaře a v létě také rozhodl podpořit růst předplatitelů svého streamovacího pluska a už v den kinopremiéry Cruelly, Expedice: Džungle a především Black Widow nabízel filmy za příplatek předplatitelům jejich streamu. V kinech sice nejenom kvůli pirátům propadly všechny, ale na streamu si je podle všeho zakoupilo dostatek zákazníků, aby se v prvních dvou případech (u Cruelly už je to jistota) začal řešit sequel. Své si řekl i Universal se svým Peacockem, na kterém se simultánní premiéry v kinech a na streamu na podzim dočkal hororový Halloween zabíjí.

Nějvětší filmové studio každopádně na začátku září od kontroverzního modelu ustoupilo a Shang-Chi se už dočkal exkluzivní (a na origin úspěšné) premiéry v kinech. Eternals ho o pár měsíců s trochu menším úspěchem napodobili. A teď už to nadávaní na Warnery. Prvně si řekneme, co se studiu podařilo. Po velmi pomalém začátku HBO Max v druhé polovině roku 2020 se letos konečně povedlo především v Americe (jinde se mimochodem simultánní premiéry kinopremiér na HBO nedočkáte) službu docela úspěšně rozjet, překlenout křiklavý nedostatek seriálových událostí a s pomocí původně výhradně pro kina určených premiér stream v zámoří nakopnout. Jenomže za jakou cenu?

Studio, respektive AOL/Time Warner moloch, naštvalo nejenom doposud věrného Nolana (Christopher se svým příštím snímkem zakotvil u Universalů), muselo dedikovat stovky milionů dolarů na vyrovnání se s hvězdami (především Denzel Washington a Will Smith brali navíc desítky milionů), a díky tomu, že pirátům po celém světě nabídli kopii bijáku v té nejvyšší kvalitě už pár hodin po streamovací premiéře, ubrali chechtáky i těžce zkoušeným kinařům a zabili tím nejeden nadějný biják. Z fiskálního hlediska si letošní krok warnerovští/AOL místodržící asi obhájí, ale spálené mosty budou rekonstruovat roky. Pokud se jim to vůbec podaří.

4. Netflix navzdory nastupující konkurenci nadále vítězí
Až na krátké jarní zaškobrtnutí, které potkalo většinu streamů, je to pořád velká krasojízda. Ve třetím kvartálu vzrostl počet předplatitelů o 4,4 milionu (čekalo se o milion méně), závěr roku by měl být nejenom díky premiéře druhé řady Zaklínače ještě násobně silnější a současných 214 milionů předplatitelů by se mělo pravděpodobně rozmnožit na více než 220. Již mnoho let sice Netflixu šlape na paty Amazon Prime s více než 175 miliony duší, ale zde je třeba brát v potaz fakt, že ne každý zákazník Amazonu si platí Prime Video. Uvidíme, jak se příští rok projeví seriálový Pán prstenů, jenž bude nejdražším seriálem všech dob.

Disney sice náskok streamovacího premianta pomalu dotahuje (za dva roky nabral po celém světě 118 milionů zákazníků a to ho ještě příští rok čeká start v desítkách zemí včetně Česka a Slovenska), ale letos přece jenom zpomaloval a navzdory hojnému zástupu seriálových premiér vycházejících z marvelovských blockbusterů nabíral přeplatitele o řád pomaleji než minulý rok. Za zmínku zároveň stojí, že dost možná až 80 % z celkového počtu předplatitelů jde prozatím na vrub pouhých dvou zemí - Ameriky a Indie. Uvidíme, jak se jim v budoucnu vyplatí sázka na Star Wars, kde bude podle mého názoru hrát prim především vyhlížený seriálový Obi-Wan.

Zpátky k Netflixu. Proč je už roky tak úspěšný a zdánlivě nedostižitelný? Na každý fail totiž připadne velký úspěch. Zatímco minulý rok se největší trefy do černého dočkaly reality show v čele s Pánem tygrů a Too Hot to Handle, letos slavil největší globální sukces korejský seriál Hra na oliheň. A to je teprve začátek, protože Netflix svoje investice do korejského obsahu znásobil a jenom letos měl za původní obsah v zemi utratit těžko uvěřitelných 500 milionů dolarů a bylo by hříchem nezmínit, jakého úspěchu se gigant dočkal se španělským Papírovým domem a čerstvě i francouzským Lupinem. Holt to mají dobře rozehrané ve více zemích. Do rovnice si přidejte filmové hity z ranku Red Notice a vyjde vám, že jeho primát ještě pěkných pár let nemá vůbec nikdo šanci ohrozit. Sýčkům prorokujícím už roky jeho úpadek navzdory.