Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

TOP 10 skvělých filmů s pozoruhodně nízkým rozpočtem


ikona
TedGeorge
bruce campbellbutydarren aronofskydavid lynchdesperadodonald pleasancefound footagegeorge millerhororjamie lee curtisjohn carpenterkevin smithlevné filmymichael meyersrobert rodriguezsam raimitržby
Dobré filmy nemusí stát miliony dolarů aneb deset kvalitních bijáků za pár šupů  

Natočit kvalitní celovečerák s minimálním rozpočtem není nic jednoduchého, ale jde to. Budu parafrázovat postavu Malcolma z Jurského parku: „Talent si najde cestu“ a níže zmíněná desítka režisérů s jejich filmy je toho důkazem. Se skoro až mikroskopickým rozpočtem se urodily zajímavé, kvalitní a často i zásadní snímky, ke kterým se rádi vracíme i dnes, a je trochu škoda, že žádný z níže zmíněných nevznikl po roce 2000. Což o to, i v novém miléniu se občas urodí nějaké Once za 112 000 babek, ale to je výjimka. V článku jsme prostě vybrali naše nejoblíbenější ultralevné bijáky a ty bez výjimky vznikly ještě v minulém miléniu.

Vešli jsme se do 400 000 dolarů (pořadí je od „nejdražšího" po nejlevnější) a nebudete věřit, u kterého režiséra a jak levně skončíme. Samozřejmě že necelý půl milion babek v roce 1979 a dnes je díky inflaci něco úplně jiného, ale všechny řešené filmy byly i v době svého vzniku považovány za nízkorozpočtové a neuvěřitelně levné. Na závěr úvodu ještě poděkuji Mr. Hladovi, KarloviR, do_Odovi, Rimsymu a Spoonerovi za pomoc s jednotlivými texty a vy už na nic nečekejte a začtěte se do tučné topky filmů s podvyživenými rozpočty.

 

10. Šílený Max, 1979, r. George Miller

Rozpočet: 350–400 000 (dolarů)
Celosvětové tržby: 99,8 milionů
Hodnocení na ČSFD a IMDB: 64 % a 6,9
V.I.M.? Ano
Poznávací znamení: Nezapomenutelná penetrace Mela Gibsona do Hollywoodu
Vytáhni v hospodě: Vzhledem k rozpočtu vás asi nepřekvapí fakt, že samotné natáčení bylo plné kompromisů. Režisér George Miller tu zkušenost později označil jako „guerrilla filmmaking“. Štáb zavíral vhodné silnice bez jakýchkoliv povolení a z obav před místní policií dokonce nepoužíval vysílačky, aby jejich frekvence nebyla odposlouchávána strážci pořádku. Ti se o natáčení časem samozřejmě dozvěděli a než aby bandu nadšených filmařů šikanovali, raději jim později s uzavírkami pomáhali.

Mel Gibson brázdí australské vnitrozemí za volantem nabušeného policejního speciálu a jde po krku bandě motorkářů, kteří zabili jeho ženu a dítě. Má na sobě sice uniformu, ale ve světě, kde zákon prohrává na body se zločincem, a v němž začíná být ve vzduchu cítit, že civilizace to má víceméně spočítané, se už podle pravidel nehraje. Ze silnic se stává bojiště. A Max Rockatansky se stává válečníkem pustiny.

Režisér George Miller vyrůstal v australském Queenslandu a na vlastní oči viděl spoustu autonehod. V mládí pak pracoval jako doktor na pohotovosti a na jeho operačním sále skončila spousta obětí autonehod. A to byl základ pro kultovní podívanou, která svou násilností, stylovostí a syrovostí uchvátila svět. Z malého australského filmu se stal globální fenomén. Američané viděli Maxe jako pokračovatele westernových hrdinů, japonskému publiku zase připomínal samuraje, a všechny nadchl dechberoucími a skoro až děsivými honičkami a působivě krutým prostředím. A to se tehdy Miller teprve rozjížděl. (Mr. Hlad) 

9. Lesní duch, 1981, r. Sam Raimi

Rozpočet: 350 000
Celosvětové tržby: 29,4 milionů
Hodnocení na ČSFD a IMDB: 78 % a 7,5
V.I.M.? Ne
Poznávací znamení: Chatař Bruce Campbell s motorovkou
Vytáhni v hospodě: Chata, ve které se film odehrává, zároveň sloužila jako ubikace pro 13 členů štábu. Na nějakou sprchu mohli zapomenout, v krbu asi také moc netopili (během natáčení mrzli a plno jich onemocnělo) a není se čemu divit, že se časem začali hádat. Na IMDB se dokonce dočtete, že Sam Raimi chatu po skončení natáčení sám podpálil, ale tomu se mi moc nechce věřit.

To takhle jednou kámoši Sam Raimi, Bruce Campbell a spol. dostali od producentů pár set tisíc dolarů, zajeli do jedné opuštěné chajdy v Tennessee a natočili si nejen svůj fanouškovský pomník brakovému žánru, ale zároveň rozkopli dveře do hororového (i filmového) světa nebývalým způsobem. Vznikla tak jedna z nejmilovanějších žánrových sérií. Osobně si mě tahle značka získala až řemeslně sebejistějším a uvolněnějším druhým dílem. Za to, co budoucí režisér Spider-Manů dokázal natočit za „pár šupů,“ si ovšem zaslouží tu největší poklonu i po neskutečných 40 letech.

Už ve své filmové prvotině se totiž Raimi projevil jako zarytý filmový fanda s neuvěřitelnou kupou nápadů a darem správně vytěžit každý cent. Jeho práce s vizuálními efekty je vzhledem k rozpočtu stále neskutečná a ukázala do budoucna všem amatérským filmařům s pár dolary, jak se to dělá. No, a zároveň se nám představil i jako solidní úchyl, který nejde pro bizarnost a pořádně brutální scénu daleko. A právě proto snímek i Raimiho fandové po tolika letech pořád žerou. (Spooner)

8. Halloween, 1978, r. John Carpenter

Rozpočet: 325 000
Celosvětové tržby: 70,2 milionů
Hodnocení na ČSFD a IMDB: 79 % a 7,7
V.I.M.? Ano
Poznávací znamení: Naprostá žánrová klasika a základ pro každého fanouška hororu
Vytáhni v hospodě: Roli psychiatra Sama Loomise si nezapomenutelným způsobem vystřihl Donald Pleasance, ale ten rozhodně nebyl první Carpenterova volba. Režisér nejprve oslovil Petera Cushinga a Christophera Lee – ti dva spolu mimochodem hráli v Expresu hrůzy, jenž jsme na MovieZone již doporučovali v poslední hororové topce. Cushing i Lee každopádně odmítli, protože si je Carpenter nemohl dovolit, a především druhý jmenovaný se později nechal slyšet, že toho velmi lituje.

Enigmatický Michael Myers s kuchyňským nožem je spolu s Jasonem Voorhesem, Freddy Kruegerem a Leatherfacem tím nejznámějším sériovým filmovým vrahem vůbec a není se čemu divit. Nemluvný šílenec, který nosí bílou masku připomínající Williama Shatnera, děsí diváky už dlouhé dekády a jedním z důvodů je ten, že jeho postava je (když teď nebereme v potaz všechny sequely) velká neznámá. Absence jasného motivu vraždícího blázna však vůbec neubírá na působivosti filmu. Právě naopak. Režisér neskutečně šponuje napětí, nespoléhá se na laciné lekačky (dnes je to ještě sympatičtější než kdysi) a Michaela divákům servíruje ve vší syrovosti, kterou vrah při svém zabíjení předvádí.

Nechápu, jak se Carpenterovi podařilo napsat, zrežírovat a hudebně podbarvit takovou pecku. John pořídil zásadní horor za (ve všech směrech nezávislých) 325 000 dolarů, což je vzhledem ke kvalitám jeho díla prostě zázrak. Jenom pro srovnání dodám, že o dva roky starší Carrie Briana De Palmy stála pětkrát tolik a nebude pro vás asi žádným velkých překvapením, že Carpenterovi ve filmu všichni hráli skoro zadarmo. Tehdy naprosto neznámá Jamie Lee Curtis si vystřihla svou Laurie za prachbídných 8 000 dolarů a maximum bylo 20 tisíc pro Donalda Pleasance. Úspěch to byl každopádně obří a zasloužený. Těch 70 milionů dolarů z kin totiž nebylo konečné číslo a za všechno stačí zmínit, že v roce 1980 zaplatila televize NBC za televizní práva rovné 3 miliony. Ještě se divíte, že v průběhu let vzniklo deset dalších Halloweenů? (TedGeorge)

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (15)
© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace