2. Kick-Ass (2010, r. Matthew Vaughn)

Jeden z důvodů, proč je pro mě Matthew Vaughn jedním z nejoblíbenějších režisérů současnosti. Kick-Ass je totiž dokonalým žánrovým rebelem a podvratnou komiksovkou, která si s žánrem hraje, dělá si z něj legraci, avšak zároveň si z něj bere to nejlepší a proměňuje to v dokonalou brutální zábavu, jež ani na vteřinu nezpomalí. Mix drsné komiksovky a drzé teenagerské podívané zde vyšel na maximum a Vaughn povyšuje už tak parádní předlohu od Marka Millara na ještě vyšší úroveň. Kick-Ass je jedním velkým filmovým prožitkem a nekonečnou studnicí nápadů, na níž je vidět, že si ji každý užíval na sto procent, od Nicolase Cage v jedné ze svých posledních povedených rolí až po bodyguarda shánějícího bazuku. Naprostá filmová radost a jeden z největších kinozážitků, který jsem v minulé desetiletce prožil.

1. Šílený Max: Zběsilá cesta (2015, r. George Miller)

Ano, já vím, první místo je pro vás asi opravdu velké „překvapení.“ Jenže v tomhle případě to opravdu nejde jinak. George Miller totiž dokázal před lety nemyslitelné. Po všech těch odkladech a pekle na natáčení totiž vrátil do kin kultovní ikonu s novou tváří a povýšil ji na naprosto nevídanou úroveň. Zběsilá cesta je totální filmovou anarchií a ultimátním zážitkem v jednom. A taky filmovým kolosem, v němž je slovo pomalé vulgaritou největšího kalibru. Miller tu i ve své vysokém věku zhmotňuje svou neúprosnou a brutální vizi, kterou bychom čekali od jeho mnoho generací mladších kolegů. Jenže on si s nimi vytírá zadek a ukazuje všem, jak se to dělá.

Šílený Max je adrenalinovou, psychedelickou, urputnou a strhující jízdou s vypiplanou choreografií honiček a akčních scén, jež zde Miller pozvedává na zcela netušenou úroveň. A ve scénáři zároveň dokazuje, že v jednoduchosti je mnohdy síla. I s minimem dialogů zde totiž dokáže vytvořit skvěle uvěřitelné charaktery, o nichž máte po pár větách pocit, že víte absolutně všechno, co potřebujete. A zároveň vytváří i v malých detailech tak neskutečně zajímavý post-apokalyptický svět, až mě štve, že jsme ho za těch pět let od premiéry nenavštívili znovu. Prostě po všech stránkách výjimečná podívaná, u níž pořád nemohu uvěřit, že ji natočil režisér Prasátka Babe a Happy Feet. Vím, je to ohranný vtip, ale stejně jako toto již kultovní dílo se asi nikdy neomrzí.

A na které pecky se jen těsně nedostalo? Za branami desítky skončily dvě těžké emocionální pumelenice Warrior a Whiplash, výtečná bondovka Skyfall, skvěle napsaný a zrežírovaný taneček Jennifer Lawrence a Bradley Coopera v Terapii láskou či loňské asijské překvápko Parazit. Zapomenout pak nemůžu ani na silný komiksový zástup v čele s Loganem, trojkou Temného rytíře či dvojkou Kapitána Ameriky. A čestné místečko má v tom nejlepší z minulé desetiletky také Wes Anderson se svými osobitými kousky Grandhotel Budapešť a Až vyjde měsíc.