?). Nicméně vzhledem k tomu, že v té době jsem už začal koketovat s hongkongskou produkcí (chanovky, shaoliny, ultra/red force a podobné martial arts béčka), tak mi jednička, respektive tetralogie, vždy přišla jako takový Rocky pro děcka (bez ohledu na Avildsena) a srdcovka se z toho pro mě nikdy nestala (na rozdíl od spousty - kvalitativně nejednou horších - martial arts kousků z HK). Přesto musím uznat, že jako Rocky pro děcka to je fajn (a ten obří rozdíl mezi rozpočtem a tržbami vznikl zaslouženě) a klasická sportovní šablona "from zero to hero" v kombinaci s young adult charaktery a příjemnou dávkou "východní" filosofie ve filmu funguje v pohodě, což je zásluhou zejména sympatického castingu (Shue jsem v 90s platonicky miloval, takže vidět ji "za mlada", ať už tady nebo v sequelech BTTF, byl pokaždé zážitek
), jemuž nepřekvapivě vévodí skvělý mistr Morita (bez něj by ten film byl poloviční, o dalších čím dál tím slabších pokračováních ani nemluvě). Každopádně respekt, jak velká značka se z toho po finančním fiasku trojky i čtyřky, kdy to vypadalo, že je se sérií navždy konec, stala. 