Na každého se ale někde vaří voda. Cannon Films byl na vrcholu a tak trochu si užíval nevoli konkurence, která jeho praktiky nemohla vystát. Globus cítil, že triumf je na dosah a nabídnul Warnerům, že jim zprodukuje pokračování Supermana a navíc od Marvelu koupil práva na filmovou adaptaci Spider-Mana a Kapitána Ameriky. Optimista by měl pocit, že komiksová revoluce mohla začít o patnáct let dřív, rozumně uvažující člověk v tom naopak viděl pohřeb superhrdinů. A kdo si v roce 1983 myslel, že nic horšího než třetí Superman nemůže vzniknout, toho nízkorozpočtová čtyřka rychle vyvedla z omylu. 

Cannon Films měli v roce 1986 roztočených asi třicet filmů. Všechny úspěšné série měly ve výrobě pokračování a na čtvrtého Supermana se nebral žádný velký ohled. Původně plánovaný rozpočet 34 milionů dolarů byl sice největší sumou za celou historii společnosti, ale zhruba v půlce natáčení Globusovi došlo, že tolik peněz z jiných produkcí nepřesype a seškrtal rozpočet na 17 milionů. To je samozřejmě jen jeden z důvodů, proč je tenhle film neuvěřitelně komickým odpadem. Triky jsou zoufalé, řada scén je natočena narychlo, scénář se zjevně přepisoval a ze snímku se po katastrofální testovací projekci na přeskáčku vystříhalo asi 45 minut. Do kin šla nehotová verze, protože nebyly peníze a nebyl ani čas. Superman IV zabil slavnou komiksovou postavu na dvě dekády dopředu a Warneři se k němu dodnes nechtějí hlásit a snaží se jeho existenci všemožně zapírat. Kdo by se jim také divil. 

Superman udělal do účetnictví firmy pořádně velký zásek a rostoucí rozpočty najednou nekorespondovaly s tržbami. Jako by se trh nasytil a Golan přestal mít štěstí na nečekané hity - jako když na začátku osmdesátek natočil na radu své dcery taneční snímek Breakin‘, čistě na základě toho, že posbíral partu křepčících mladíků na Venice Beach a nechal si narychlo vyrobit chytlavý soundtrack. Tyhle kliky už se prostě neděly a po neúspěchu Supermana a Do útoku putoval do šuplíku i Spider-Man a Kapitán Amerika. Jedinou klikou, která se odehrála mimoděk, byl Jean-Claude Van Damme, který si na Menahema Golana počíhal před restaurací, předvedl mu otočku asi deset centimetrů od nosu, a pak požádal o práci. Dostal ji a hned mašíroval točit Krvavý sport a Kickboxera. 

To už ovšem nad Cannonem visel Damoklův meč, protože krátce po čtvrtém Supermanovi vyrobili další průšvih. Vládce vesmíru měli pojištěné dohodou s hračkářským gigantem Mattel. Adaptace tohohle kosmického Conana ve skutečnosti sahá až k Arnieho snímku, protože právě na základě úspěchu Barbara Conana se začalo mluvit o tom, že He-Man by si taky zasloužil filmové zpracování. Cannon si do hlavní role zajistil Dolpha Lundgrena, protože prostě potřeboval sošného jinocha a nikdo jiný nebyl k mání. Ke Skeletorovi přemluvil Franka Langellu (toho pro změnu přemluvily jeho děti) a to v podstatě stačilo k tomu, aby se podepsaly smlouvy na celosvětovou distribuci. Globus všude prezentoval Vládce vesmíru jako nové Hvězdné války, ale ve skutečnosti se finální verze scénáře spíš podobá Thorovi s trochou teenagerské romance a kosmické bromance uprostřed. 

Rozpočet byl neuvěřitelných 22 milionů a Globus měl ďábelský plán, jak peníze získat. Nechal štáb vesele točit a doufal, že peníze bude kousek po kousku tahat z Mattelu, který by přece nenechal produkci ve štychu. Izraelský magnát se však přepočítal a z natáčení Vládců vesmíru se stalo nefalšované peklo. Šetřilo se na kostýmech, šetřilo se na natáčecích dnech a v závěru se musel film divoce přestříhat a dokonce mu chyběl konec. Jen díky odvaze režiséra Garyho Goddarda nakonec film konec má. Dokázal totiž potají svolat Lundgrena a Langellu na dvouhodinové natáčení, během kterého vymysleli a natočili celý závěrečný duel. Ten se odehrává ve tmě, aby se zamaskovala mizerná choreografie a nedostatek času. Když se to Golan dozvěděl, chtěl Goddarda vyhodit, ale nakonec ho nechal snímek dostříhat. 

V kinech film totálně propadl a Lundgren na natáčení vzpomíná jako na jeden z nejhorších zážitků vůbec (byla to jeho první hlavní role). Frank Langella se prý naopak královsky bavil - možná i proto, že ho dnes za lacinou sádrovou maskou nikdo nepoznává. Vládci vesmíru každopádně udělili Cannonu smrtelnou ránu. Ačkoliv bylo v produkci mnoho pokračování osvědčených sérií, společnost musela okamžitě skrečovat plány na sequel (Mattel o něj beztak neměl zájem a nehodlal Cannonu prodloužit případná práva lacino) a na adaptaci Spider-Mana. Kostýmy vyrobené pro oba filmy pak zrecykloval Albert Pyun v mimořádně problematickém postapokalyptickém sci-fi Cyborg, které místy vypadá jako módní přehlídka ze Zoolandera.