včera jsem na jedničce byl v kině a po strašně dlouhé době jsem z kina utekl v pulce filmu. Kromě roztříštených epizodek ze života, které moc na sebe nenavazovali (hlavně že je z toho složen život, že) , spousty násilí, brutality a nesympatických hajzlíků jsem si ničeho zajímavého nevšiml. Z té první pulky jsem s enedozvedel zhola nic o motivaci Messina a jiných proč konají tak jak konají. TOhle je možná dobré pro ty co četli jeho životopis nebo pro frantíky, kteří znají jeho příbeh nazpamet, ale me to pardon nic nedalo*:(*

Shushika: Myslím, že víc než dramatickým celkem je život právě souborem malých epizodek, což sice boří (u filmu) naraci (jak já to slovo nesnáším), ale mě to docela vyhovovalo. Nutno říct, že mě dlouhé stopáže taky nejdou k srsti a to už musí být jó něco spešl, abych to dokázal ocenit. Ale jen muj nazor.

Myslím, že kritika už nedokáže trávit dlouhé stopáže, co se týče mne, myslím, že 4h jsou tak akorát, a že za klasických 120 či 180 minut nelze skutečně vyjádřit jeden život.

Francouzi konečně ukázali že i dnes dokážou občas natočit dobý film. Protoze po poslednim asterixovi sem už ztratil naději. 7-8*