7) Sam/Frodo (Pán prstenů)

Na oko formální vztah pána a jeho služebníka nese od počátku viditelné znaky vzájemných sympatií, které nakonec přerostou v pořádnou bromance. V knize je kontrast mezi zhruba padesátiletým Frodem a mladým Samem samozřejmě mnohem patrnější než ve filmech, kde si Jackson řekl, že takto starý protagonista by moc neprodával. Takže na plátně tu máme kámoše skoro od začátku, jen je divné, že Sam Frodovi z nějakého důvodu vyká. Ale tak víte co... v době Padesáti odstínů šedi už i v Hobitíně vědí, že lidi mají různé choutky.

Zajímavost: Knižní Pán prstenů ve skutečnosti není trilogie v žádném slova smyslu, ale jeden román složený z šesti knih. Vydávány po dvou jsou v podstatě náhodou a Tolkien z toho nadšený nebyl. Vydavatelství vlastně udělala něco podobného co MGM u filmového Hobita.

6) Jules/Jim (Jules a Jim)

Taky se sluší vybrat nějakou tu evropskou klasiku - a není lepší kandidát než Truffautův Jules a Jim. Němec a Francouz rozděleni válkou i ženou se k sobě postupně vždy vrací, aby zjistili, že jejich přátelství to nakonec vždycky zvládne. Podivně melancholický, smutný a přitom i optimistický film patří mezi jedny z nejcitovanějších francouzských počinů vůbec. Jde o snímek se stylem, se silným příběhem, se sympatickými, ale přitom lidskými postavami... rozhodně jasná volba, když chcete dát nějakou pořád živou klasiku.

Zajímavost: Není náhoda, že Tarantino pojmenoval v Pulp Fiction postavu Samuela L. Jacksona Jules a svou vlastní Jim. Truffautův kousek je totiž jedním z jeho nejoblíbenějších filmů.

5) Spock/Kirk (originální Star Trek filmy)

Jasně, v prequelu z nich ještě kámoši nejsou, ale s tím na mě nechoďte - byli kámoši přes padesát let, a to se počítá. Ony vůbec hyperaktivní Abramsovy revize posunuly vztah Spocka a Kirka o dost jinam, než kde vždy byl. Spock v seriálu ani Star Trek filmech nebyl zakomplexovaný mrzout, který vlastně ztrácí nervy častěji než kdokoliv jiný a mlátí lidi do obličeje, a Kirk oproti tomu nebyl nikdy nedbalý floutek, co neustále porušuje předpisy. Jakkoliv jsou Abramsovy bijáky skvělá podívaná, původní vztah Spocka a Kirka byl o dost hlubší, uvěřitelnější a jaksi víc lidský (protože řekněme si na rovinu: jediné, co je k sobě v prequelech táhne, je nutnost, aby tomu tak bylo). Tohle není ani tak výtka vůči Abramsovi, ale spíš podotknutí, že se na něco tak jemně vybalancovaného jako několik desetiletí budovaná chemie mezi dvěma konkrétními postavami ztvárněnými konkrétními herci navazuje dost těžko.

Zajímavost: Že Star Trek = především Leonard Nimoy, platí doslova. Jako jediný herec se objevil ve všech epizodách původního seriálu. A také byl za svůj výkon jako jediný nominován na Emmy, ačkoliv nevyhrál.