Rodriguez je ovšem veleprůměrný režisér a jediný důvod (hádám), proč se o něm mluví, jako o kultovním tvůrci je, že se kdysi dávno v devadesátých letech trefil do vkusu tehdejší generace Desperadem, kde využil parádního Banderase spolu se Salmou Hayek a Stevem Buscemim. Jo, Desperado je super, beru. Ale krom toho a prvního Sin City (tedy druhá šťastná trefa, přesně o deset let později, ovšem tentokrát za ní vděčil Franku Millerovi), točí totální ptákoviny. Točí si je po svém, nijak kvalitně, většinou nedávají smysl a upřímně by se musel stát zázrak, abych se na nějaký jeho projekt někdy těšil.