Já už v tom pokračuju jen proto, že mě to celkem baví, ale argument s drakama a katapultama á la Hlad je tentokrát mimo. Tohle je fakt film pro lidi, co koukaj na Drive to Survive, protože opravdové závody je nebaví.
Ale já mám k F1 milion výhrad z hlediska dramaturgie a výstavby příběhu, úplně mimo nějakej respekt pravidel nebo typický americký "build me a battle car", což je prostě k smíchu. Ale budiž, bruckheimerovskou optikou bych to chápal. Dokonce jsem ochoten i připustil tu pozici underdoga a nikoliv suverénního Mavericka. Ale třeba totálně nevyužitej Bardem, kterej je tam za srandovní figurku, zatímco šéfové stájí jsou dneska za nekompromisní rockstars. Zbrklej a uspěchanej vývoj novýho auta,ve stylu "čum na barevný čáry z větrnýho tunelu, let's hack this bitch", absence kvalifikací (místo nich designově načančanej simulátor), dramatizace závodu (to mi vadilo i v Gran Turismu) ve stylu "šlápnu na to a prostě ho předjedu.
Celou dobu mluví o aerodynamickým zákrytu, z něhož lze vystřelit jak z praku, ale nijak se s tím opět dramaticky nepracuje (to i ty Days of Thunder umí, ale na tomhle typu předjíždění je celej NASCAR založenej), to drama, že řídíš v obrovských rychlostech na hraně milimetru je navozený skvělou kamerou, ale opět je to "jen" pozlátko. Bruckheimerovi a Kosinskimu zkrátka chybí cit to prodat v rámci příběhu a jedou jen audiovizuální hrubou sílu. Pitt se snaží, jeho analogový tréninky jsou trochu jako Frajer Luke... fakt jsem ten film chtěl milovat, ale neumím jít za váma do VIP tribuny, kde vládne spokojenost.
To jen k tomu, že pro mě to není jen o těch přehlížených pravidlech a stylu "bourám ode zdi ke zdi". Tím jsme začali jen proto, jak sis dloubnul do Karla. Peace.
reaguje na:
do_Od
947633
Já už v tom pokračuju jen proto, že mě to celkem baví, ale argument s drakama a katapultama á la Hlad je tentokrát mimo. Tohle je fakt film pro lidi, co koukaj na Drive to Survive, protože opravdové závody je nebaví.
Ale já mám k F1 milion výhrad z hlediska dramaturgie a výstavby příběhu, úplně mimo nějakej respekt pravidel nebo typický americký "build me a battle car", což je prostě k smíchu. Ale budiž, bruckheimerovskou optikou bych to chápal. Dokonce jsem ochoten i připustil tu pozici underdoga a nikoliv suverénního Mavericka. Ale třeba totálně nevyužitej Bardem, kterej je tam za srandovní figurku, zatímco šéfové stájí jsou dneska za nekompromisní rockstars. Zbrklej a uspěchanej vývoj novýho auta,ve stylu "čum na barevný čáry z větrnýho tunelu, let's hack this bitch", absence kvalifikací (místo nich designově načančanej simulátor), dramatizace závodu (to mi vadilo i v Gran Turismu) ve stylu "šlápnu na to a prostě ho předjedu.
Celou dobu mluví o aerodynamickým zákrytu, z něhož lze vystřelit jak z praku, ale nijak se s tím opět dramaticky nepracuje (to i ty Days of Thunder umí, ale na tomhle typu předjíždění je celej NASCAR založenej), to drama, že řídíš v obrovských rychlostech na hraně milimetru je navozený skvělou kamerou, ale opět je to "jen" pozlátko. Bruckheimerovi a Kosinskimu zkrátka chybí cit to prodat v rámci příběhu a jedou jen audiovizuální hrubou sílu. Pitt se snaží, jeho analogový tréninky jsou trochu jako Frajer Luke... fakt jsem ten film chtěl milovat, ale neumím jít za váma do VIP tribuny, kde vládne spokojenost.
To jen k tomu, že pro mě to není jen o těch přehlížených pravidlech a stylu "bourám ode zdi ke zdi". Tím jsme začali jen proto, jak sis dloubnul do Karla. Peace.
947609
reagovat
|