Při psaní tržebních reportů mám nejraději ty vzácné chvíle, kdy do kin zamíří všemi chválená a pro mě vrcholně lákavá pecka, čemuž následně odpovídají i „spravedlivé“ tržby. Především po covidu takových víkendů bohužel moc nebylo, tak mi dovolte, abych si v souvislosti s trochu nečekaným americkým prvenstvím Hříšníků zase jednou hlasitě výsknul. Režisér Ryan Coogler a jeho oblíbenec Michael B. Jordan v dvojroli to dokázali.

Často nespolehlivý tracking dlouhé měsíce před premiérou strašil s nedostatečným otvírákem 25–30 mega. Ještě na Velký pátek to potom vypadalo na třetí vítězství Minecraftu v řadě. Hříšníci však už v sobotu zabrali a oproti pátečním 19 milionům klesali o pouhých 16 %. V amerických kinech se nakonec i s pomocí rentabilních IMAXů uvedli s parádními 45,6 miliony dolarů. Dobrým zprávám není ani zdaleka konec.

Na Rottenech v době psaní článků svítí vyloženě fantastické průměrné hodnocení kritiků 8,4 (palec nahoru jich zvedá 96 %). První zámořští diváci udělili CinemaScore A, což je pro hororem šmrncnutý snímek to nejlepší žánrové hodnocení všech dob! Ani dosavadní rekordman, tedy Jordan Peele s „á mínuskovým“ hororem se společenským přesahem Uteč se nechytá. Se superlativy pořád nekončíme.

Extrémně vysokých 83 % návštěvníků kin doporučuje návštěvu multiplexu. Právě v této souvislosti bych už nyní nevylučoval americký závěr až někde u hranice 160 milionů dolarů, tedy takřka trojapůlnásobku úvodního víkendu. Každý americký dolar bude rozhodně třeba, protože ve zbytku světa ani zdaleka nesledujeme takový kasovní nášup. Spíše naopak.

Úvodních 15,4 mega mimo USA je očekávaná slabota. Když holt nemá Coogler za sebou Marvel nebo mentorujícího Rockyho, tak na jeho filmy zbytek světa moc neslyší. Zajímá vás, kolik musí Hříšníci v kinech celkově trhnout, aby se časem dostali do černých čísel?

Nejoptimističtější je Deadline, které navzdory nutnému (a vždy mastnému) marketingové pošoupnutí vidí profit někde u dosažitelné globální hranice 170 mega. Web argumentuje mimo jiné tím, že tržby v USA jsou tím nejdůležitějším ukazatelem, na který jsou navázány i potenciálně vysoké prodeje na PVOD, všimné za pozdější streamovací premiéru, televizní práva a další.

Méně optimistický je nelítostný (avšak většinou pravdu dící) posel špatných zpráv Matthew Belloni z webzinu Puck. Ten hovoří o nutném zdolání hranice 300 milionů dolarů z kin, což při pohledu na slabá čísla ze světa rozhodně bude nad síly Hříšníků. Já bych teď tipnul globální závěr někde u 220 melounů. Proč zmiňuje Matthew více než trojnásobek rozpočtu? Protože Warneři opravdu hodně stáli o další film Cooglera.

Režisérů, kteří si mohou říct o tzv. „first dollar gross“ v Hollywoodu moc není. Zajímá vás, co přesně ten neurčitý pojem znamená? Pojďme si to v krátkosti rozebrat na příkladu studii obletovaného Nolana, jenž si díky dvacetiprocentnímu kousku z tržebního koláče u Oppenheimera přišel spolu s producentkou a manželkou Emmou Thomas na majlant. Tipnete si teď kolik milionů dolarů celkově přistálo v jeho kapse?

Na legendárním Barbeheimeru profitující Oppenheimer v kinech přepočítával tržby 975 milionů. Budu maximálně zjednodušovat, protože v každé zemi je to samozřejmě trochu jinak, ale řekněme, že cca polovina zůstane kinařům. Na tyhle dolary ani mocný Nolan nedosáhne. Výchozí částka, se kterou budeme operovat, je tedy po očištění od prvotního sdílení s kiny 487 milionů dolarů.

To by za normálních okolností byl monstrózní tržební podíl, který by šel nazpět studiu Universal a ono by díky němu více než pohodlně pokrylo 100milionový budget a dalších 100 mega na nutnou, dlouhou a právě pečlivým Nolanem samozřejmě smluvně posichrovanou a mastnou marketingovou kampaň. Jenomže…

Ještě předtím, než se studio nesoucí na svých bedrech všechny náklady dostalo do plusu, muselo začít cálovat režsiérovi/producentovi. Ten ukrajoval díky již zmiňovaným first dollar gross pětinu už z toho hrubého 487milionového koláče. Takže mluvíme plus mínus o 100 (!) milionech do kapsy Chrise a Emmy. Už chápete, proč studia preferují sdílení čistého profitu z kin, nikoliv hrubých výdělků? Málokdo je dnes v podobné pozici jako šikula zodpovědný za Batmany, Počátek, Insterstellar a další parády.

Jasně, máme tu obvyklé podezřelé jako Jamese Camerona, Stevena Spielberga nebo Quentina Tarantina, ale tím to už pomalu hasne. Na rozdíl od 20 % pro Nolana je reportovaných 5 % pro Cooglera ještě slabota, ale jasně to ukazuje, do jak moc prestižního klubu se Ryan po Fruitvale Station, Creedovi a Black Pantherech v Hollywoodu zařadil. To však v souvislosti s Cooglerem a jeho Hříšníky není vše.

Aby nebojácné warnerovské trio Zaslav, Abdy a De Luca nalákalo Cooglera právě do své stáje (vysoký budget byla během prvotních námluv prý ochotna zacálovat i další studia), nabídlo mu kromě „hrubého“ procentního bonusu z tržeb i něco extra. Za 25 let přejde vlastnictví filmu na Cooglera. No a to je něco, o čem si může i ten Cameron jenom nechat zdát.

V hollywoodských kruzích prý zavládlo podobné zděšení, jako když si kdysi výrobce bot Nike plácnul s Michaelem Jordanem a nabídnul mu jako prvnímu procenta z prodejů tenisek s jeho štemplem. Však jsme povedený Affleckův Air: Zrození legendy, který právě o unikátní dohodě s nejlepším basketbalistou všech dob pojednává, viděli všichni.

Jenom pro jistotu a férovost dodám, že režsér a producent Coogler sice na první pohled tak trochu „hamounil“ (kdo by to však v jeho pozici nedělal), ale zároveň se Warnerům zavázal, že kdyby snad měl vysoký rozpočet z nějakého důvodu ještě nabobtnat, pokryje vícenáklady z vlastní kapsy.

Nemluvě o faktu (a tady raději upozorním, že se pohybujeme ve vrcholně spekulativní rovině), že v návaznosti na nic moc zkušební projekce spolupracoval s na poplach bijícími Warnery a film pár měsíců před premiérou přestříhal. Nemusel, měl totiž onen ošidný a výkonnými producenty studií tolik nenáviděný „final cut“.

Ten měl mimochodem i režisér Džun-ho Pong. Když po něm však Warneři chtěli, aby před dlouhé roky odkládanou premiérou ještě něco udělal s rozporuplným Mickeym 17 (kompletní verzi měl režisér studiu odevzdat již na podzim 2023), tak rejža suše odmítnul.

Ne, Hříšníci se navzdory nepopiratelnému úspěchu v amerických kinech nejspíše jen tak nezaplatí. Za normálních okolností bych tedy psal o zklamání. Žánry suverenéně střídající novinka se však zažitým tržebním poučkám prostě vymyká. Mluvíme proboha o originálním (a více než dvě hodiny dlouhém) filmu, který se odehrává v době hospodářské krize v deltě Mississippi. Byť jsem poslední dny v koutku duše doufal v překonání páďa, tak fakt, že v Americe přišli diváci do kin ve více než hojném počtu, mi stejně přijde jako malý zázrak.

Našlapaná a vymazlená eRková divočina, která před týdnem odrovnala i kluky z redakce (slovenský střihač, režisér a kamarád Peter Pavlík alias MovieZone uživatel pepo neváhal do diskuze pod recenzí napsat, že mu jedna bluesová hudební scéna „odfajčila dekel“), znamená pro dlouhé měsíce paběrkující Warnery především neocenitelnou prestiž. Dlouho vyhlížený a snad ne jenom pár týdnů trvající návrat na výsluní.

Nedivil bych se, kdyby za deset měsíců zamířil směrem ke studiu nějaký ten Oscar, což je možná ještě víc, než nějakých 20 milionů dolarů, které jim nakonec z kin kvůli slabší výkonnosti ve světě budou chybět. Když už opouštíme prestiž a vracíme se k číslům, máme tady samozřejmě maximálně profitabilní Minecraft.

V Americe jsme po 41milionovém třetím víkendu (propad o polovinu není nijak zázračný) v kinech na celkových 344 melounech. Prim však poprvé hraje zbytek světa. Dalších 59 mega a celkem už 376 mega značí globální výslužku 721 milionů dolarů.

Minecraft, který společně s Vyšehradem Dvje právě drancuje československá kina, se přitom ještě pořád může těšit na pozdní premiéru v Japonsku a Jižní Koreji. I díky zmiňované asijské dvojce pořád vidím na konci kostičkované tržební pouti onu vysněnou – a pro mě osobně před měsícem totálně nepravděpodobnou – globální miliardu.

Warneři byli ještě na začátku března zralí na ručník a najednou mohou počítat miliony od dvojice kasovních premiantů. Jak už je však jejich zvykem, ani tentokrát k nim nezamíří všechny plusové dolary. Zdroje se sice znovu různí, ale podle New York Times dopluje hned čtvrtina čistého zisku z Minecraftu směrem k produkující filiálce Legendary, která zacálovala právě čtvrtinu rozpočtu.

Rovnou tedy zapomeňte na to, že by jeden jediný zázračný film kompletně smazal obří studiové ztráty z Jokera 2, Mickeyho 17 a konečně The Alto Knights. Kdepak, Warneři ještě zdaleka nejsou z nejhoršího venku. Světlo na konci pořádně temného tunelu už však prosvítá, tak těm střelcům držme palce.

Nejenom Hříšníky a Minecraftem je tržební kecal živý. Na bronzu se uvelebila biblická pohádka The King of Kings. Minulý víkend si Angel Studios s laciným animákem z Jižní Koreje za 15 mega přišlo na respektuhodných 19 míčů a já si při té příležitosti zaspekuloval, že o Velikonocích z toho bude ještě větší nášup. Inu, málem mi to klaplo.

Pokles o zanedbatelných 11 % značí dalších 17 mega do andělské šrajtofle. Specifické studio, cílící všechny svoje snímky na hrdé zámořské křesťany, tak po deseti dnech v kinech přepočítává už více než 45 milionů dolarů. Bude to teď z mé strany laciné srovnání, ale The King of Kings v Americe nakonec bez větších problémů překoná i 67milionové tržby mnohonásobě dražší a ve všech směrech kvalitnější madmaxovské Furiosy. V USA holt více lidí uctívá Ježíše než Immortana Joea.

Co brambora? Amatér s Ramim Malekem v hlavní roli se v kinech ještě jakž takž drží. Pokles o polovinu značí, že thriller s pomstychtivým autistickým programátorem naverbovaným CIA si svoje publikum přece jenom našel. V USA jsme po deseti dnech na 27 melounech, globálně potom dokonce na 64.

Foxové – respektive jejich současný vlastník Disney – sice vzhledem k (pro mě pořád nepochopitelně vysokému) 60milionovému budgetu ještě zdaleka nejsou z nejhoršího venku, ale Amatéra na konci prosince rozhodně nezařadím mezi největší kasovní propadáky roku.

Pátý plac si bere můj oblíbenec Alex Garland. Warfare si na Rottenech vysloužilo doporučení kvantifikované průměrným hodnocením 7,7 (palec nahoru zvedá 88 % kritiků). Tuzemská ČSFD však navzdory absenci české premiéry nastavuje zrcadlo v podobě 49 %. Stejně jako v případě sedmnáctiprocentně černé Sněhurky bych si dovolil zapochybovat o tom, že polovina z těch prvních patnácti hodnotících film viděla. Budu se raději i nadále těšit, až se nějaký distributor s A24 domluví a film u nás uvede.

Vidíte, zapomněl bych při svém mini-rantu na tržby. Pokles o 42 %, dalších 4,9 mega a celkem 17 melounů z amerických kin. I když je rozpočet minimalistického (nicméně prý velmi působivého) válečného bijáku pouhých 20 milionů dolarů, chtělo by to ještě zabrat. Snad se rozhoupe i zbytek světa, který o film při pohledu na hrstku plánovaných premiér zatím po vzoru Česka moc nestojí.

Na šestém místě nadále truchlí kdysi pokaždé úspěšný Blumhouse se svým Zabitým večerem. Thriller sice přesvědčivě pochválili kolegové MrHlad a do_Od, ale rande Meghann Fahy s Sheridanem díky seriálu 1923 proslaveným Brandonem Sklenarem bohužel v kinech po celém světě úpí. Necelých 14 mega z Ameriky a 7 ze zbytku světa nejde glosovat jinak než jako kasovní průšvih. Nemám tohle srovnání moc rád, ale nemohu si tentokrát pomoct. Na Netflixu by se velmi pravděpodobně jednalo o jeden z těch četných pátečních hitů.

Sedmička je v držení novinky COLORFUL STAGE! The Movie: A Miku Who Can't Sing. Ne, nejedná se o další laskominu od Stevena Soderbergha. To jenom 800 zámořských kin nasadilo do svého programu japonský anime import. Trailer je myslím všeříkající a 2,8 milionů doláčů odpovídá. Frčíme raději navzdory mojí marné snaze o humor dál.

Na osmém místě se dvacet let po premiéře dočkala návratu do kin Pýcha a předsudek. Mnou, imfem, krausetem a KarlemR milovaná Wrightova romantika na motivy románu Jane Austen se bohužel nikdy nedočká V.I.M., protože opozice v redakci je mocná, ale tím si nenechte zkazit den. Trhnout z 1400 kin slušných 2,7 milionů dolarů ukazuje, že i v USA je pořád dost fandů, kterým dvoření se pana Darcyho slečně Bennetové i dnes rozbuší srdíčko.

Kdo ještě zbývá? The Chosen: Last Supper – Part 3 na devítce je další vzletné vzpomínání na Krista. Tentokrát však nehovoříme o filmu, nýbrž o 6. – 8. epizodě páté série nekonečného seriálu, který má tolik fanoušků, že se pořád vyplatí nasazovat i do sálů. Více než 11 milionů dolarů po dvou týdnech v kinech doplňuje celkových 12 mega u dvojky a dokonce více než 20 u jedničky. Tady si za poslední měsíc někdo pořádně namastil kapsu.

No a konečně průšvihová Sněhurka, která na desátém místě přeprala o pouhých 3564 dolarů Jasona Stathama. Minulý tržební report jsem v článku vyhlásil za vítěze tipovačky pod mým kasovním tématech MZ uživatele Tadocha, jenž tušil globální finiš u 207 milionů dolarů. Zapomeňte na něj.

Jistý Qwat to totiž před pár měsíci viděl na celosvětových 199 mega a při pohledu na aktuálních (a mimořádně zoufalých) 184 melounů to se svým nejpesimističtějším odhadem široko daleko vyhrál. Disney remake oblíbené animované klasiky prokaučoval na všech frontách.

Celkový žebříček víkendových tržeb zde.

Příští víkend budeme všichni koukat na Totální rozklad alias časně chválený Havoc, kde bude pod vedením Garetha Evanse dávat po hubě nesoudným členům drogového kartelu Tom Hardy. Rád bych napsal, že se potkáme v kině, ale bohužel budeme žhavit Netflix.

Pokud Lavi a Jack Black dají, tak i na té nedostatkem multiplexů postiženě Vysočině se pozdě večer najde nějaký volný sál u příležitosti návratu Bena Afflecka a Jona Bernthala ve dvojce Zúčtování. V Americe potom snad něco málo trhne z trailerů sympatická A24 fantasy The Legend of Ochi. U nás si prozatím musíme nechat zajít chuť.