Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Téma: Co dělají nové akční blockbustery špatně a jak to napravit?


ikona
KarelR
ant-manflashindiana jonesjohn wickmission: impossiblerychle a zbesileshazamtransformers
Pojďme se na chvíli zasnít nad tím, jak by měl ideálně fungovat Hollywood, ok? 

Hollywood aktuálně řeší spoustu velkých problémů v čele se stávkou scenáristů a herců. Za rok až dva uvidíme, jak moc to promění filmovou nabídku (nápověda: odsune se tuna premiér, leccos se bolestivě prodraží a řada projektů zanikne ve fázi vývoje), i před stávkou však bylo jasné, že současný směr není udržitelný. Akční blockbustery, tedy to nejdůležitější, co se v Hollywoodu rodí, totiž přestávají v současné podobě dávat smysl.

Ne, nechci tu rozjíždět klasický rant o nekonečných sequelech a rebootech – s tím už se každý musel smířit a ke změně tohohle trendu ještě máme hodně daleko. Chci mluvit o vyvrcholení bolestivého natahování, zpovrchňování a digitalizování akčních blockbusterů, které jde na letošní nabídce krásně demonstrovat. Jak ukazují dva největší hity roku (Super Mario a Barbie), cesta k totálnímu úspěchu dnes vede přes svěže působící brandové události, jež mají pod dvě hodiny. Hollywood ale už řadu let drtí hlavně filmy, v nichž se to digitálně řeže víc než dvě hodiny, aniž by si někdo uvědomil, že si masové publikum žádá něco trochu jiného.

Schválně se podívejte na letošní velkolepou akční nadílku a její stopáže, rozpočty a tržby:

Ant-Man a Wasp: Quantumania: 125 minut, rozpočet 200 milionů, tržby 476 milionů

Shazam! Hněv bohů: 131 minut, rozpočet 125 milionů, tržby 133 milionů

John Wick: Kapitola 4: 169 minut, rozpočet 100 milionů, tržby 427 milionů

Dungeons & Dragons: Čest zlodějů: 134 minut, rozpočet 150 milionů, tržby 208 milionů

Strážci Galaxie: Volume 3: 150 minut, rozpočet 250 milionů, tržby 844 milionů

Rychle a zběsile 10: 141 minut, rozpočet 340 milionů, tržby 704 milionů

Transformers: Probuzení monster: 127 minut, 200 milionů, tržby 423 milionů

Flash: 144 minut, 220 milionů, tržby 267 milionů

Indiana Jones a nástroj osudu: 154 minut, 295 milionů, tržby zatím 312 milionů

Mission: Impossible Odplata - První část: 164 minut, 290 milionů, tržby zatím 273 milionů

Ano, i nadále žijeme ve světě, kde je popcornová jízda pod dvě hodiny sprostým slovem. Producenti mají pocit, že více je více, a že alfu a omegu každého blockbusteru tvoří co nejvíc akčních kejklí. Čert vem, kdo ve filmu hraje a co se v něm děje, když zrovna nelétají vzduchem domy, auta nebo alespoň staré dobré pěsti. Samozřejmě čest lépe vybalancovaným výjimkám, jimiž jsou letos Dungeons & Dragons a (pro někoho) Strážci Galaxie. Zbytek startovního pole vyloženě přichází jen s akční fašírkou bez výraznějšího příběhu, a pokud ta akční fašírka není naprosto libová (jako v případě Johna Wicka a Mission: Impossible), dostanete v kině jen více či méně ubíjející akční showreel, na jehož konci si přinejlepším řeknete „hm, jako dalo se to přežít“.

Abych to konkrétně rozklíčoval až do konce, mluvím o Ant-Manovi, Shazamovi, Rychle a zběsile, Transformers, Flashovi a do velké míry Indiana Jonesovi. Hned šestice letošních velkých podívaných má ty samé symptomy filmů, z nichž byste chtěli vyndat alespoň 20 minut, moc si nepamatujete, co se dělo mimo akční scény, a rozhodně je nechcete vidět podruhé. Neříkám, že to jsou nějaké strašlivé nekoukatelné faily za 3/10, to vůbec. U všech se ale nejde zbavit dojmu, že se tvůrci lehce vykašlali na příběh a postavy a spolehli se na to, že do filmu nasypou hodně akce a bude to tak nějak ok.

Inu… většinou to není ok, ale chápu, že si stěžuju na něco, s čím se vlastně potýkáme od přelomu tisíciletí. Trikový pokrok tehdy dovolil vznik filmů, v nichž je kupa velkolepých akčních scén, jež vyplivnul hlavně počítač, a divákům to první dekádu a půl víceméně stačilo. Sequely Pirátů z Karibiku a Transformers s tímhle trumfem dokonce drtily veškerou konkurenci a s miliardovými tržbami kralovaly box officu. Jenže tahle éra odešla (symbolicky ji ukončilo právě utlumení těchto sérií) a někteří hollywoodští kravaťáci to ne a ne pochopit.

Možná i proto řada letošních popcornů vypadá jako filmy, které se omylem zasekly deset nebo dvacet let v minulosti, právě v éře kralování Pirátů a Transformers. Daný wow efekt už je ale dávno pryč a po covidovém útlumu je nahánění lidí do kin mnohem složitější (dost za něj může i velké překopání streamovací politiky, do toho možná zabrousíme zase jindy). Automatické házení peněz (= akce a triků) na plátno studia prostě nespasí, což mě vede k poslednímu dílku dnešní skládačky – trikařské krizi.

Určitě jste si všimli, že je CGI ve spotřebních blockbusterech často mizernější, než by člověk v souladu s pokrokem čekal. Důvodů je přitom několik a jeden je zajímavější než druhý. Především se na tricích šetří, protože korporáty zrovna tady necítí povinnost utrácet víc, než je nezbytně nutné, a také je moc zakázek na málo firem. Vzhledem k tomu, že velkou část kapacit ukrajují i seriály (záplava marvelovek a fantasy), se pak na šikuly od počítačů valí monstrózní kvantum práce a oni se buď hroutí, anebo odcházejí… anebo oboje.

Ano, do velké míry je to jako crunch v herním průmyslu. Filmové problémy ale zatím nemají tolik mediálního pokrytí (kauza Spider-Man, na níž Amy Pascal reagovala kopancem „vítejte u výroby filmů“, je spíš výjimkou). V lecčems však mohou být horší, jelikož trikaři pracují s dávno natočeným materiálem a často s režiséry a producenti, kteří moc netuší, co vlastně chtějí, a ledabyle chodí na plac s tím, že můžou všechno stejně měnit v postprodukci. Takže proč mít při natáčení jasnou vizi!

Třeba výhody natáčení ve Volume, kde si všechno můžete nastavit dopředu, tak letí oknem ve chvíli, když se někdo měsíc před premiérou rozhodne, že by to Slunce přece jen chtěl víc vlevo a postavy dál od sebe. Ve 20. století se podobná rozhodnutí musela promyslet v klíčový den. Teď jsme ale v éře, kdy se prostě něco natočí a trikaři ať se s tím poperou… i kdyby měli x měsíců makat od nevidím do nevidím, protože jejich stížnosti přece nikdo neuslyší.

I tohle přispívá ke vzniku blockbusterů, ze kterých pak vypadne nedopečené meh, protože se všechno překopávání zkrátka nestihne (čtvrtý Thor by mohl vyprávět). A čím víc máte ve filmu akce a tím pádem triků, tím víc toho u projektů laxnějšíích režisérů nestihnete dotáhnout do absolutní formy. Schválně hádejte, proč třeba filmy Ridleyho Scotta nikdy nemají ošklivé triky. Ano, protože Ridley důležitá rozhodnutí neodkládá a všechno nastaví už na place.

Kde jsem to byl? Už vím, zbytečně dlouhé nevýrazné blockbustery se záplavou trikově slabší akce. Hollywood by je měl začít omezovat nejen kvůli ubývajícímu diváckému zájmu, ale i nedostatku trikových kapacit (raději méně akce s lepšími triky, že) a snížování rozpočtů – ono to vlastně celé zapadá do sebe! Kéž by si důležití lidé během stávky scenáristů spočítali, že když se víc nadřou u příběhu a postav a natočí kratší film s menším důrazem na akci, možná se jim to bohatě vyplatí. Největším paradoxem bohužel je, že jediná letošní novinka, která jede „správný recept“ (i když také měla potíže s triky), v pokladnách pohořela, jelikož se odehrává v nesprávném žánru. Fantasy v Americe zkrátka pořád netáhne, jinak si ale stojím za tím, že by moderní popcorny (pokud nemluvíme o dramatech) měly vypadat zhruba jako Dungeons & Dragons.

Nadmíru sympatické postavy, dobrá nepřehrocená akce, kupa výborných scén mimo mlácení, nečekaně smysluplný a dojemný konec… nádhera pro každou věkovou skupinu. Něco mi říká, že Dungeons & Dragons uvidím ještě mnohokrát (zatím mám tři zářezy), stejně jako třeba Mumii, Abramsův Star Trek, první Strážce Galaxie, Mission: Impossible 5 nebo Kingsmany. Zhruba takhle bych si představoval akční blockbustery dalších let, na nichž by studia nemusela finančně vykrvácet, neudřela by trikaře k smrti a vaše lepší polovička by neodcházela z kina s kyselým obličejem, že se to tam zase jenom řezalo a jinak kde nic tu nic, takže docela nuda.

Na druhou stranu chápu, že mám smůlu, a že přijdou další dvouapůlhodinové podtaktované digifesty, u nichž budou studia šokovaná diváckým nezájmem. Člověk holt nemůže mít všechno, takže díky za každou trefu s draky a kobkami, která se v klidu obejde bez pokračování, a uvidíme se na Napoleonovi.

P.S. Vím, od počítače se vždycky kecá nejlíp! Neberte proto moje snění extra vážně, celá tahle litanie je hlavně takovým naivním povzdechnutím, se kterým… snad nejsem úplně sám?

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (31)
© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace