Typ filmu, kedy človek 2/3 alebo viac rozmýšľa prečo je to vlastne taká klasika. Ale odkedy sa dej v druhej polovici zlomí to začne byť jasnejšie a záver...ten človeka proste dostane. 

Mne film v tomto pripomína Field of dreams, čo je tiež film, kde ako keby celý dej pripravoval pôdu pre emocionálny záver.

Filmu IMO pridáva aj to, že vznikol tesne po skončení II. svetovej vojny a bol to prvý film čo Stewart po vojne natočil (od 1941 do 1945 bol v armáde - BTW 1. známy herec čo v tom čase narukoval). Proste v kontexte povojnového sveta oslava akejsi radosti z obyčajného života aj keď je plný neuveriteľného množstva trápenia a starostí pôsobí ešte údernejšie. 

Díky za článek, je to nádhernej film. Úžasný ústřední pár a chemie mezi ním. O vánocích klasika a dojímá to pořád.

Uzasny film. A treba sa vyhybat colorovanej verzii

Frank Capra, to byl machr stejného formátu, jakého byl o půl století později Rober Zemeckis. Oba dokázali vytvořit svět který pravděpodovně nikdy neexistoval, ale byl líbivější než skutečnost.

Souhlas s tím, že je to naprostá klasika. Se vším tím, co k tomu patří - což je v prvé řadě velká porce společenské i osobní naivity, nad kterou se sice dnes můžeme blahovolně usmívat, přesto je dobré si ji čas od času připomenout.
Vážně to tu ještě nemělo své VIMko?

Poprvé jsem viděl teprve nedávno a na konci zadržoval slzy. Výjimečný film s jako vždy fantastickým Stewartem

Bez Život není krásný nejsou Vánoce. Pokaždé si na konci říkám, že tentokrát to dám a budu chlapák, ale jak začnou na konci zpívat Auld Lang Syne, tak se roztečou vodopády. 

James Stewart byl pozoruhodný herec. Možná i díky tomu, že herectví nestudoval, neměl víceméně typickou dobovou manýru, navíc dokázal zahrát všechno. No, a samozřejmě to byl fešák, to je vždycky důležité. Byl to takový ten konzervativní Američan, ze kterých si spíše jen děláme legraci, neměl snad žádné skandály. V začátcích hrál holt spíš jen takové nesmělé zaražené slušňáky, naštěstí se jich dokázal zbavit.