Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

První dojmy: sci-fi Půlnoční nebe od George Clooneyho


ikona
Spooner
george clooneynetflixprvní dojmypůlnoční nebe
Dostali jsme od Netflixu parádní sci-fi dárek? 

Netflix nám ambiciózních snímků nabídl poměrně dost, tím posledním velkým bijákem z jeho letošní nabídky je pak Půlnoční nebe od George Clooneyho, od něhož nebyla úplně malá očekávání. Přeci jen slavný herec za kamerou někdy docela umí a velkých sci-fi není nikdy dost. První zahraniční ohlasy ovšem dvakrát povzbudivě nezněly a obava, že bychom pod stromeček mohli dostat spíš další netflixovské zklamání, byla docela reálná. Udělal nám tedy Clooney nakonec na Vánoce radost, nebo jsme u jeho novinky usínali nudou?

Jak to vidí Imf:

Zadumaná sci-fi s banální koncovkou, která prozrazuje, že natahovat tenoučké povídky na dvouhodinovou stopáž se prostě nevyplatí. Nevím, jestli měl Clooney pocit, že točí novou Solaris, nebo ho jen dohnaly otcovské pudy, ale Půlnoční nebe není plné hvězd, naopak je zoufale prázdné. Zprvu se mi to bloumání po liduprázdné polární stanici vlastně líbilo (chlap občas potřebuje trochu času a prostoru pro sebe), ale postupem času se ukázalo, že to není záměr, ale spíš nechtěná poloha. Vesmírná etuda s Felicity Jones prozrazuje nedostatky scénáře i castingu, flashbacky snažící se vyplnit stopáž pak prozrazují i to, co mělo až do finále zůstat jen náznakem. Průměrné řemeslo s tápajícím Clooneym-režisérem, a tak nějak definitivní důkaz toho, že Netflix vyhazuje peníze z okna, aniž by ty scénáře předem četl, nebo se je snažil zachránit na place či ve střižně. My diváci jsme tak v podstatě první focus group. A věřte, že mít tu možnost, pošlu tenhle film na přetáčky s dvoustránkou hustě popsanou připomínkami.

Jak to vidí Shushika:

Ne, americké recenze na sci-fi Půlnoční nebe od herce a režiséra George Clooneyho nejsou dvakrát příznivé. Úvodní část je opravdu pomalá, relativně vysoký rozpočet se nikdy pořádně nezúročí (respektive na špatných místech) a sám Clooney měl možná lépe zvážit, jestli má být zároveň před i za kamerou. Jinak jde ale o poctivou pocitovku, jejíž jistá malátnost dobře koresponduje se zasazením do umírajícího světa, kde už tváří v tvář realitě nejde dělat velké činy, jen malá rozhodnutí s krajně nejistým výsledkem. I když v Půlnočním nebi samozřejmě nechybí akce, nejeví se pro postavy jako určující a konec konců není designovaná tak, aby vzbuzovala podobnou angažovanost a slast jako třeba v Interstellaru nebo v Sunshine, které si ještě mohou dovolit luxus velké hry o čas.

Pod slupkou vánočního blockbusteru od Netflixu se skrývá docela malý film o několika postavách, jejich rozhodnutích, vzdoru a vzdávání se posledních jistot. Je to proklatě málo? Stačí to? Za sebe musím říct, že rozhodnutí uvést film na Vánoce uprostřed pandemie mi od streamovacího hegemona přijde stejně skvělý tah jako byl jarní „sociální“ horor Díra. Nevím, jak Půlnoční nebe zapůsobí v jiném kontextu třeba v létě nebo za pár let, ale teď a tady na mě ta melancholie za světem, který se nevrátí, překvapivě hodně zapůsobila. Když nic jiného: důstojná prohra.

Jak to vidí do_Od:

Já opravdu nechci od svých vesmírných sci-fi mnoho. Bohatě mi stačí mainstreamová feel-good dramedie ve stylu Marťana, blockbuster typu Gravitace nebo akční béčko jako Útěk z MS-1. Zkrátka ne všechno musí být nutně Interstellar. Místo toho nám ale filmaři sypou nezdařilé Cloverfieldy, Životy, one-woman-shows s Nataliemi Portman nebo Evami Green a na pecky typu Příchozí prostě musíme pokaždé čekat jak na smilování. Teď své štěstí každopádně zkusil George Clooney a přesně podle očekávání (a to jsem s tím bojoval, protože Clooneyho mám fakt hodně rád) to dopadlo zase stejně.

Znovu jsme tak dostali film, který se snaží dělat strašně moc věcí naráz, aby ve finále neudělal nic pořádně. Máme tu tedy asi pět postav, žádná z nich není zajímavá (případně nedostane dost prostoru, aby začala být), všechny ale musí za každou cenu mít své osobní drama. Do toho je film vyprávěn paralelně mezi událostmi na Zemi a ve vesmíru, přičemž se nic zásadního nestane dole, ani nahoře. Veškeré nástrahy a překážky jsou totiž zcela umělé, stokrát viděné maléry, do nichž se hrdinové takových filmů dostávají zcela běžně. Napětí se tak Clooneymu nepovedlo vybudovat za celý film ani jednou, místo toho diváka uspává jednou nudnou konverzací za druhou. Je to skoro až s podivem, jak extrémně nezáživný film se Netflixu povedlo na Vánoce uvést. Vlastně mě nenapadá jediná věc, kterou bych mohl pochválit. Standardní řemeslo je totiž na takový film fakt málo, a mám pocit, že ani ty herecké výkony tentokrát nestály za řeč. Pokud můžete, vyhněte se tomu velkým obloukem, čekání na další Příchozí zkrátka pokračuje.

Jak to vidí TedGeorge:

Tohle mě zabolelo u srdíčka, Georgi. Jsou Vánoce a já jsem si chtěl na Netflixu rozbalit hezkej filmovej dárek. Chtěl jsem sledovat tvoje zimní trápení na arktické základně, nikoliv trápení na režisérské sesli. Diváka nudíš už po 15 minutách a zbývajících 100 minut je to horší a horší. Ty očividně umíš pracovat s tempem a postavami jenom ve svých politických/novinářských thrillerech a ambiciózní sci-fi bylo prostě nad tvoje síly. Byl největší problém scénář? Jak je možné, že adaptovaná knižní předloha má 272 stran, když Půlnoční nebe působí dojmem krátké a jednoduché sci-fi povídky bolestně roztažené na celovečerní stopáž? Vděčný koncept, kdy starému a životem zlomenému bručounovi vlije čerstvou krev do žil náhodné setkání s mnohem mladší a nezkaženou osobou, je sice nejenom ve filmech ždímaný už od nepaměti, ale to by nevadilo. Dobře zrealizovaný má i dnes co říct.

Ty ale házíš bobek na diváka, stříháním mezi minulostí a zemskou + vesmírnou budoucností pouze falešně navozuješ dojem nějakého důležitého poselství a na závěr i tomu zbytku věrných a nenáročných uštědříš zbytečnou ránu na solar. Pokud bych tě měl za něco pochválit, tak snad jenom za fakt, že jsi se obklopil profesionály, kteří si pohlídali řemeslnou stránku věci. Jo, kamera a triky (vesmírná bouračka prokecnutá v trailerech) jsou fajn. Na závěr nebudu mluvit na tebe, ale na čtenáře. Pokud chcete kvalitní a čerstvý zimní survival, pusťte si Arctic s fantastickým Mikkelsenem. Pokud toužíte po stavech beztíže, dejte si znovu Gravitaci nebo Marťana. Clooneyho mišmaš všeho zmíněného (a dalších) si o Vánocích klidně odpusťte. Takhle zbytečně Netflix neutratil 100 mega už sakra dlouho.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (11)
© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace