Books of Blood (2020)
Začneme čerstvou novinkou, která světlo světa spatřila díky streamovací službě Hulu, jež je známá tím, že se nebojí zařazovat do své nabídky mládeži nepřístupné fláky. Před diváky jsou rozehrány tři zdánlivě nesouvisející příběhy. V tom prvním prchá mladá a neklidná Jenna (přesvědčivá Britt Robertson) od rodičů a útočiště jí nabídne milý pár penzistů. Druhý vám představí nad ztrátou syna truchlící Mary (Anna Friel), která stesk zahání odhalováním podvodníků tvrdících, že mají paranormální schopnosti. No a konečně třetí, ve kterém dvojka zločinců hledá ukrytou knihu v nevyčíslitelné hodnotě.

Adaptace knižní klasiky Cliva Barkera je nekompromisní a chvílemi velmi ostrá hororová antologie, z níž vám (jak už je v případě čehokoliv z pera Barkera zvykem) nebude vůbec dobře. Proč jenom průměrné hodnocení na CSFD, ptáte se? Knihy krve nejsou pro všechny a mnoho diváků odradí pomalejším tempo. My ostatní však budeme vrnět blahem a užívat si atmosféru trochu starosvětského hororu, který na některých místech vyděsí i ty nejotrlejší diváky holdující žánru. Něco mi říká, že autor knihy měl z filmové adaptace radost, jelikož filmaři měli koule. (TedGeorge)

Expres hrůzy (1972)
Človek si tak ide do novinového stánku a vo výklade objaví akési DVD s béčkovým hororom, o ktorom nikdy nepočul. Má šmrncový názov, chrumkavé herecké obsadenie a chytľavý obal. A keďže mám pre béčkové stariny slabosť, tak som si ho za nejaké drobné kúpil. Natešený som strčil nosič do prehrávača v očakávaní nejakého guilty pleasure. To bolo prekvapenie, keď sa pred mňou začal rozkrývať kvalitný film. Aj keď dej o tom príliš nenasvedčuje. Anglický profesor preváža Transibírskou magistrálou neznámou starú fosíliu, ktorá skrýva nejedno tajomstvo. A možno nie je tak úplne mŕtva, ako sa zdá. O príbehu vám nejdem nič viac prezrádzať, pretože je plný prekvapení. A mnohým pripomenie istú klasiku Johna Carpentera. Vlastne by sa dalo zjednodušene povedať, že ide o Vec v Orient exprese.

V britsko-španielskej produkcii sa objavia Christopher Lee, Peter Cushing alebo Telly Savalas. A rozhodne si svoju prácu užívali. Rovnako ako režisér. Klaustrofobická atmosféra vlaku, v ktorom vyčíňa monštrum, je správne stiesnená. Dejové kľučky sú takisto osudovejšie a myšlienkovo podnetnejšie, než by človek od podobného projektu očakával. Nasaďte teda dobovú optiku a vychutnajte si jazdu, z ktorej niet úniku. (pepo)

Shutter (2004)
Nechápu, jak jsem v hororových topkách mohl doteď původní asijskou Clonu (hollywoodský remake s Joshuou Jacksonem prosím ignorujte) opomíjet, ale nevadí. Dnes si odškrtneme rest v podobě nejlepšího thajského filmu, jaký jsem v životě viděl. Byť je mi jasné, že mnozí hororoví fandové se už nechali zlákat doporučením jinde než na MovieZone, stejně mám neodbytný pocit, že Clonu alias Shutter plno diváků holdujících žánru doposud nevidělo. Rychle něco k příběhu. Jane a Tun jsou svině. Jak jinak nazvat lidi, kteří způsobí smrtelnou autonehodu a ujedou od ní. Tun je kromě svině i nadšený fotograf disponující temnou komorou a rychle zjistí, že je něco sakra špatně. Na jeho fotografiích pořízených po nehodě se totiž vyskytují tajemné stíny nápadně připomínající tváře. Nemluvě o tom, že ho strašně bolí za krkem.

Vzpomínáte si ještě, jak nepříjemné bylo kdysi poprvé sledovat hororovou Nenávist? Jak japonská, tak americká verze režírovaná stejným člověkem sice trochu upozadily příběh, ale nabídly nejednu kulervoucí lekačku a hororovou atmosféru, kterou se nenechali strhnout jenom ti největší pozéři. Shutter také nenabídne extra propracovaný příběh (pointa je však výživná), ale zrovna tady vám to vážně nebude vadit. V dnešní době skoro každý nadává na laciné lekačky, jimiž tuctové hollywoodské horory nešetří. Pokud vám lekačky bytostně vadí, tak jděte o dům dál. Ale pokud chcete vidět ty vůbec nejlepší, najdete je v právě doporučované atmosférické thajské laskomině. (TedGeorge)