Nástup televize (50. a 60. léta)

Video killed the radio star. A televize málem zabila Hollywood, než si obě strany uvědomily, že se navzájem potřebují. Pro filmová studia byl samozřejmě nástup televize velkým ohrožením. Poprvé od doby jejich vzniku tu byla jiná platforma než kina. A zrovna ve chvíli, kdy velcí hollywoodští hráči o svá kina přišli. Přitom Hollywood viděl kouřové signály už v druhé půli třicátých let, kdy se o televizi začalo poprvé uvažovat. Technologie však byla drahá a nástup druhé světové války ji přibrzdil. 

O to víc se však do nápadu začalo investovat v druhé půli čtyřicátých let, kdy se vojáci vraceli domů a podpora ekonomiky znamenala vznik předměstí, baby boom a odliv z center měst, kde stály velké kinopaláce s tisícovkami sedaček. Jakmile se rozpojilo pouto mezi studii a kiny, začaly se tyhle velké sály zavírat a nastoupila menší kina, rozesetá po jednotlivých státech trochu efektivněji, ale tahle proměna si vyžádala nejméně dekádu. Jakmile se tedy objevila televize, byla to pro spoustu lidí jedinou cestou k pravidelné zábavě. A těch 80 milionů lidí, kteří ještě na konci čtyřicátých let chodilo do kina, to byl pro nastupující televizní stanice obrovský kus koláče, na nějž si dělaly zálusk.

V roce 1948 začaly vysílat hned čtyři velké televizní stanice celostátně, sedm dní v týdnu, což by pro Hollywood byla velká rána, kdyby už předtím neinvestoval do televizních studií a produkce. Ano, kromě kinosálů měl mít Hollywood pod palcem i nové médium. Jenže se to celé sesypalo jako domeček z karet. Nejdřív dostal Hollywood přes prsty od Nejvyššího soudu a následně byl nucen uvolnit i své televizní licence, protože zákon umožňoval federálním vládám, aby vyřadily ze hry kohokoliv, kdo byl odsouzen za monopolní praktiky. Průšvih s kiny tak stál hollywoodská studia i podíly v televizním byznysu. 

Tyhle dvě facky stály Hollywood mnoho sil. Prodej filmových katalogů už jsme zmínili, ale byly to především živé filmové hvězdy, které z potápějící se lodi spěchaly do televizních studií. Hollywood se adaptoval a začal ve svých ateliérech (nebo v tom, co mu zbylo) vyrábět obsah pro televizi. Časem samozřejmě přišel s novými atrakcemi, jež televize nenabízela, a začal být trochu agresivnější v porušování různých kódů a cenzurních omezení, protože chtěl divákům na stříbrném plátně slíbit to, co v konzervativní televizi neuvidí. 

Dnes už víme, že uspěl až v sedmdesátých letech, kdy nastala éra filmových blockbusterů. V roce 1958 to ale vypadalo jako prohraný boj. Návštěvnost kin klesla během jediné dekády z 90 milionů na pouhých 46, zatímco televize si ve stejném roce mohla připsat už 204 milionů diváků. Přičtěme k tomu ještě hony na čarodějnice jako byly protikomunistické aktivity senátora McCarthyho, jež vedly ke vzniku hollywoodské černé listiny, a všem musí být jasné, že padesátá léta v Hollywoodu patřila k těm nejtemnějším. Opět nutno podotknout, že v tomto článku nemáme ani zdaleka prostor, abychom zacházeli do detailů. Tuhle krizi filmového průmyslu nástup televize zdatně maskoval, přesto jde o největší překážku rozvoje v historii Hollywoodu.

11. září a stávka scenáristů (2001 a 2007)

Relativně malé záblesky v hollywoodské historii jsou samozřejmě zesíleny mediálním pokrytím. K 11. září se asi nemusíme vyjadřovat. Amerika byla otřesena, desítky filmů se musely přestříhat nebo zrušit, ale Hollywood se rychle vzpamatoval a zafungoval jako opora na kulturní frontě, ostatně relativně rychle vzniklo několik filmů na dané téma. Stávka scenáristů na přelomu let 2007 a 2008 trvala sto dní a zanechala trochu hlubší šrámy.Dnes už si skoro nelze představit, že by k ní nedošlo. Digitální distribuce tehdy byla ještě v plenkách, o Netflixu ještě nikdo nesnil, ale hollywoodská studia si zisky z nové platformy strkala do kapsy, aniž by se o ně dělila např. se scenáristy. Ti ovšem byli ochotní stávkovat do posledního dechu a od listopadu do února skutečně drželi při sobě.

První nakonec zradili režiséři a jakmile DGA (Director’s Guild Association) podepsala se studii nové podmínky, bylo v podstatě dobojováno. Jaký je dnes odkaz stávky? Nová pravidla jsou dnes v době streamovacích platforem mnohem důležitější než před deseti lety. My jako diváci jsme se v nadcházející sezóně dočkali několika hodně mizerných filmů a seriálů, jejichž scénáře psali na koleně lidé, co drželi propisku poprvé v ruce. Ale i to se dalo přežít. Na jaře roku 2008 se Hollywood vrátil do starých kolejí, nic netuše o průšvihu, který máme všichni ještě v čerstvé paměti.