Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Téma: 30 nej filmů z uzavřeného prostoru (2/3)


ikona
Mr. Hlad
all is lostcubedavid fincherhercule poirotkaranténakoronaviruskostkalockepanic roomquentin tarantinoreservoir dogsrobert redfordsidney lumettématom hardyvražda v orient expresu
Seďte doma a koukejte na filmy 

Karanténa nekončí, karanténa trvá. A vy jste si možná všimli, že minule jsme lákali na dvacet filmů a teď z nich je třicítka. Je to tak, zkrátka máme nepříjemný pocit, že doma budeme sedět i další týden, kdy se můžete těšit na dalších deset karanténních filmů. A taky jsme zjistili, že filmových příběhů, které se odehrávají v uzavřeném prostoru nebo naopak hodně (ale fakt hodně) daleko od lidí je víc, než jsme mysleli. Tak snad vám naše tipy zkrátí to domácí vězení. 

Poslední desítku čekejte příští týden. 

Pozemšťan, r. Richard Schenkman, 2007
Věčný béčkař a pravověrný zoufalec Richard Schenkman, jehož filmografie obsahuje kusy jako Abraham Lincoln vs. Zombies, se jedinkrát v kariéře nepochopitelně zaskvěl hitem, který svého času s obrovským nadšením sdílela spousta internetových pirátů. Postupem času film získal i množství festivalových cen a dodnes ho provází spousta legend – vedle popularity získané sdílením na pirátských sítích především udivuje, že ho dokázal natočit zrovna Schenkman. Využil k tomu scénář Jeroma Bixbyho, autora několika epizod původního Star Treku. Bixby prý poslední řádky scénáře dopsal na smrtelné posteli a až do poslední chvíle tedy zůstal věrný svým sci-fi kořenům. Béčkový příběh totiž vypráví o univerzitním profesorovi, který se na odlehlé chatě loučí s kolegy – nečekaně totiž svůj post opouští. Pod skupinovým tlakem se vědátorům přizná, že žije již mnoho tisíc let, z nějakého důvodu je nesmrtelný a samozřejmě i hrál zásadní roli ve spoustě historických situací. Téměř celý film sestává z bezmála hodiny a půl dlouhé konverzačky, v níž se intelektuálové snaží svého zjevně vyšinutého kolegu nachytat, ale marně. Schenkman s Bixbym otevřeli oblíbené téma nesmrtelnosti, ale zpracovali ho komorně (čti levně), a zároveň poutavě. Navíc se jedná o solidní tip na společenskou hru, když jste s několika lidmi zavřeni v jedné místnosti. Až na věčnost! (Rimsy)

Vše je ztraceno, r. J. C. Chandor, 2013
Ne každý je v karanténě dobrovolně. A ne každá karanténa je vymezena stěnami bytu nebo domu. Bezejmenný hrdina Vše je ztraceno je životem ošlehaný drsňák, který si vyrazil na moře ve své plachetnici, ale po nehodě zůstal nejen bez vysílačky, ale také v lodi, která je neschopná plavby a pomalu do ní začíná téct voda. A kilometry daleko není nikdo, kdo by ho viděl nebo ho mohl dokonce zachránit. Je to na něm. Robert Redford má v téhle karanténě sice možnost vyrazit, kam chce, ale moc dobře ví, že se u toho namočí a nejspíš umře, takže se musí držet na pár metrů dlouhé lodi, která jde ke dnu. A dělá všechno pro to, aby vydržela nad hladinou co možná nejdéle. Hodně komorní drama spoléhá na Redfordovo obří charisma, ale především na jeho klidné herectví, protože i ve scénách, kde by každý normální člověk začal ztrácet nervy a panikařit, zůstává on stoicky klidný a praktický. I když ví, že nejspíš umře a navíc sám a daleko od jakékoliv jiné lidské bytosti. (Mr. Hlad)

Noční jízda, r. Steven Knight, 2013
Stačí jedna cesta autem a tucet telefonních hovorů, abyste zamázli průšvih v práci, nebo si nenávratně zpackali život. Skrz jaké křižovatky se vydá hrdina v podání Toma Hardyho, vám samozřejmě neprozradím, ale drama odehrávající se v reálném čase má jenom 85 minut, takže do cílové destinace dojedete, než se stihnete podruhé nadechnout. Tak neobyčejné tempo má režijní debut uznávaného scenáristy Stevena Knighta (Východní přísliby, Špína Londýna), který nezapře ostrovní přímočarost a nonšalantnost, s níž vám vleze za nehty už během prvního hovoru. Tom Hardy tentokrát výjimečně nemá nic na obličeji, ale pro změnu trpí rýmou (připsána do scénáře na základě aktuální situace) a kromě životních lekcí vám dá i solidní povědomí o tom, jak se lije beton. Třeba jednou budete stavět, a pak jako kdybyste to našli. Nemusím snad dodávat, že je to zase jednou ten koncept, který stojí nula peněz, ale má vychytané dialogy, které ani s Master Card nekoupíš. Už kvůli nim byste tu půl druhou hodinu v autě s Lockem strávit měli. (imf)

Tísňové volání, r. Gustav Möller, 2018
Dánskou pecku jsme vyhlásili nejlepším filmem předloňského roku a stojíme si zatím. Hlavní hrdina Asger Holm tu sice nesedí v karanténě a může teoreticky odejít kdykoliv domů. Ale fakt jen teoreticky. Tenhle bývalý polda, který rozhodně není v pohodě a dává se dohromady z docela ošklivých věcí, pracuje na lince tísňového volání a právě mu zavolala zoufalá žena, která byla podle všeho unesená. Asger teď musí udělat všechno pro to, aby zjistil, kde je, kam se svým únoscem míří a jestli jí skutečně hrozí nebezpečí. A jediné, na co se může spolehnout, je telefon a to, co se dozví od ženy na druhé straně. Debutující režisér Gustav Möller potvrdil, že když má film dobrý scénář a dialogy a hraje v něm někdo šikovný jako Jakob Cedergren, v klidu si vystačí s tím jedním telefonem v zavřené místnosti. (Mr. Hlad)

Prvních díl TOP 30 najdete tady.  

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace