KarelR:
Už dopředu se trochu stydím, ale tak obsáhle jako Cival s imfem si svoje kinodětsví nepamatuju. A tentokrát je to průšvih i kvůli tomu, že jsem vyrůstal na návštěvách samotného oslavence, kterého jsem měl půlku života kousek od baráku. Odmalička jsem bydlel v Ambrožově 12 a pak jsem se přestěhoval do Jeseniovy 121, takže pro mě bylo Aero stejně důležité jako koloniál U Procházků nebo cukrárna před Aerem. Prostě šlo o formativní místo, v němž jsem jako kluk strávil spoustu času a utrácel tu značnou část kapesného. 

Jenže... za co přesně? Upřímně si vybavuju hlavně kresleného Herkula, Goofyho na výletě a kupu školních představení, která se točila kolem českých pohádek. Ty největší filmové klasiky jsem ale lovil spíš na VHSkách (v okolí byly hned dvě videopůjčovny!) a moje vzpomínky na Aero se pojí spíš se samotným sálem, jemuž v horní části kdysi vévodilo pohodlné křeslo. Život mě časem přesunul do Horních Počernic a k Dobříši, takže jsem na Aero musel zanevřít. Posledních pár let jsem ale bydlel u pražské Flóry, a i když jsem se radoval především z IMAXu, konečně jsem se začal vracet i do upgradeovaného "domova". 

Scott Pilgrim, (původních) Sedm Statečných, Wind River... novodobé Aero je daleko vyladěnější (a pohodlnější!) než to z konce 90. let a jsem strašně rád, že se drží mezi nejlépe opečovávanými jednosálovkami v Praze. Doteď mi však trochu uniká, proč se tam prodává mrkev v rohlíku. Rimsy si ji ale vždycky dává, takže Aero očividně rozumí filmovým fajnšmekrům lépe než já!

Vy:
Jednosálovky mají svoje kouzlo a moc nezáleží na tom, jestli kvůli tomu, že jsme v nich strávili značnou část filmového dospívání, nebo proto, že ta atmosféra v nich je prostě a jednoduše trochu jiná než v multiplexech. Máme je rádi. A kde jste filmově vyrůstali vy?