Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Téma: Zasloužíme si kvalitní bitky, když je nepoznáme?


ikona
imf
téma
Nejnovější seriálová marvelovka se tak trochu nepovedla. A není těžké zjistit proč.  

Iron Fist si odbyl premiéru koncem minulého týdne, ale vlna krititky ho provázela snad už od ohlášení castingu hlavní role. V dnešním pokrouceném světě se zkrátka fanouškům nelíbí, že bělocha z komiksu hraje běloch. Finn Jones je opravdu asi nejběloštější běloch, kterého byste mohli vybrat a jeho timberlakovský účes a netrénované tělo svádějí k uštěpačným komentářům, ostatně hashtag hipsterfist od Vládi Urbánka asi nebude ojedinělý, stačí trochu pohled na Twitteru a zjistíte, že mnozí došli různými obměnami k podobným závěrům, ale... Danny Rand alias Iron Fist je v předloze běloch a tím by také měl zůstat v její adaptaci, ať už se to někomu líbí nebo ne. Že měli obsadit Asiata, protože Iron Fist vznikal v sedmdesátých letech a byl tedy jasnou reakcí na kung-fu horečku Bruce Lee a Jackieho Chana? Ano, jenže to byla stejná sedmdesátá léta, která by kvůli rasistickým náladám ve společnosti nikdy nepřipustila úspěšný komiks bez bílého superhrdiny. A tak byl Danny Rand bílý, první bílý Iron Fist v dlouhé historii Iron Fistů - na tomhle faktu byla postavená celá zápletka, která tak trochu kopíruje Arrowa (neřešme, kdo tu byl první - v televizní chronologii si to tak spousta lidí vyloží).

 

Už proto Danny nemůže být jiné rasy. Prostě je to dítě miliardářů, které bylo X let považováno za mrtvé. Mezitím ho vycvičili mnichové z fiktivní země v alternativní dimenzi a jeho firmu ovládli "kamarádi". Tihle kamarádi mimochodem vypadají až podezřele podobně jako rodina Trumpových, takže se k syndromu "bílého spasitele" (vyvolený přijde do cizí země, naučí se její taje a pak tam všechny zachrání, protože žádný domorodec neměl pro ráznou akci takové vlohy) přidává ještě politický podtext. Zatím ho v Iron Fistovi vidí hlavně tvůrci, kteří si vykládají mizerné recenze tím, že rodinka Meachumových se zaměňuje s Trumpovými a do těch se teď střílí až příliš snadno.

Není to zdaleka poprvé, co si producenti snaží najít obětního beránka. Ruští hackeři, souběžná premiéra velkého videoherního titulu, křížení se sportovní událostí velkého významu. Za mizerné tržby a mizerné hodnocení vždycky může někdo jiný. Jenže ani tentokrát to nevyjde. Slabiny Iron Fista jsou totiž patrné nejen ve srovnání s parádním Daredevilem, ale i klidnější, leč o dost komplexnější Jessicou Jones a béčkovým, leč atmosféričtějším Lukem Cagem. 

 

My ale nebudeme pitvat Iron Fist víc, než je bezprostředně nutné, tohle není recenze. Zaměříme se na věc, která strašila už v trailerech a v samotné sérii vyloženě bolí. Seriál o jednom z největších bojovníků od Marvelu má MIZERNÉ akční scény. Nebo přesněji - seriál o mistrech bojových umění má naprosto tragické bitky. A řada recenzentů tenhle fakt ve světle boje za sociální spravedlnost a politickou korektnost zcela opomíjí. Nebo ho možná ani nevnímá, protože jsem viděl celou řadu recenzí, kde se akční scény odbyly jednou neutrální větou, nebo se dokonce tvůrcům pochlebovalo. To mne přivádí k otázce z titulku. Zasloužíme si vůbec kvalitní bitky, pokud většina publika nepozná rozdíl mezi Mercedesem a Trabantem? Tenhle článek by se klidně dal vztáhnout na filmovou tvorbu, ale my tu máme Iron Fista. A nemusíme ho srovnávat ani se širší televizní tvorbou - např. Banshee předvedlo solidní a intenzivní akci a Into The Badlands servíruje parádní postapo kung-fu - protože marvelácká produkce Netflixu nám už předtím nachystala Daredevila, který má mimochodem se světem Iron Fista mnoho společného. Vzájemná propast těchto seriálů, co se týče úrovně akčních scén, je ovšem zarážející. Krátké vysvětlení je jednoduché. Stačí zajít na IMDb, scrollovat opravdu dlouho skrz armádu CGI umělců, až se dostanete k jako obvykle přehlížené položce Stunts. 

 

Tady najdete, že na Daredevilovi dělal Philip J. Silvera - fanda hongkongských filmů a wire-fu, který je mj. zodpovědný za všechny skvělé akční scény ve videohrách jako Star Wars: Old Republic, Batman: Arkham Knight/Asylum/cokoliv, ale třeba i bitky ve třetím Iron Manovi nebo Deadpoolovi. Navíc má spoustu kamarádů, kteří dělali na druhém a třetím Captain America a v Daredevilovi zaskakují jako kaskadéři. I proto má akce takovou úroveň (double Daredevila je zároveň double Kapitána Ameriky). A Iron Fist? Toho dělá Brett Chan, koordinátor akčních scén ve filmech jako Megacyklón, Snowmageddon nebo 12 vánočních pohrom. Pro Netflix dělal velkolepý propadák Marco Polo, takže si ho asi vybrali na základě několika slušných bitek s meči, ale choreografie bitek holýma rukama mu opravdu nejde. A jen tak mimochodem, proč je Into the Badlands tak fajn? Protože ho dělá Huan-Chiu Ku, choreograf, který koukal pod ruce Yuen Woo-Pingovi už od dob Once Upon a Time in China II nebo Iron Monkey. Že vám to nic neříká... jasně. A proto shrneme základní přešlapy v choreografii bitek do sedmi jednoduchých bodů.

Na závěr jsem si nechal samotný průběh bitek. Tohle určitě znáte, takové ty základní stavební prvky, jako že na hrdinu vždycky útočí jen jeden z davu, případně se nabíhá v koordinované sestavě, aby se hrdina nezahltil - protože všichni víme, že v reálu stačí trojnásobná přesila k vyrovnání jakékoliv zkušenosti v bojových sportech či uměních. Zároveň všichni berou na vědomí nepsané pravidlo, že hrdina by měl být buď nesestřelitelný suverén (v bitkách s pěšáky) nebo by měl dostávat chvilku nakládačku (v bitkách s hlavními protivníky), aby se v klíčový okamžik vše obrátilo v jeho prospěch. Tuhle dramaturgii lze různě obměňovat, diváka lze tahat za nos, ale nesmí se to přehnat. Pokud je hrdina neporazitelný, musí v tom být trochu nadsázky nebo uvědomění, případně se nesmí zapomínat na jasně definovanou slabinu, ať už je to kryptonit nebo snaha ochránit nevinné. Jenže v Iron Fistovi se téměř ve všech bitkách uplatňuje ono nešťastné "dostávám nakládačku pořád, a pak se z toho nějakým zázrakem dostanu". 

 

Danny Rand, velmistr bojových umění, má problémy s běžnou ochrankou, která ho honí po ulicích čínské čtvrti. Danny Rand se nechá střelit, seknout nebo i knokautovat běžnými pěšáky z The Hand. Danny Rand má s běžnými protivníky hrozně práce, nestíhá uhýbat jejich ranám a bez zázračné pěsti, kterou skoro nikdy nepoužije, nemá navrch ani co do fyzické síly či mrštnosti. Danny Rand je loser v prvním i v posledním díle. A to je průšvih. 

 

Iron Fist je v Marvelu relativně respektovanou postavou, ostatně filmová adaptace se připravovala ještě v době, kdy Marvel nebyl samostatným filmovým studiem. Měla jít do produkce na vlně Bladů, Matrixů a jim podobných, během wire-fu horečky na přelomu tisíciletí. Dannyho Randa měl tehdy hrát Ray Park - Darth Maul ze Star Wars Epizody I nebo Toad z prvních X-menů. Prostě charismatický herec, který ovládá bojová umění. Nakonec to nedopadlo a na první adaptaci jsme si museli počkat dalších patnáct let. A dopadlo to neslavně. Já jen doufám, že tu mizérii akčního řemesla v tom vidí víc než jen hrstka diváků, protože pokud ne, tak si asi publikum jako takové skutečně nezaslouží nic lepšího. Nyní už máte k dispozici všechny indicie, abyste poznali zrno od plev. Jakmile prozřete, můžete se spolu se mnou začít modlit, aby Defenders vypadali víc jako Daredevil a co nejmíň jako Iron Fist. Jinak se totiž ze slibně stoupající hvězdy netflixovských marvelovek stane zkázonosná kometa.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (51)
© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace